Krajská zdravotní se připojila k řízení o zakázkách, žádá 120 miliobů

Před soudem stojí pět bývalých i současných manažerů společnosti, která sdružuje pět nemocnic v Ústeckém kraji, René Budjač, Miloslav Řehák, Tomáš Indra, Eduard Reichelt a současný ředitel společnosti Petr Fiala. Státní zástupkyně je viní z porušování povinností při správě cizího majetku a pletich při veřejné soutěži a dražbě. Všichni obžalovaní už dříve vinu odmítli.

Krajská zdravotní se podle Mihala připojila k řízení v polovině minulého týdne, den před začátkem hlavního líčení. "Připojujeme se z procesní opatrnosti, jelikož máme za to, že žádná škoda nevznikla," přečetl Mihal. Částka 120 milionů korun odpovídá údajné škodě, kterou vyčíslilo státní zastupitelství. Mluvčí společnosti Jiří Vondra ČTK řekl, že představenstvo společnosti má povinnost postupovat s péčí řádného hospodáře. "V rámci této povinnosti přihlásilo nárok na náhradu škody v obžalobě tvrzené výši do trestního řízení z důvodu procesní opatrnosti, i když stále setrvává na tom, že žádná škoda společnosti nevznikla, kdy existenci škody nelze potvrdit ani na základě důkazů založených v trestním spisu," řekl ČTK Vondra.

Obžaloba je rozdělena do dvou částí, obě sahají do roku 2008. Prvním je nákup přístrojového vybavení za více než 400 milionů korun, na který Krajská zdravotní získala dotaci z ROP Severozápad. Podle žalobce manažeři stanovili taková kritéria veřejné zakázky, která vedla k účasti jediného soutěžitele, konsorcia firem Hospimed a Puroklima. Podle žalobkyně mohla Krajská zdravotní vypsat soutěže na zakázky sama a levněji. Škodu státní zastupitelství vyčíslilo na 82 milionů korun. Všichni obžalovaní už dříve vinu odmítli. Tvrdí, že Krajská zdravotní v roce 2008, kdy se dotace z ROP Severozápad rozebíhaly, neměla kapacity na to, aby žádosti a zakázky dělala sama. Najímala si proto advokátní kanceláře a specializované firmy.

Kromě podezření z předražených přístrojů se obžaloba týká i sedmi výběrových řízení na poradce při přípravě dotačních žádostí. Krajská zdravotní platila za každou pět až šest milionů, podle žalobkyně byla maximální cena každé 300.000 korun. Tím měla vzniknout škoda 38,5 milionu.

Zástupce ředitele společnosti Eurovision Miroslav Čapka odmítl, že by cena byla přemrštěná. Firma zpracovávala dvě žádosti o dotace. "Cenu jsme stanovovali jako u ostatních zakázek, zohledňovala se časová náročnost, objem práce a další věci," řekl u soudu Čapka. Za 300.000 korun by podle Čapky firma do takové zakázky nešla. Část práce na projektech zadala jako subdodávku společnosti Ropro, která dodávala Krajské zdravotní služby u dalších projektů.

Soud začal minulý týden, kdy vypovídali všichni obžalovaní. Tento týden jsou na programu výpovědi svědků.