Nová potratová pilulka? Lékaři jsou pro, Hnutí pro život děsí ženy vykrvácením

Interrupci může žena v ČR podstoupit do 12. týdne těhotenství, ze zdravotních důvodů i později, miniinterrupci do 8. týdne. Farmakologický potrat může být proveden do 49. dne těhotenství. V tu dobu jde ještě o embryo maximálně deset milimetrů velké. Množství tkáně, která odchází při potratu, je tedy jen o něco větší než při běžné menstruaci.

Pilulku, která je registrována ve zhruba 25 zemích, může v Česku podat jen odborný lékař v nemocnici. Žena nejprve dostane účinnou látkou mifepristonum, která zamezí výživě těhotenské tkáně včetně embrya. Zůstane jednu hodinu pod přímým dohledem lékaře, kdyby ji postihlo zvracení či alergická reakce. Za 36 až 48 hodin navštíví lékaře znovu, dostane účinnou látku misoprostolum, která zajistí vypuzení těhotenské tkáně z těla. Za 14 až 21 dní absolvuje povinně závěrečnou kontrolu u lékaře.

Podle Hnutí pro život hrozí po potratové pilulce častěji zvracení, kolapsy, bakteriální šok, vykrvácení a smrt. Podle Ľubuškého ale za dvacet let, kdy se pilulka ve Francii a dalších zemích užívá, nebyl potvrzen ani jeden případ vykrvácení po jejím požití. Co se bakteriální infekce týče, ta podle něj hrozí u přípravků, které se zavádějí vaginálně, u pilulky, která se polyká, je toto riziko v řádu promile.

"Já jsem měl možnost provést ukončení těhotenství farmakologicky u jedné pacientky, tento týden je to dva až tři týdny od požití tabletky. Telefonicky jsem s ní hovořil a zatím to hodnotila velice kladně. Popsala to jako klasický průběh měsíčků, stejné intenzity, možná trošku delší," řekl Ľubušký. Ultrazvukem ještě zkontroluje, zda potrat nastal.

Sexuolog Zlatko Pastor vnímá potratové pilulky hlavně jako rozšíření možností, které se týkají umělého přerušení těhotenství. „Jde o mezní variantu, existuje mnoho jiných způsobů účinné antikoncepce," nastiňuje pro Rozhlas.cz.

Riziková je ale také klasická, instrumentální chirurgická metoda, kdy může dojít ve srovnání s farmaceutickou metodou k více komplikacím. „Může dojít k poranění nebo rizikům spojeným s anestezií," říká.

Potraty byly u nás dlouho mimo zákon. Od vzniku republiky v roce 1918 byla interrupce zločinem, za který hrozilo pět let vězení. K legalizaci došlo v roce 1957. Až do roku 1987 musela žena - často ponižujícím způsobem - žádat takzvanou interrupční komisi. Ta ale většinu zákroků povolila. Zrušení komise nastartovalo potratovou explozi: Zatímco v roce 1990 provedli lékaři přes 109 tisíc zákroků, tak dnes už je to výrazně méně - kolem 22 tisíc potratů ročně.

Téměř ve všech sousedních státech je interrupce legální. V Německu, Rakousku a na Slovensku může jít žena na interrupci do dvanáctého týdne od početí. Zcela jinak je to v Polsku. Tam jsou potraty už dvacet let zakázané. Těhotné ženy interrupci mohou podstoupit jen v případě znásilnění, incestu, poškození plodu či ohrožení života matky.