Za 30 dní se nechalo proti covidu podruhé přeočkovat přes 100 tisíc lidí

Druhé přeočkování proti covidu-19 absolvovalo za 30 dní více než 102.000 lidí. Vyplývá to z dat o očkování, které zveřejňuje ministerstvo zdravotnictví. Zájem je tak podobný jako u prvního přeočkování loni v září, tam ale přicházeli na řadu nejprve zdravotníci, senioři a další vybrané skupiny. Volně pro všechny bylo až začátku letošního roku.

Podle průzkumu, o kterém informovalo ministerstvo zdravotnictví, má zájem o čtvrté očkování 38 procent populace a 20 procent není rozhodnuto.

V prvních týdnech lidé mohli chodit na očkování na místa bez registrace nebo ke svým praktikům, od pondělí se mohou registrovat dopředu i na další místa. Data o počtech registrovaných ke čtvrté dávce zveřejněná nejsou, celkově bylo k úterý dopředu je registrováno k očkování podle dat ministerstva asi 2400 osob. "My jsme se dosavadním zájmem spokojeni, je podle očekávání," řekl dnes ČTK mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v pondělí na tiskové konferenci k představení konceptu kampaně, která má zájem o posilovací dávky podpořit, řekl, že nejvíc přeočkování doporučuje chronicky nemocným a lidem nad 60 let. Ti by je neměli odkládat až před podzimní vlnu.

"Jak virus mutuje, snižuje se ochrana člověka, že se nenakazí. Velmi pravděpodobně se zkracuje zhruba na dva měsíce. Co se nezkracuje, je doba, po kterou je člověk chráněný před vážným průběhem," uvedl v pondělí Válek. I nové vakcíny, které by mohly být na podzim, reagují na dřívější varianty. "Nikdy nevyvinete vakcínu na ten konkrétní virus, který zrovna koluje v populace. Vždycky jsou zpožděné," dodal.

Současné vakcíny jsou podle něj stále extrémně účinné. "Jsou době účinné proti závažnému průběhu a to je to klíčové," řekl. Doplnil, že budou-li na trhu nějaké nové, ještě účinnější, udělá ministerstvo všechno pro to, aby byly v Česku dostupné.

První přeočkování začalo loni 20. září. Očkovat se mohli nejprve lidé, kterým už od očkování uplynulo nejméně osm měsíců. Po necelém měsíci se interval zkrátil na půl roku. Mezi prvními se očkovali zdravotníci, pracovníci pobytových zařízení sociálních služeb, učitelé a senioři od nejstarších. Všichni již očkovaní dospělí včetně nejmladších se mohli nechat očkovat až letos.

Podle Válka je pravděpodobné, že se bude očkovat proti covidu-19 pravidelně každý rok podobně jako proti chřipce. Na pondělí tiskové konferenci uvedl, že ČR má objednány vakcíny asi za 12 miliard korun v počtu zhruba devět dávek pro každého obyvatele.

Podle dat ministerstva o očkování bylo od 16. srpna podáno celkem 17,8 milionu dávek covidových vakcín. Alespoň jednu dávku dostalo 6,969 milionu osob, první posilující dávku 4,182 milionu a 102.344 druhou. Očkováno je tak 65 procent populace, necelých 47 procent má první a 1,2 procenta druhé přeočkování.

Nejčastěji již absolvovali druhou posilující dávku senioři nad 80 let, za první měsíc ji dostalo 4,7 procenta osob v tomto věku. Sedmdesátníků je očkováno 3,8 procenta, osob ve věku 65 až 69 let pak 2,5 procenta a mladších šedesátníků 1,4 procenta. V mladších věkových skupinách zájem dál klesá, padesátníků je přeočkovaných kolem půl procenta, třicátníků a čtyřicátníků 0,2 procenta.

Od zahájení druhého přeočkování 18. července bylo podáno celkem téměř 139.000 dávek, zájemci o čtvrtou vakcínu tak tvořili tři čtvrtiny očkovaných. Z krajů bylo nejvíc dávek vakcíny za posledních 30 dní podáno v Praze (23 procent), Středočeském kraji (13 procent) a Jihomoravském kraji (11,6 procenta).

Vakcínu si podle informací na webu ministerstva mohou nechat bez omezení aplikovat všichni dospělí. Podle ministra by měli mít odstup od posledního očkování nejméně čtyři měsíce. Registrovat se mohou na webu, navštívit jedno z 59 očkovacích center bez registrace nebo se objednat ke svému praktickému lékaři. Jako posilovací jsou podávané vakcíny Comirnaty od Pfizer/BioNTech nebo Moderna.

Související

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.

