Růst průměrné mzdy v prvním čtvrtletí zpomalil, naznačují odhady

Ekonomové upozornili, že odhadovat vývoj průměrné mzdy je kvůli koronaviru komplikované. Nicméně se shodují, že vliv na zpomalení růstu mělo zrušení superhrubé mzdy, když výdělky lidem stouply i bez zvyšování mezd. Dalším faktorem je samotná pandemie, kdy řada lidí pobírala náhradu mzdy nebo ošetřovné. Data zveřejní Český statistický úřad v pátek 4. června.

Loni ve 4. čtvrtletí průměrná mzda vzrostla o 6,5 procenta na 38.525 korun. Reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen se měsíční výdělek zvýšil o 3,8 procenta.

"Za vývojem průměrné mzdy stály dva hlavní faktory. Jednak na pracovní trh dolehlo omezování mzdových nákladů kvůli pandemii a v důsledku zrušení superhrubé mzdy, které ponechává domácnostem vice disponibilních zdrojů k utrácení I při stagnaci mezd. Druhým důvodem byla zvýšená nemocnost v době vrcholící vlny pandemie," uvedl hlavní ekonom UniCredit Pavel Sobíšek. Ten odhaduje, že mzdy v letošním prvním čtvrtletí zpomalily na meziročních 2,7 procenta nominálně a 0,5 procenta reálně.

"Vývoj mezd byl v prvním čtvrtletí letošního roku i nadále významně ovlivňován mimořádnými faktory souvisejícími s pandemií covid-19, když řada zaměstnanců pobírala náhradu mzdy či ošetřovné. Mzdový vývoj byl rovněž zkreslován vyplacením mimořádných odměn," uvedl i analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Výraznější zvýšení platů se podle něj týkalo zaměstnanců ve školství. "To přispívalo k tomu, že platy ve veřejném sektoru rostly i nadále rychleji než mzdy v tržních odvětvích," uvedl. Novák počítá s růstem průměrné mzdy o 3,5 procenta, po započtení inflace o 1,3 procenta.

Výsledek za první čtvrtletí pak podle analytika Raiffeisenbank Víta Hradila pozitivně ovlivní odložené výplaty ročních odměn v soukromém sektoru, z nichž část byla zřejmě pozdržena kvůli letošnímu zrušení superhrubé mzdy a snížení zdanění. "Dále bude pokračovat efekt propouštění spíše nízkopříjmových zaměstnanců, což celkový výsledek opticky vylepší. V souhrnu tak čekáme, že průměrná mzda vykáže růst o 4,5 procenta nominálně, tedy o 2,3 procenta reálně," uvedl.

Odhadovat vývoj průměrné mzdy v období lockdownu je přitom podle analytika ČSOB Petra Dufka téměř nemožné. "Zvlášť když do tohoto období zapadá i zrušení superhrubé mzdy, které zaměstnancům navýšilo čisté mzdy bez jakéhokoliv přidání ze strany zaměstnavatelů," uvedl. Podle něj mzdy stouply v prvním čtvrtletí o zhruba tři procenta. "Hlavní roli i tentokrát sehrálo rychlé navyšování platů ve veřejném sektoru, zatímco podnikatelský sektor zůstal s ohledem na rizika spíše zdrženlivý. V každém případě i tentokrát platí, že průměrná mzda je až příliš virtuální číslo, aby se z ní dalo něco zásadního vyvozovat," uvedl. Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců v Česku na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Průměrná hrubá měsíční mzda v prvním letošním čtvrtletí podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy stoupla reálně, tedy po započtení inflace, meziročně o 2,4 procenta a nominálně o 4,6 procenta. "Letos v prvním čtvrtletí ovšem mzdový růst táhlo přidávání ve veřejném sektoru. Vláda si totiž i loni jako jednu ze svých priorit vetkla zvyšování platů ve zdravotnictví, sociálních službách a školství. Platy ve veřejné sféře tak letos v prvním čtvrtletí meziročně rostly více než dvojnásobným tempem v porovnání s nárůstem ve sféře soukromé," uvedl.

Loni v prvním čtvrtletí průměrná mzda stoupla o 5,2 procenta na 34.141 korun. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek reálně stoupl o 1,5 procenta.