Každý jedenáctý občan ČR se již setkal s diskriminaci. To je příliš, zlobí se Šabatová

Lidé, kteří diskriminaci v několika posledních letech zažili, se s ní setkali především při hledání práce (66 %), při výkonu své práce (38 %), při pořizování zboží nebo služeb (21 %) a jako pacienti ve zdravotnictví (18 %). Častěji se s ní setkávají ženy (13 %) a lidé v kategorii 55 – 64 let (15 %).

Mezi nejčastější příčiny diskriminace, kterým respondenti museli čelit, patří jednoznačně znevýhodnění kvůli věku (62 % z těch, kdo diskriminaci zažili). Druhým nejčastějším problémem je diskriminace z důvodu pohlaví nebo rodičovské role (24 %). Kvůli zdravotnímu postižení čelilo znevýhodněnému jednání 12 % dotazovaných.

Za nejrozšířenější pokládají respondenti diskriminaci na základě etnického nebo rasového původu. Jako velmi nebo spíše rozšířenou ji vnímá 65 % dotazovaných. Jen 8 % respondentů ji charakterizovalo jako „velmi výjimečnou."

Ombudsmanka upozornila, že v rámci výzkumu se kancelář ochránkyně dotázala soudců a představitelů správních orgánů na to, zda by ombudsman měl mít možnost podávat k soudům veřejné žaloby na diskriminaci. Celkem 65 procent z nich podporuje, aby měl ochránce toto oprávnění.

„Vzhledem k dosavadnímu nízkému počtu žalob v oblasti diskriminace jsem výsledkem příjemně překvapená.... Teprve bohatší judikatura totiž může obětem diskriminace přinést větší míru jistoty a možnost předvídat, jak případný spor dopadne," uvedla Šabatová.

Oběti diskriminace podle studie zároveň nevěří, že mohou aktivně bránit svá práva a domoci se spravedlnosti. Často ani netuší, na koho by se měly obrátit. Šabatová doplnila, že právě obavy z nejistého výsledku sporu navíc odrazují oběti diskriminace od případných soudních pří.