Nového prezidenta volí i Ukrajinci v Praze, před konzulátem byla fronta

Několik tisíc Ukrajinců dnes přišlo hlasovat na konzulát v Praze ve druhém kole prezidentských voleb. Průběžná účast převyšovala zájem z prvního kola, které se konalo před třemi týdny, řekla ČTK Svitlana Šapovalová z volební komise. Voliči rozhodovali, zda si funkci udrží současná hlava státu Petro Porošenko, nebo ho vystřídá herec Volodymyr Zelenskyj, který je podle průzkumů výrazným favoritem. Ukrajinci mohou kromě Prahy hlasovat také na konzulátu v Brně, v prvním kole voleb před třemi týdny byl nejúspěšnějším kandidátem na zastupitelských úřadech v Česku Zelenskyj.

"Zatím přišlo přes 3000 lidí. Myslím, že jich celkem bude víc než v prvním kole, ráno a dopoledne přicházelo lidí více než před třemi týdny," řekla ČTK po 16:00 Šapovalová. Podle ní je hlasování klidné a nebyl při něm žádný problém.

Ukrajinský konzulát stejně jako v prvním kole vytvořil na chodníku kovové zátarasy, za kterými se vytvořila fronta zájemců o hlasování, a připravil pro čekající i mobilní toalety. Fronta před polednem dosahovala až ke zhruba 100 metrů vzdálenému parku.

Ukrajinci v ní čekali poklidně, mnoho z nich dorazilo s celou rodinou včetně malých dětí. Bezpečnostní pracovníci ambasády vpouštěli hlasující do budovy v několikačlenných skupinkách. Na bezpečnost na ulici dohlíželi policisté.

21 квітня о 8.00 відкрила двері для голосування у другому турі виборів Президента України закордонна виборча дільниця №900105 при Посольстві України в Празі.Члени дільничної комісії та волонтери роблять усе можливе, щоб черга рухалася максимально швидко. https://t.co/BgZcnKNDiN

— UKR Embassy in CZE (@UKRinCZE) 21. dubna 2019

Hlasovat v Česku mohou Ukrajinci, kteří byli zaregistrováni do konzulární evidence nebo nejméně pět dní před konáním voleb požádali o změnu volební adresy. Hlasovat lze pouze osobně na pražském nebo brněnském konzulátu, korespondenční volba není možná. Podle údajů Českého statistického úřadu žilo v Česku ke konci loňského roku přes 130.000 ukrajinských občanů, tvořili nejpočetnější národnostní menšinu v zemi.

V prvním kole prezidentských voleb podle ukrajinského statistického úřadu hlasovalo v Česku celkem 4590 ze 4900 zaregistrovaných ukrajinských voličů Celkem v zahraničí hlasovalo přes 53.000 Ukrajinců. Nejvíce lidí přišlo odevzdat hlas v Polsku a v Německu.

Celkem může o hlavě státu rozhodovat 30 milionů Ukrajinců. Rozhodují se mezi Porošenkem a Zelenským, vyzyvateli současného prezidenta přitom průzkumy slibují jasné vítězství. Už v prvním kole získal téměř dvojnásobek hlasů proti Porošenkovi. Jasno o vítězi by mělo být již krátce po uzavření volebních místností v 19:00, kdy budou zveřejněny odhady výsledků. První předběžné oficiální výsledky by volební komise mohla zveřejnit ještě dnes v pozdních večerních hodinách.

Do deseti dnů od voleb by ústřední volební komise měla zveřejnit oficiální výsledky a poté by se do 30 dnů měl nový prezident ujmout funkce. Inaugurace se má konat nejpozději 3. června.

Související

Více souvisejících

velvyslanectví Ukrajiny Praha Brno Petr Porošenko Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) volby na Ukrajině Ukrajina Jevhen Perebyjnis

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

Letošní volby se blíží. Ministerstvo spouští novou kampaň

V říjnu se uskuteční volby do obecních zastupitelstev a jedné třetiny Senátu. Kromě standardní volební přípravy a metodické pomoci samosprávám realizovalo Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Digitální a informační agenturou zátěžový test eDokladů a připravilo pro podzimní volby edukační kampaň. Ministerstvo o kampani informovalo na webu. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodci si ještě mohou zajistit tištěné oznámení o valorizaci

Důchodci mohou až do 30. září požádat o zaslání valorizačního oznámení v tištěné podobě pro nadcházející lednovou valorizaci. Upozornila na to Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Klienti, kteří již v minulosti o zasílání tištěného oznámení požádali, nemusí žádost podávat znovu. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta reagovala na nevydařený vstup do sezóny. Dva asistenty nahradila navrátilcem Clarupem

