Ratha zajímaly počty čudlíků. Zakázky šité na míru, říká svědek

Kožner vypovídal před Krajským soudem v Praze k zakázce technologického vybavení jednoho z pavilonů nemocnice. Obchodní soutěž podle obžaloby provázela korupce. Jednatel firmy uvedl, že nastavení tendru mohly splnit je dvě firmy - HOSPIMED a PURO-KLIMA. Její manažeři jsou mezi obžalovanými i kvůli dalším zakázkám. Vítězem byl nakonec HOSPIMED. "Dokumentace byla dobře napsaná, bylo v ní málo prostoru pro námitky," řekl Kožner.

Pokud jsou podmínky tendru omezující, společnost se může obrátit na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Kožner to neudělal údajně kvůli předchozím zkušenostem. Podání námitek je podle něj časově a finančně náročné. "Pokud nemáte nějakou perspektivu, že vám to přinese prospěch, není dost dobře možné pro firmy, jako jsme my, abychom se tomuto procesu věnovali," dodal.

Zadání tendru byla prý velmi přesná, například u některých zařízení šlo o popis z katalogu se zařízeními, jako byly počty tlačítek na strojích a podobně. "Byla to kritéria, která jsme vyhodnotili tak, že je velmi málo firem, které jsou to schopné je splnit," uvedl Kožner.

Podobně hovořil další svědek, Marek Torkoniak, jednatel firmy 2T engineering, která se chtěla ucházet o dodávku zubařského zařízení do kladenské nemocnice. Z dokumentace prý zjistil, že společnost nemá šanci, přičemž zadání podle něj bylo určené jen pro některé firmy. Důvodem byl například požadavek, aby firma měla za sebou zakázky v řádu desítek milionů korun, a týkal se také pojištění. "Požadavky byly velmi přísné," dodal.

Tendr ale podle něj nijak nevybočoval z běžné praxe. Výběr firem do veřejných zakázek byl prý v minulých letech vždy "nějak zúžen". "Ale jestli to bylo někomu ušito na míru, to asi zřejmě vyřeší soud. Člověk si může myslet plno věcí, ale jestli to je pravda, to bych skutečně nechal na soudu," řekl ČTK po výslechu.

Hádka o Ratha: Chce ho někdo opravdu zlikvidovat?

Na serveru literarky.cz vyšel článek s názvem "Kdo likviduje Ratha?" od Martina Kunšteka. Podle něj by kauza Davida Ratha mohla sloužit jako příručka obcházení systému dělby a kontroly moci v trestním řízení. Případ začal na podzim 2011. Bývalý důstojník ÚOOZ Libor Gregor podal na Ratha trestní oznámení pro podezření z korupce při rekonstrukci zámku Buštěhrad. Na Nejvyšším státním zastupitelství (NSZ). Údajně v zastoupení anonymního klienta. Podnět přijal náměstek NSZ Igor Stříž. Ačkoliv se trestná činnost měla odehrávat v Praze, kde je sídlo středočeského krajského úřadu nebo jinde ve středních Čechách, Stříž případ přikázal KSZ v Ústí nad Labem.

Tam byla tehdy vedoucí státní zástupkyní Lenka Bradáčová. Ta kauzu Rath přidělila severočeské expozituře ÚOKFK. Odposlechy a další úkony v kauze autorizoval Krajský soud v Ústí nad Labem, který k tomu nebyl příslušný. Což ve svém nálezu později konstatoval i Ústavní soud. V jiné kauze by takový postup znamenal znehodnocení důkazů. Staly by se nepoužitelné v řízení před soudem.

Během několikaměsíčního nasazení operativní techniky policie získala o Rathovi a spol. řadu poznatků. Ale žádný přímý důkaz svědčící o korupci. Severočeský soudce toto použití operativní prostředky prodlužoval, aniž ho zajímalo, že doposud nepřinesly žádný výsledek.

Až pak 14. května 2012 policie zatkla Ratha po jeho odchodu z domu Pancové a Kotta. Při osobní prohlídce u něj našla krabici od vína se sedmi miliony. Při následné domovní prohlídce pak nalezla v domě Pancové a Kotta dalších 30 milionů. To jsou jediné důkazy. Jenže žádný zákon nezakazuje držet doma větší částku peněz ani s ní chodit po ulici.

Dva dny po zatčení byla na Ratha, Pancovou, Kotta a další uvalena vazba. Protizákonně, protože do vazby je poslal Ústecký soud, který k tomu nebyl místně příslušný. V Rathově případě navíc v rozporu s Ústavou. Vazbu lze podle § 67 TŘ uvalit pouze na obviněného. Tím se Rath stal teprve až poté, kdy jej 6. června vydala k trestnímu stíhání Sněmovna.

Právnička Marvanvoá vrací úder

Proti tomu se ohradila Hana Marvanová: "Martin Kunštek ve svém článku ukazuje na kauze Rath, že je obcházen systém dělby a kontroly moci v trestním řízení, neboť kauzu na začátku řešily nepříslušné orgány policie, státního zastupitelství a soudu. Podle informací z médií zřejmě skutečně na začátku rozhodovaly orgány, které nebyly příslušné, ale poté byla věc předána příslušným orgánům. To by nebylo v pořádku, pokud se tak nestalo na základě zákonných důvodů. Zda tomu tak bylo, ale bez znalosti spisu nemohu posoudit a podle mého názoru nikdo, kdo spis nezná. Je věcí obhájců Davida Ratha a dalších obviněných, aby proti postupu brojili podle zákona. To však samo o sobě přece neznamená, že by k pořízení důkazů i formou odposlechů nebyl zákonný důvod."

A pokračuje: "Souhlasím, že nasazení prostorových a telefonických odposlechů musí být opatřením mimořádným, jehož opodstatněnost má posoudit soud. Martin Kunštek však uvádí, že státní zástupce v rámci obžaloby nepředložil žádný usvědčující důkaz o předražení zakázek nebo o tom, že peníze byly úplatkem. Nevím, jestli se pan Kunštek zúčastňuje soudního procesu, kde všechny věci musí padnout a musí být prokazovány. Myslím, že ten, kdo nemá bezprostřední informace ze soudního jednání, nemůže zodpovědně říci, že obžaloba nemá důkazy. O tom teprve bude rozhodovat soud prvého stupně a poté i další instance."