Průměrná mzda v Česku v prvním čtvrtletí stoupla na více než 35 tisíc korun

"V prvním čtvrtletí v Česku kulminovala pandemie covid-19, provázená rozsáhlými karanténními opatřeními, ovšem dopad na trh práce byl menší, než se očekávalo," uvedl v analýze ČSÚ. Zvýšení průměrné mzdy tak bylo podobné jako za celý loňský rok. Údaje za letošní první čtvrtletí ale podle ČSÚ výrazně ovlivnilo snížení počtu zaměstnanců. "Objem mezd se zvýšil o 1,7 procenta, počet zaměstnanců poklesl o 1,4 procenta," uvedli statistici.

ČSÚ upozornil, že zpřesnění údajů za roky 2019 a 2020 ukázalo, že v loňském druhém čtvrtletí zasaženém první vlnou epidemie koronaviru průměrná mzda v Česku nevzrostla, ale klesla o 0,6 procenta. Revize snížila i původně ohlášené nárůsty ve zbylých čtvrtletích. V loňském prvním čtvrtletí tak průměrná mzda stoupla meziročně o 3,8 procenta, ve čtvrtém čtvrtletí o 5,3 procenta.

I tak růst průměrné mzdy v letošním prvním čtvrtletí zpomalil, jak předpokládali ekonomové. Vliv podle nich mělo zrušení superhrubé mzdy od počátku letošního roku, když výdělky lidem stouply i bez zvyšování hrubých mezd, a také pandemie koronaviru, kdy řada lidí pobírala náhradu mzdy nebo ošetřovné. Vylepšovat průměrnou mzdu naopak podle analytiků mohly odložené výplaty ročních odměn, které některé firmy kvůli zrušení superhrubé mzdy pozdržely do nového roku.

Proti předchozímu čtvrtletí průměrná mzda v letošním prvním čtvrtletí vzrostla po očištění od sezonních vlivů o 0,6 procenta.

Medián mezd, tedy střední hodnota mezd, vzrostl v prvním čtvrtletí meziročně o 2,5 procenta na 29.867 Kč. U mužů byl 32.235 Kč a u žen 27.237 Kč. Medián představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed hodnot mezd, takže polovina hodnot mezd je nižší než medián a druhá polovina vyšší. Osmdesát procent zaměstnanců tak pobíralo podle ČSÚ mzdu mezi 15.430 Kč a 56.423 Kč.

Ve srovnání odvětví průměrná mzda proti loňskému prvnímu čtvrtletí nejvýrazněji klesla v kultuře, zábavní a rekreační činnosti o 5,1 procenta a v ubytování, stravování a pohostinství o 2,6 procenta. Obě odvětví silně zasáhla vládní omezení zavedená proti epidemii koronaviru.

Nejvyšší růst naopak statistici zaznamenali u činností s nemovitostmi o 12,2 procenta a ve zdravotní a sociální péči o 11,3 procenta. Růst mezd realitních makléřů podpořila realitní horečka a zvyšování cen domů a bytů, lékařům a zdravotnímu personálu pomohly odměny za vytížení během pandemie, podotkl hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Nejvyšší byla v prvním čtvrtletí průměrná mzda v informačních a komunikačních činnostech, kde přesáhla 66.000 korun. Následovalo peněžnictví a pojišťovnictví s průměrem téměř 62.000 korun. Nejméně hrubého brali zaměstnanci v ubytování, stravování a pohostinství, v průměru méně než 20.000 korun.