Generálním ředitelem ČT bude i nadále Petr Dvořák

Praha - Generálním ředitelem České televize bude dalších šest let její současný šéf Petr Dvořák. Ve svém kandidátském projevu uvedl, že hodlá navázat na své dosavadní působení. V druhém kole finálové volby porazil exšéfa TV Prima Martina Konráda.

Dvořák dostal od Rady ČT 15 hlasů, Konrád žádný. Výsledky hlasování oznámil předseda volební komise Michal Jankovec.

Staronový ředitel chce zachovat bezplatný příjem kanálů ČT po přechodu pozemního vysílání na standard DVB-T2 a zaměřit se na nová média. V původní tvorbě ČT vidí největší prostor v dramatické tvorbě. Chce klást důraz na historická témata, úspěšné komediální série a zmínil výrobu výpravného seriálu pro děti. Chce jít také cestou mezinárodních koprodukcí.

Ve zpravodajství se chce zaměřit na poskytování ověřených důvěryhodných informací. Plánuje otevřít nové zahraniční zpravodajské posty i dostavbu budovy zpravodajství. ČT by se také měla stát dostupnou vzdělávací platformou pro všechny věkové skupiny, chystá založení divácké rady nebo ombudsmana ČT.

Dvořák po svém zvolení uvedl, že neplánuje žádné zásadní změny a chystá inovace v oblasti technologií i tvorby. "Věřím, že dál budeme dělat věci nové a překvapivé a že diváci budou oceňovat, že mohou platit koncesionářský poplatek a že za něj dostávají hodnotu, která je adekvátní," uvedl s tím, že v dalším funkčním období nepočítá se zvýšením koncesionářského poplatku.

Po roce 2020 by ČT mohla do svého hospodaření zahrnout část DPH, kterou dosud odváděla do státního rozpočtu. Do té doby bude sloužit pro financování přechodu na DVB-T2. ČT v současnosti disponuje zhruba dvěma miliardami korun z nevyčerpaných koncesionářských poplatků z minulých let, které hodlá Dvořák využít na investice například do rekonstrukce sídla ČT na Kavčích horách. V roce 2021 by z těchto peněz mělo zůstat zhruba 700 milionů Kč.

V rámci přechodu na standard DVB-T2 by podle Dvořáka měla ČT získat dva multiplexy místo stávajícího jednoho. Umožnilo by jí to například paralelní vysílání sedmi zpravodajských relací z jednotlivých studií. Nově by měla vzniknout studia v Ústí nad Labem a Plzni. V nových médiích se chce zaměřit na mladé lidi, kteří před sledováním televizní obrazovky dávají přednost mobilním telefonům a počítačům.

Dvořák absolvoval technickou kybernetiku na Elektrotechnické fakultě ČVUT, v roce 1999 získal titul MBA na Chicagské univerzitě (USA). Od roku 1993 spolupracoval se skupinou PPF. V roce 2002 se stal za PPF jednatelem televize Nova. O rok později nahradil Vladimíra Železného na místě generálního ředitele. Novu vedl do roku 2010, ředitelem ČT je od podzimu 2011.

Související

Petr Dvořák, generální ředitel České televize pro EuroZprávy.cz

Generální ředitel České televize Petr Dvořák bude obhajovat funkci

Současný generální ředitel České televize (ČT) Petr Dvořák bude obhajovat funkci. Serveru Seznam Zprávy sdělil, že před veřejnoprávní televizí jsou nové výzvy, kterých se chce účastnit. Dvořák stojí v čele televize druhé volební období, které mu vyprší na konci září. Rada České televize vyhlásila výběrové řízení na šéfa ČT v polovině února. Uzávěrka přihlášek je 17. dubna, vybírat ředitele s mandátem do roku 2029 budou radní v červnu.

Více souvisejících

Petr Dvořák Česká televize

Aktuálně se děje

před 16 minutami

před 40 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy