Chrastava se brání odevzdání území Polsku. Bude žalovat stát

Obce své státem vybrané pozemky vydávat nechtějí a hodlají se bránit i žalobami. "Česká republika nemá Polákům dávat ani hektar, co ani hektar. Ani milimetr čtvereční!" tvrdí rezolutně starosta Chrastavy Michael Canov. Na celé česko-polské hranici jde o 368 hektarů pozemků. Město Chrastava by teď ze své obce Horní Vítkov mělo odevzdat pět procent území, které jí prokazatelně 1000 let patřilo.

Starosta argumentuje zákonem z roku 1958, který říká, že hranice s Poláky jsou vytyčeny konečně. A také smlouvou z roku 1992. "Platí ústavní zákon z roku 58, který konstatuje, že státní hranice jsou upraveny konečně. To zaprvé a zadruhé existuje smlouva s Polskem z roku 92, která uvádí, že smluvní strany nemají vůči sobě žádné územní nároky a takové nároky nebudou vznášet ani v budoucnu. Smlouvu schválili prezidenti obou zemí a následně ji schválily parlamenty obou zemí, takzvaně ji ratifikovaly," trvá na svém starosta Canov.

Starosta Chrastavy nechápe, proč vše bývalí ministři zahraničí Jiří Dienstbier a Krzysztof Skubiszewski změnili a dohodli se, že si území přece jen předáme. Na to má ale ministerstvo vnitra odpověď. "I takzvané ujednání ministrů je mezinárodní smlouvou. Ze všech mezinárodních smluv vznikají pro Českou republiku mezinárodně právní závazky stejné právní síly. To znamená, že obě smlouvy jsou platné," uvedla Martina Němcová, mluvčí ministerstva vnitra.

Česko se s Poláky původně mělo vyrovnat majetkově a ne rozdáváním území. Chrastava se teď obrátí na premiéra. "To, o co se snaží ministerstvo, je jednoznačně nezákonnost. A buď začnou respektovat zákon a pokud ne, tak bychom podali žalobu za rozvracení republiky," stojí si za svým starosta Chrastavy Canov.