Brno - Nejvyšší soud (NS) nařídil Městskému soudu v Praze, aby znovu projednal miliardový spor mezi investiční společností Akro a státem kvůli tunelu v CS Fondech. Akro předloni vysoudilo 2,1 miliardy korun včetně úroků jako náhradu škody za to, že stát nedokázal vytunelování zabránit. NS ale má k verdiktu řadu výhrad a trvá na doplnění dokazování. ČTK to dnes zjistila z rozsudku v soudní databázi.
Akro zastupuje někdejší podílníky CS Fondů, kteří přišli o více než miliardu korun a jejich nárok od té doby narůstá kvůli úrokům. Za vytunelování CS Fondů byli v minulosti pravomocně odsouzeni čtyři lidé.
Údajné chyby státu se podle Akra projevily jednak v nesprávném postupu notáře, jenž připustil odvolání představenstva a dozorčí rady CS Fondů, a jednak v údajné laxnosti finančně analytického útvaru ministerstva financí, který nezabránil vyvedení peněz do ciziny, přestože dostal oznámení o podezřelé transakci.
Dovolání proti rozsudku Městského soud v Praze z 27. září 2012 podal jak stát, tak společnost Akro, která požadovala výrazně více peněz na úrocích. NS dal za pravdu zejména námitkám státu. Městský soud nyní musí například zvážit, zda nárok není částečně promlčený a zda ministerstvo financí mohlo mít v prvních hodinách po oznámení podezřelého obchodu informace, které vyvolávaly podezření z trestného činu. Důležité je zvážit také to, zda bylo vůbec možné tunelu dostupnými prostředky zabránit
"Pokud by soud shledal stávající tvrzení žalobkyně (Akro) či jim odpovídající důkazní návrhy za nedostatečné, vyzve žalobkyni k doplnění skutkových tvrzení či důkazních návrhů," stojí v rozsudku senátu s předsedou Františkem Ištvánkem. NS zdůraznil, že na situaci je nutno pohlížet nikoli na základě informací, které jsou k dispozici dnes, ale těch, které existovaly tehdy. Aktuální verdikt je třetím zásahem NS v tomtéž sporu o náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem.
Kauza CS Fondů se táhne od roku 1997. Firma Umana tehdy získala z CS Fondů majetek v hodnotě 1,23 miliardy korun. Jako protihodnotu dostal fond téměř bezcenné akcie firmy Drůbež Příšovice. Peníze pak z Plzeňské banky zmizely na účtech v zámoří.
Soudy v minulosti uložily za vytunelování CS Fondů čtyřem lidem nepodmíněné tresty od čtyř do osmi let vězení. Loni se policie znovu začala zabývat rolí finančníka Pavla Tykače v transakcích kolem CS Fondů.
Související
Kmeť odmítl tunelování Neographu, připustil 17 haléřů za jízdenku
Tunelování Čepra: Nejvyšší soud po dvou letech rozhodl o Krejčířovi
Aktuálně se děje
včera
Rusko kvůli ukrajinským útokům zrušilo prestižní festival
včera
USA tlačí na Netanjahua, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy
včera
Trump omezil rozsah vojenských cvičení. Vyvolal pochybnosti o spolehlivosti USA
včera
Trump pohrozil vojenským úderem Ománu
včera
Krev nemá prázdniny. Ministerstvo nabádá k darování krve, zásoby se tenčí
včera
Sbohem velké hvězdě. Ve Walesu se konečně rozloučili s Bonnie Tyler
včera
Muzea a galerie budou jednou měsíčně přístupné zdarma, oznámilo ministerstvo
včera
Alžběta II. přála Česku prosperitu, ukazuje znovuobjevené psaní od královny
včera
Čísla nelžou. Kongo zažívá nejhorší epidemii eboly ve své historii
včera
Policie varuje majitele konkrétního typu auta. Za tři dny zmizelo devět vozidel
včera
Počasí aktuálně: Pondělní bouřky budou i velmi silné, varují meteorologové
včera
Noční útoky zasáhly Rusko i Ukrajinu. Oběti jsou hlášeny z obou zemí
včera
Exministr Blažek si stěžoval u Ústavního soudu. Narazili i další obvinění
včera
Nečekaná smrt slavné herečky. Zemřela Hayden Panettiere
včera
Trump hodlá omezit americkou účast na cvičení s Jihokorejci
včera
Vražda ženy v Českých Budějovicích. Policie dopadla podezřelého
včera
Počasí přineslo do Česka v uplynulém týdnu rekordní tropy i mrazy
16. srpna 2026 22:01
Írán vypsal odměnu na hlavy amerických vojáků. Ženám vyplatí dvojnásobek
16. srpna 2026 20:49
Kyjev poslal drony na Rusko, Moskva zaútočila balistickými raketami. Počet mrtvých na obou stranách roste
16. srpna 2026 19:37
AI bude řídit, lidé rozhodovat. NATO vybuduje na východě rozsáhlou dronovou síť
Severoatlantická aliance plánuje posílit bezpečnost své východní hranice vybudováním rozsáhlé sítě bezpilotních letounů, senzorů a systémů umělé inteligence. Tato technologie má sloužit k včasnému odhalení a případnému odrazení potenciálního ruského útoku.
Zdroj: Libor Novák