Omluva za slova o zruinování: Knížákův spor s historikem Fajtem soud odročil

Soudkyně Romana Vostrejšová případ odročila na konec listopadu, aby bylo možné řádně probrat jako důkaz záznam televizního pořadu.

Městský soud v Praze nařídil Knížákovi omluvu Fajtovi v říjnu 2012. Podle soudu Knížákova slova směřovala velmi osobně proti Fajtovi, zároveň ale soud neuznal požadavek omluvy v alespoň jednom z celostátních deníků. Knížák má omluvu vyjádřit ve vysílání ČT.

Městský soud jednal v případu před dvěma roky podruhé. Dříve rozhodl, že se Knížák omlouvat nemusí. Odůvodnil to tím, že svá tvrzení pronesl v pořadu s nízkou sledovaností. Omluva přes Českou tiskovou kancelář a jeden z celorepublikových deníků by tak byla nepřiměřená. Proti tomuto verdiktu se Fajt odvolal a soudní senát následně rozsudek zrušil a vrátil případ k novému projednání.

Knížák v roce 2010 v pořadu Kontexty mimo jiné řekl, že kunsthistorici, kteří před ním vedli Národní galerii, ji dovedli "do naprosto dezolátního stavu". "A nejhorší byl pan ředitel Fajt, který ji zcela ekonomicky zruinoval," uvedl. Fajt nicméně nikdy nebyl generálním ředitelem NG a tvrdí, že na ekonomický chod galerie neměl vliv. Byl šéfem Sbírky starého umění.

Knížák byl ředitelem Národní galerie od roku 1999 do května 2011. V roce 2004 se skupina Rafani při návštěvě Veletržního paláce společně a veřejně vykálela na zem v expozici českého a slovenského umění šedesátých let na protest proti způsobu vedení Národní galerie a svou akci označili za performanci. Milan Knížák o nich mluví stylem: "Rafani jsou největší konvencí pod sluncem. Ti jsou tak opatrní..."

Nesouhlas s Knížákovými názory a činy vyjádřila skupina Guma guar, která uspořádala výstavu v galerii Vernon s názvem Milan Knížák: Podivný Kelt. Milan Knížák označil celou skupinu Guma guar a jejího hlavního představitele Milana Mikuláštíka, svého bývalého žáka, za snad ještě horší případ, než jsou Rafani.

Na začátku devadesátých let organizoval demonstraci za záchranu kubistického domu od Josefa Chochola v Neklanově ulici č. p. 98 pod Vyšehradem. Se studenty se zúčastnil demonstrace proti nevkusným sochám v Praze. Upozornil na sebe také kontroverzními názory na romskou otázku: "Jiří Čunek byl k Romům příliš vstřícný, já bych jim náhradní byty nenabídl.