Emotivní zpověď rodičů Petra (†16), hrdiny ubodaného schizofreničkou

Jsou to už tři týdny, kdy celým Českem otřásla žalostná zpráva - do školy ve Žďáru nad Sázavou vtrhla psychicky nemocná Barbora Orlová a pobodala několik studentů a policistu. Jeden ze studentů její běsnění nepřežil, šestnáctiletý Petr Vejvoda, který před napadením schizofreničky bránil svoji spolužačku. Svým činem se stal hrdinou, na jeho pohřeb přišly stovky lidí, jeho čin plnil titulky všech médií v zemi.

Škola už studenta navrhla na cenu Michala Velíška. Uděluje ji každoročně nadace ADRA lidem, kteří prokázali občanskou statečnost a slušnost v situacích, při nichž jde o záchranu lidského zdraví či života. "Nás to moc potěšilo. Je to to poslední, co pro Péťu můžeme udělat. Je vidět, že to nezasáhlo jen celý Žďár, ale celou republiku. Je to pocta Péťovi," uvedl otec Petra. " Dodnes nám chodí moc hezké dopisy. Vážíme si podpory, co pro nás všichni dělají," shodují se oba rodiče.

Pro oba je to pochopitelně tragická rána, se kterou se jako rodiče těžko smiřují. "Pořád ho vidím, slyším. Vidím, jak se na mě směje. Chybí mi," říká Petrova matka. "Jsem na ně hrdá za to, co udělal." Oba se navíc shodují, že jeho čin by čekali. Podle rodičů byl vždy tím, kdo se snažil ostatním pomáhat.

Věděl, že bude slavný

"Péťa v poslední době hodně dospěl, srovnal si hodnoty v životě. Byl to bojovník, do všeho šel po hlavě. Byl šťastný, hrdý. Dokonce řekl na praxi paní učitelce: Vy o mě ještě jednou uslyšíte. Já budu hrozně slavný. Řekl jí to v pondělí, den před svou smrtí," uvedla matka Petra.

Krásné vzpomínky na Petra však doplňuje i hořkost a nepochopení. Nemohou pochopit, jak se něco takového mohlo stát. "Jediný, komu můžeme něco vyčítat, jediný, kdo pochybil, je psychiatrická léčebna, stát, soudy. Tohle se musí změnit," říká Petrův otec s tím, že do budoucna, až se vše časem uklidní, budou vkládat energii a své úsilí do toho, aby se změnily zákony, co se týče psychiatrické péče. Zatím čekají, ještě nebylo uzavřeno ani vyšetřování, zatím jim policisté ještě nemohli vrátit ani Petrovy věci.

Strašně bych chtěla touto cestou poděkovat spolužákovi Péti Martinu Němcovi, za to, že byl duchapřítomný a že zavolal manželovi, aby se vrátil do školy a umožnil mu tak, aby Péťu v posledních chvílích života mohl držet za ruku a mluvit na něj.

Den, kdy se jim změnil život naruby

Barbora Orlová si vybrala střední školu ve Žďáru zcela náhodně. Podle detailních informací, které zveřejnila policie, ji město zaujalo na internetu a přijela do něho již s úmyslem vraždit, nešlo tedy o zkratovité jednání. Vybavená přijela nožem s čepelí o délce 21 centimetrů, školu si důkladně prohlédla, obešla, aby zjistila, kde je vchod a v šatnách, jak je již známo, zaútočila.

Jak policisté uvedli, již během zásahu na ně Orlová křičela, aby přijela "zásahovka", údajně si prý přála, aby ji policisté zastřelili. Zdá se tedy, že mladá žena chtěla zemřít, aby si však sama sáhla na život, na to neměla odvahu. Odvahu vraždit nevinné ale našla.

Orlová byla již dvakrát vyslechnuta, druhý výslech byl stručnější a obviněná vyjádřila lítost nad tím, co provedla. O tom, jestli byla příčetná, rozhodnou až soudní znalci, pod vlivem alkoholu a drog však v době svého hrůzného činu nebyla.

Barboru policie obvinila z vraždy a braní rukojmích. Hrozí jí 15 až 20 let vězení i výjimečný trest. Státní zastupitelství podalo návrh na vazbu, kterému jihlavský soud vyhověl.