Razie u Rittiga: Zlato se nenašlo, něco ale nesedí, namítá advokát

Politik Rittiga loni v červnu na poslanecké schůzi spojil se 150 miliony korun a desítkami kilogramů zlata, které zabavila policie při razii v souvislosti s kauzou Jany Nagyové (dnes Nečasové). Mimo jiné prohlásil, že "v této zemi si prostě všichni lidé šuškají, že pánové Rittig, (Roman) Janoušek a další jsou lupiči". Kritizoval to, že tito "lidé, kteří mají pověst jako Al Capone, komunikovali s Úřadem vlády". Aby u soudu neprohrál, musí Zaorálek prokázat, že se jeho tvrzení v projevu zakládalo na pravdě.

Na Zaorálkův návrh si soudkyně Veronika Křesťanová vyžádala od Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) protokoly domovních prohlídek. Jejich dnešní veřejné čtení prokázalo, že policisté zasahovali ve dnech 13. a 14. června 2013 celkem ve čtyřech objektech spojených s Rittigem: v jeho dvou domech v Praze 10, v kanceláři firmy Rittig & Partners v ulici U Prašné brány a v jeho bankovním sejfu v pobočce Komerční banky Na Příkopech.

Lobbistovi při tom podle záznamů zabavili pouze nosiče dat a listiny, tedy žádné peníze ani drahé kovy. Zaorálkův advokát Petr Topinka poukázal na to, že nepřítomnost jakékoliv hotovosti v domě a kanceláři Rittiga je velmi podezřelá. "Objevují se teze, že pan Rittig mohl být před domovními prohlídkami předem varován a měl možnost zareagovat případným odstraněním věcí," řekl. Upozornil také na nesrovnalost, že v lobbistově domě se sice nenašly peníze, avšak byla tam počítačka bankovek.

Psali jsme: Kauza Rittig se komplikuje. Nečekaná svědkyně nahrává do karet lobbistovi Advokát Láska hodnotí znalecký posudek pro DPP. Co vzkazuje autorovi?  

Policie Rittiga prošetřuje také kvůli zakázce na zpracování etického kodexu v Lesích ČR, za které lobbistova firma inkasovala 1,5 milionu. Podle protikorupčního fondu potom měla pražská Nemocnice Na Homolce nevýhodně pronajmout jedné z firem napojených na Rittiga sklad na léky, a přijít tím o stamiliony korun. "Jako Ivo Rittig prohlašuju, že nestojím za žádnou firmou nebo aktem, který by obchodně nebo jakkoliv zasahoval do dění na Homolce," říká sám lobbista. "Dokonce jsem kvůli tomu na Homolku přestal chodit a raději se chodím léčit do jiné nemocnice."

Média v minulosti rovněž spekulovala o Rittigově možném podílu na transakci, při které polostátní energetická společnost ČEZ odkoupila za pět miliard korun obří solární elektrárny u Ralska a Mimoně od neprůhledné společnosti Amun.Re. Podle kritiků byl obchod pro ČEZ nevýhodný a o transakci se zajímá policie, uvedl web CT24.

Rittig po základní škole nastoupil na učiliště, kde se učil v oboru prodavač a lahůdkář. Na praxi docházel do lahůdkářství U Paukertů, což bylo považováno za prominentní místo. „A právě tam podle pamětníků poznal, že všichni kšeftují - od vedoucích samoobsluh, zelinářů či šéfů masny až po vysoké komunistické funkcionáře. Rittigovi se to zalíbilo, přidal se a mohl šplhat nahoru."

Po vyučení nastoupil v červnu 1981 jako prodavač do státního podniku Potraviny Praha, pracoval v samoobsluze na rohu Štepánské a Žitné na Praze 1. V prodejně se mu dařilo, během pouhých dvou let se stal vedoucím. „Říkalo se, že je nejmladším vedoucím pražských prodejen. Jeho kariérní postup byl neobvyklý. Těžko říct, kdo ho tlačil, vždyť ani nebyl členem komunistické strany," vzpomínal jeho tehdejší známý z potravinářské branže.

Podle serveru iHned.cz, jenž cituje soudní rozhodnutí z let 1987 a 1988 získaná na základě zákona o svobodném přístupu k informacím Rittig od podzimu 1983 až do zatčení v červnu 1985 spolu se svým zástupcem postupně rozkrádali svěřenou prodejnu potravin, především si brali peníze z tržeb, což zejména Rittig dle své argumentace u soudu „bral jako normální věc". „...Krácení tržeb se v jeho (Rittigově) praxi stalo ve skutečnosti součástí jeho pracovního stylu," cituje iHned.cz rozsudek z 8. června 1988. Celkové manko prodejny mělo činit 766 tisíc korun, což byla na tehdejší poměry obrovská částka.