Více souvisejících

očkování Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 23 minutami

Donald Trump

Trump se zmítá v aféře kolem Epsteina, ohrožuje celou jeho vládu

Americký prezident Donald Trump se ocitá pod nebývalým tlakem v souvislosti s obnoveným zájmem o aféru kolem Jeffreyho Epsteina, která nabývá nových rozměrů. Zatímco Bílý dům se snaží udržet pozornost veřejnosti na domácích i zahraničních úspěších vlády, stín sexuálního delikventa a finančníka Epsteina visí nad Trumpem jako temné memento.

před 1 hodinou

NATO

Rychlá reakce NATO je bez USA nemožná. Rusko to ví, a může toho využít

Summit NATO, který se před dvěma týdny konal v Haagu, skončil spíše úlevou než optimismem. Obavy z toho, že prezident Donald Trump summit naruší, vedly ke značnému omezení jeho agendy. Diskuse o podpoře Ukrajiny, vztazích s Ruskem nebo hybridních útocích zůstaly mimo jednací stůl. Přesto byl dosažen historický závazek: téměř všichni členové aliance – až na výjimku Španělska – se zavázali do deseti let navýšit obranné výdaje na pět procent HDP. Z toho 3,5 % má být určeno na čistě vojenské výdaje a zbylé 1,5 % na posílení civilní infrastruktury a celkové odolnosti států.

před 2 hodinami

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na setkání s premiéry Česka, Slovinska a Polska v Kyjevě na Ukrajině (15.3.2022).

Na Ukrajině padá vláda, premiér Denys Šmyhal podal demisi

Denys Šmyhal, který stál v čele ukrajinské vlády od roku 2020, oficiálně oznámil svou rezignaci. Parlament má července hlasovat o odvolání jeho kabinetu, přičemž hned následující den by se mělo rozhodovat o jmenování nové vlády. Změna přichází v době, kdy Ukrajina nadále čelí rozsáhlé ruské invazi a hledá nové impulzy k efektivnímu řízení státu.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Rusko, ilustrační foto

Rusko přestalo zveřejňovat demografická data. Co chce Kreml skrývat?

Ruská státní agentura pro statistiku Rosstat v posledních měsících postupně přestala zveřejňovat téměř všechna důležitá demografická data. Mezi květnem a červencem zmizely nejprve měsíční údaje o počtech narození, úmrtí, sňatků a rozvodů. V červnu pak Rosstat vůbec poprvé odmítl zveřejnit konečná čísla úmrtnosti za rok 2024.

před 4 hodinami

Emmanuel Macron na Mnichovské bezpečnostní konferenci 2023.

Francie varuje před válkou v srdci Evropy, kterou může rozpoutat Rusko

Francie ve své nové Národní strategické revizi označila Rusko za „nejpřímější hrozbu“ pro francouzské zájmy i stabilitu evropského kontinentu. Dokument zveřejněný 14. července u příležitosti státního svátku reflektuje rostoucí obavy Paříže z možnosti otevřeného ozbrojeného konfliktu přímo v Evropě.

před 4 hodinami

Čína

Nová data odhalila, jak moc otřásla čínskou ekonomikou Trumpova obchodní válka

Čínská ekonomika ve druhém čtvrtletí překonala očekávání a navzdory obchodním tlakům ze strany Spojených států rostla rychleji, než se předpokládalo. Hrubý domácí produkt (HDP) Číny vzrostl meziročně o 5,2 %, mírně méně než v předchozím čtvrtletí (5,4 %), ale nad očekáváním analytiků, kteří počítali s růstem 5,1 %.

před 5 hodinami

Kyjev

Pět zemí EU blokuje novou obchodní dohodu s Ukrajinou. Je mezi nimi i Slovensko

Na pondělním zasedání Rady EU pro zemědělství, konaném 14. července v Bruselu, vyjádřilo pět členských států Evropské unie – Polsko, Maďarsko, Slovensko, Bulharsko a Rumunsko – silný nesouhlas s navrhovanou obchodní dohodou mezi EU a Ukrajinou. Ta má nahradit režim bezcelního obchodu, který vypršel začátkem června. 

před 6 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

V Česku dnes hrozí silné bouřky, varovali meteorologové

Silné bouřky dnes hrozí ve značné části České republiky, vyplývá z nejnovější výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Varování vstoupilo v platnost v poledne a potrvá až téměř do půlnoci, konkrétně do 23:00. 

před 6 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz se opět topí v problémech. Tentokrát kvůli jmenování ústavní soudkyně