V úvodu nové fotbalové sezóny 2026/27 nezažívají sparťané nejúspěšnější začátek. Naopak ten nejhorší, který dokonce překonává i ten z nechvalně proslulé sezóny s trenérem Andreou Stramaccionim. Fanoušci ji přičítají pozdním nákupům a přestavbě mužstva, což dávají za vinu především sportovnímu řediteli Tomáši Rosickému. Jenže ten zatím ve vedení pražské Sparty zůstává a naopak ukázal na jiné lidi, kteří tak špatný vstup do sezóny odnesli. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Donald Trump

Trump podpisem posvětil nové protiruské sankce

Washington může opět zvýšit tlak na Rusko v souvislosti s jeho válkou na Ukrajině. Americký prezident Donald Trump podepsal zákon zavádějící nové protiruské sankce. Informovala o tom BBC. Ruská válečná ekonomika by měla nově utrpět tím, že Američané budou trestat kupce ruské ropy a plynu. 

před 12 hodinami

Andrej Babiš

Babiš jednal s jordánským králem. Děkoval mu za repatriační lety

Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek přijal v Kramářově vile jordánského krále Abdalláha II. Společně s prvním místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem jednali o aktuální bezpečnostní situaci na Blízkém východě a o dalším rozvoji hospodářské a obranné spolupráce. Představitelé obou zemí hovořili také o možnostech spolupráce ve zdravotnictví, kybernetické bezpečnosti a vodním hospodářství.

před 13 hodinami

Alpy, ilustrační fotografie.

Když Alpy vydaly mumii. Před 35 lety byl nalezen Ötzi

Před 35 lety, dne 19. září roku 1991, nalezli turisté v Alpách na hranicích Rakouska a Itálie lidské ostatky, které byly přirozeně mumifikované. Že se nejedná o žádného zesnulého horolezce, ale o tělesné pozůstatky staré tisíce let, to vyšlo najevo až za několik dní. A mumie dostala podle místa nálezu jméno Ötzi. Co všechno o něm po 35 letech od nálezu jeho těla víme?

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

Donald Trump

Trump se dočkal. Světu oznámil dohodu ohledně Grónska

Americký prezident Donald Trump se dočkal nové dohody ohledně americké vojenské přítomnosti v Grónsku. Washington podle jeho slov zvýší vojenskou přítomnost na ostrově, zvolené řešení označil za skvělé pro všechny strany i americké spojence.

před 16 hodinami

Ilustrační foto

Počasí se příští týden výrazně ochladí. V noci budou až 2 stupně, hrozí přízemní mrazíky

Česko čeká v úvodu příštího týdne chladné a větrné počasí doprovázené přeháňkami, které zasáhnou zejména sever a severovýchod území. Postupně však bude oblačnosti i srážek ubývat a v polovině týdne přijdou jasné noci s ojedinělými přízemními mrazíky. V závěru týdne se pak teploty začnou vracet k příjemnějším hodnotám a denní maxima dosáhnou až k jednadvaceti stupňům Celsia.

včera

Ilustrační fotografie.

Nová válečná strategie: Rusko prozradilo, proč stále častěji likviduje ukrajinské vlaky

Ruská armáda stále častěji útočí na ukrajinské osobní i nákladní vlaky pomocí drony s proudovým pohonem. Tento stupňující se tlak přímo ohrožuje železniční síť, která je klíčová pro fungování ukrajinské ekonomiky, vojenskou logistiku i pohyb obyvatelstva. Od začátku celoplošné invaze ruské údery poškodily nebo zničily již více než pět set lokomotiv. Nadpoloviční většina z nich byla zasažena během posledních osmi měsíců, přičemž ukrajinské dráhy přicházejí měsíčně až o čtyřicet strojů.

včera

CNN: Opravdu dokáže AI vyhladit lidstvo? Není to tak lehké, jak výzkumníci tvrdí

Diskuze o rizicích umělé inteligence se v odborné komunitě vyostřuje a někteří výzkumníci varují před možným vyhynutím lidstva. Bývalí i současní zaměstnanci společnosti Anthropic upozorňují, že vývoj superinteligence představuje bezprostřední hrozbu pro celou planetu. Podle některých odhadů přesahuje pravděpodobnost katastrofálního scénáře v následujících deseti letech deset procent. Varování podpořil také šéf organizace Machine Intelligence Research Institute Nate Soares, který považuje celkové vyhynutí lidské populace za nejpravděpodobnější výsledek neřízeného vývoje.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy