Bez navýšení plateb státu za státní pojištěnce jsou zdravotní pojišťovny schopné hradit zdravotní péči bez problémů do konce roku 2022. Navýšení plateb o 200 korun by zvýšilo příjmy systému zdravotního pojištění o 14,3 miliardy korun a hrazení péče by bylo bez problémů i v roce 2023. V opačném případě by vznikl zhruba 10miliardový dluh.
V dnešním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedl šéf VZP Zdeněk Kabátek. I podle bývalého ministra zdravotnictví Jana Blatného by navýšení o 200 korun mohlo stačit za podmínky, že nebudou vzneseny požadavky na nějaké výrazné zvýšení platů ve zdravotnictví.
Stát do systému přispívá prostřednictvím plateb za takzvané státní pojištěnce, tedy děti, nezaměstnané a seniory. Loni byla měsíční platba navýšená o 500 korun, letos o dalších 200 korun na nynějších 1767 korun. Loňské a letošní navýšení plateb za státní pojištěnce podle Kabátka vykompenzovalo dopady. "Nyní se objevují náznaky, že ta úvaha o 200 korun je reálná, což je 14,3 miliardy korun navíc. Bez nich mi ten model říká, že do konce roku 2022 jsem schopen plnit své závazky, pokud nedojde ke skokovému navýšení platů. Pokud dojde k navýšení platby, tak se ten problém odsouvá v čase," uvedl.
Podle dubnového vyjádření tehdejšího ministra zdravotnictví Petra Arenbergera (za ANO) bude návrh na navýšení plateb připraven do konce června. Podle něj se diskutuje o částce 100 až 500 korun navíc. Už v březnu zástupci ministerstva uváděli, že zdravotní pojišťovny do konce letošního roku vyčerpají své finanční rezervy z minulých let.
Podle dřívějšího vyjádření náměstkyně ministra zdravotnictví Heleny Rögnerové veřejné zdravotní pojištění očekává letos kvůli pandemii covidu-19 výdaje navíc zhruba 50 miliard korun. Podle schválených rozpočtů zdravotních pojišťoven se příjmy veřejného zdravotního pojištění letos očekávaly 385,4 miliardy korun, výdaje 399,1 miliardy korun.
V roce 2019, který epidemie neovlivnila, vydaly pojišťovny za celý rok na péči 311 miliard korun, měsíčně tedy zhruba 26 miliard. Loni to bylo za celý rok podle předběžných dat pojišťoven 352 miliard korun, což bylo o 5,5 miliardy víc, než plánovaly. Všeobecná zdravotní pojišťovna, která je v ČR největší a má asi šest milionů klientů, loni podle své výroční zprávy skončila s účetním schodkem 10,3 miliardy korun.
Související
ESA pošle sondu k Venuši, aby zkoumala, proč je nehostinná a není jako Země
Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Babiš v Polsku jednal s Tuskem. Plánují společné vládní jednání
před 1 hodinou
Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi
před 2 hodinami
Konečná dává sbohem komunistům, potvrdila strana
před 3 hodinami
Zelenskyj avizuje trojstranné jednání, na kterém budou i Rusové
před 4 hodinami
Národní banka zvyšuje úrokové sazby. Bude to mít vliv na hypotéky
Aktualizováno před 4 hodinami
Policejní manévry v Ruzyni. Anonym nahlásil bombu v několika letadlech
před 5 hodinami
Je tady sezóna akutních respiračních infekcí. Nejvíce stonají předškolní děti
před 6 hodinami
Na Slovensku zemřel ukrajinský voják. Případ vraždy řeší kriminalisté
před 7 hodinami
Babiš hodlá znovu obsadit pozici poradce pro národní bezpečnost
před 8 hodinami
Zimní podmínky mohou nastat již v listopadu. Řidičům se radí přezout
před 9 hodinami
Bylo to nepřehlédnutelné. ČT reagovala na úterní společenské dění
před 10 hodinami
Já za nic nemůžu. Fico poprvé komentoval vládní krizi na Slovensku
před 11 hodinami
Trumpovo první povolební téma překvapuje. Máme větší priority, přiznal on sám
před 12 hodinami
Polsko očekává ruské sabotáže. U hranic už posiluje bezpečnost
před 13 hodinami
Počasí přinese o víkendu do Česka mrazivá rána
včera
Vance vyjmenoval důvody, kvůli kterým Republikánská strana prohrála ve volbách
včera
Politico: Za kyberútoky na chladničky v obchodech může stát Rusko
včera
Česko, Dánsko, Norsko, a teď i Kanada. Počet zemí bojkotujících ruské hokejisty narůstá
včera
Google umožní školám omezit přístup studentů k AI
včera
Evropské státy výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik, připravují občany na možný konflikt s Ruskem
Norsko, Finsko a Polsko výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik a přípravu obyvatelstva na možnou krizi v souvislosti s rostoucími obavami z Ruska. Podle zpráv německého listu Bild zapojují tyto země do národní obrany nad rámec pravidelných ozbrojených sil také vojenské záložníky, vládní instituce, podniky a běžné občany. Programy zahrnují výcvik v zacházení se zbraněmi, městský boj, ovládání dronů a nouzovou připravenost.
Zdroj: Libor Novák