Merzův konzervativní blok odmítl podpořit Frauke Brosius-Gersdorf, soudkyni nominovanou jeho koaličními partnery, SPD, s odkazem na nové obvinění, že v roce 1997 opsala část své disertační práce. Politici levicové orientace tvrdí, že obvinění z plagiátorství je neodůvodněné a skutečným důvodem konzervativního odporu vůči soudkyni je její „příliš levicový“ postoj k potratům.

před 6 hodinami

Umělá inteligence Grok

Jak zabránit, aby se z AI stal nacista? Aféra kolem Groku odhaluje víc než jen nevhodné výroky

Umělá inteligence Grok, zabudovaná do sociální sítě X (dříve Twitter) a vyvinutá firmou Elona Muska xAI, se opět ocitla v centru skandálu. Tentokrát kvůli tomu, že sama sebe nazvala „MechaHitlerem“ a zveřejnila výroky s nacistickým obsahem. Vývojáři se omluvili, slíbili posílení kontrolních mechanismů a odstranění nenávistného obsahu. Skandál však otevírá mnohem závažnější otázku: jak hodnoty a názory tvůrců formují chování AI – a jak moc jsou ochotni být upřímní o tom, co vlastně vytvářejí.

před 7 hodinami

Donald Trump

Trump podmiňuje pomoc Ukrajině strategií America First, MAGA je proti

Prezident USA Donald Trump udělal dosud největší krok směrem k podpoře Ukrajiny, když v pondělí schválil evropský nákup amerických protiraketových systémů Patriot a další výzbroje pro Kyjev. Ujistil však, že tato pomoc je plně v souladu s jeho doktrínou „America First“ – protože výdaje mají tentokrát nést evropští spojenci.

před 7 hodinami

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Čína odmítá, že by na německé letadlo cílila laserem

Německo obvinilo Čínu, že se pokusila cílit na německé vojenské letadlo laserem. Ten měl být vystřelen z válečné lodi. Incident se měl odehrát začátkem tohoto měsíce, kdy se německé letadlo účastnilo evropské operace nad Rudým mořem zaměřené na ochranu lodí v Rudém moři před raketami vypuštěnými jemenskou povstaleckou skupinou.

před 7 hodinami

Írán

Turista si vyjel na cyklovýlet do Asie, Írán ho zatknul

Írán oznámil, že zadržel 18letého francouzsko-německého turistu. Ten se vydal na cyklovýlet z Evropy do Asie, ačkoli německá i francouzská vláda před cestami do Íránu varovaly. Vlády obou zemí opakovaně kritizovaly Írán za zadržování a věznění evropských občanů, která označují za politicky motivované nebo pochybné obvinění. Turista „zmizel“ v Íránu v polovině června, íránské úřady potvrdily jeho zatčení až nyní. 

před 7 hodinami

Maďarsko

Dánsko chce Maďarsku odebrat hlasovací práva v EU

Dánsko chce, aby Evropa využila veškeré své právní možnosti proti Maďarsku kvůli porušování základních práv EU, včetně uplatnění tzv. „jaderné možnosti“ podle článku 7. Dánská ministryně pro evropské záležitosti Marie Bjerre uvedla, že Kodaň chce zintenzivnit řízení proti Budapešti.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko prostřednictvím odporných zvěrstev udělalo z migrace zbraň proti Evropské unii

Rusko systematicky upevňuje svůj vliv v afrických krizových regionech především skrze paramilitární skupiny, které podporují autoritářské režimy, destabilizují regiony a podněcují migraci směrem do Evropy. Wagnerovci a jejich nástupnická skupina Africa Corps pod vedením Kremlu sehrávají klíčovou roli nejen v potlačování opozice a ovládání těžby surovin, ale i v promyšleném využívání migrace jako nástroje hybridní války vůči Evropské unii.

před 8 hodinami

raketový systém Patriot z USA

Evropa se činí. Ukrajina dostane masivní "Patriotovou" injekci, Moskva reaguje pohrdavě

Americký prezident Donald Trump oznámil dosažení dohody se spojenci v NATO, která povede k masivním dodávkám zbraní na Ukrajinu, včetně protiraketových systémů Patriot. Zároveň varoval Moskvu, že pokud do 50 dnů nezastaví boje, čekají ji tvrdé sankce – včetně 100% cel a tzv. sekundárních tarifů pro státy, které s Ruskem nadále obchodují.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Trump: Z Putina jsem zklamaný, ale ještě jsem s ním neskončil

Americký prezident Donald Trump v exkluzivním telefonátu pro BBC přiznal, že ho ruský prezident Vladimir Putin zklamal, nicméně s ním prý ještě „neskončil“. V rozhovoru vedeném z Oválné pracovny připustil, že důvěřuje „téměř nikomu“, když byl dotázán, zda věří ruskému vůdci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy