Půl roku od revoluce ve sběrnách: Policie je spokojená, výkupci zvažují soudní spor

Ministerstvo od 1. března zavedlo novelu vyhlášky, která zakazuje výkup šrotu za hotové. Schválená novela zákona o odpadech od 1. října dále zpřesní bezhotovostní platby, a to převodem na bankovní účet nebo poštovní poukázkou.

"Zlepšení určitě nastalo. Obecně ani na městském majetku nemáme letos výrazné škody, takže tomu odpovídá i pokles trestné činnosti s tím související," řekla mluvčí karvinské radnice Šárka Swiderová.

Zlepšení potvrdil i Václav Ožana z karvinské městské policie. Ubylo podle něj krádeží kovových předmětů z ulice, jako jsou víka kanálů nebo dopravní značky. "Ale řešili jsme krádeže barevných kovů z našich objektů - především měděných součástí z budov škol. Tedy dá se říct, že se zloději spíše soustředí na dražší kovy," uvedl Ožana.

"V loňském roce jsme měli za devět měsíců více jak 160 případů, v letošním roce jich je přes 90. Z toho lze usuzovat, že působení nové vyhlášky má na tom také jistě svůj podíl," uvedla mluvčí liberecké policie Vladimíra Šrýtrová. Policie aktuálně řeší krádež 12 kovových radiátorů za 12.000 korun z opuštěné nádražní budovy v Jablonci nad Nisou. "Krádeží kovů je ale ve městě méně," uvedla mluvčí jablonecké radnice Markéta Hozová. Úbytek zaznamenaly i Liberec, Česká Lípa nebo Semily.

Všech sedm okresů Ústeckého kraje loni patřilo mezi skupinu těch, kde bylo podle policie nejvíce krádeží kovů. "Vyhláška určitě měla kladný vliv na omezení těchto krádeží, méně hlášení máme od železničářů, energetiků i firem a soukromých vlastníků," řekla krajská policejní mluvčí Veronika Hyšplerová.

Před platností vyhlášky Městská policie v Ústí nad Labem nejméně dvakrát týdně řešila sběrače kovů, kteří neoprávněně odváželi různé kovy do sběrných surovin. "Po platnosti vyhlášky jsme doposud řešili jen jeden případ, a to sběračů ze Slovenska. Počet krádeží barevných kovů se rapidně snížil. Naše hlídky se se sběrači kovů setkávají jen zřídka," uvedla mluvčí ústeckého magistrátu Romana Macová.

Pražský magistrát od března jedenáctkrát kontroloval sběrny kovových odpadů, neshledal žádné nedostatky. "V povolených provozovnách nedochází k výkupu za hotové, ale většinou k převodu na účet, či úhradě formou složenek, šeků," uvedl mluvčí úřadu Vít Hofman. "Obzvlášť z počátku zavedení povinnosti bezhotovostních plateb byly větší obavy výkupců z velkého poklesu dodávek kovů. V současnosti si občané již na nový způsob plateb zvykli," doplnil.

"Domníváme se, že vyhláška plní svůj účel, protože ve sběrných střediscích odpadů došlo ke snížení vykrádání těchto objektů sběrači kovů a současně můžeme sledovat nárůst množství kovových odpadů, které město Brno předalo k dalšímu využití," uvedl mluvčí magistrátu Pavel Žára. Příjem města z prodaných kovů, které lidé zdarma donesli do sběrných středisek, byl loni 968.670 korun. Za prvních šest měsíců letošního roku to bylo 677.000 Kč.

Podnikatelé v oboru však nový systém kritizují

Podle majitele kovošrotu na Plzeňsku Romana Štixe vyhláška nic neřeší. Z trhu nevyhnala černé sběrny, skryté v soukromých dvorech, kam inspekce ani další státní kontroly nesmí.

"Je to slabota. Řada lidí nemá účty, není jim kam peníze posílat. U nás byl propad o 70 procent, pro nás to byl značný příjem," řekl Jiří Drbal z Kovošrotu Hůrka v Pardubicích. Podle něj se do sběrny nedostával kradený materiál, za jehož vykoupení kovošrotům hrozí vysoké pokuty. Řada jeho zákazníků si přivydělávala sbíráním starých zrezlých kovů, které našli třeba v příkopech, na černých skládkách nebo odváželi šrot ze zahrad, s jejichž majiteli se na tom domluvili.

Předseda největšího svazu Sdružení výkupců a zpracovatelů druhotných surovin Petr Miller tvrdí, že vyhláška byla přijata protizákonně a po jejím zavedení klesl výkup až o 50 procent. "V současné době je situace taková, že se to v řadě komodit srovnává, propad se ale nedostal pod 20 procent," uvedl. Způsob bezhotovostní platby je prý nejednoznačný, proto zvažuje i soudní spor.