České těžké zbraně i munice nejen pro Ukrajinu. Válka nastartovala náš zbrojní průmysl

Během návštěvy ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Praze bylo oznámeno, že Česká republika poskytne Ukrajině další vyspělé moderní zbraně a pomůže s výcvikem pilotů. 

Během oficiální pracovní návštěvy prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského v České republice bylo podepsáno významné Memorandum o porozumění mezi Ministerstvem strategického průmyslu Ukrajiny a Ministerstvem obrany České republiky. Tento důležitý krok symbolizuje hlubší spolupráci a partnerství mezi oběma zeměmi v oblasti strategického průmyslu a obrany, jak oznámila Kancelář prezidenta Zelenského. 

Česko podporuje společnou výrobu zbraní na Ukrajině. Memorandum o spolupráci podepsali v pátek náměstek ministryně obrany František Šulc a ukrajinský ministr pro strategická odvětví průmyslu Oleksandr Kamyšin. „Jde o zcela konkrétní projekty,“ ocenil spolupráci ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. 

V nejbližší době přijede na Ukrajinu delegace České republiky, která bude rozvíjet dohody uzavřené mezi ukrajinskou a českou stranou.

Česko zažívá největší boom zbrojního průmyslu za dobu samostatné existence

Ruská agrese vůči Ukrajině a rostoucí potřeba zesílit obranu jak ze strany české vlády, tak okolních evropských zemí, zvyšuje zájem o zbrojní průmysl. Podle prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiřího Hynka zažívá Česká republika v tomto odvětví největší rozmach od svého vzniku. Sdělil to v rozhovoru pro Českou televizi na nedávném veletrhu obranné a bezpečnostní techniky IDET. 

„Jsme v situaci, jaká tady nikdy nebyla. Musíme si uvědomit, že většina zemí světa dlouhodobě neinvestovala do své vlastní obrany, zvláště v Evropě, kde byl pocit, že bude věčný mír. A najednou se jednotlivé země probouzí a jejich vlády by okamžitě chtěly doplňovat zásoby munice, nakupovat zbraně a samozřejmě obranné průmysly z toho těží – nejen v České republice, ale i jinde,“ sdělil Hynek.

Podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky je důležité si uvědomit, že existuje reálné riziko velkého válečného konfliktu v Evropě. Česká republika by se měla dlouhodobě připravovat na takový scénář, aby byla schopna čelit této hrozbě.

Uspokojit poptávku je podle Hynka nyní pro firmy náročné. „Děláme vše, co můžeme, abychom uspokojili poptávku jak naší armády, tak ukrajinských ozbrojených sil, ale i ostatních zemí světa. Protože my se nemůžeme koncentrovat pouze na Ukrajinu,“ upozornil s tím, že válka jednou skončí a že je potřeba udržet si i jiné zahraniční trhy. „My jsme exportně orientovaný průmysl. Zhruba pětaosmdesát až devadesát procent toho, co vyrobíme, exportujeme. A proto jsou pro nás důležité kontakty do všech zemí světa,“ doplnil.

Československo mělo před rokem 1989 významné postavení mezi desítkou největších světových vývozců zbraní. Tyto zbraně často končily v problematických zemích, ačkoli peníze za tyto zakázky často nebyly zcela vyinkasovány. Prestiž Československa v této oblasti byla významná. Nicméně po roce 1990 došlo k dramatickým změnám ve světě. Pád komunismu a konec studené války vedly v Evropě k významnému procesu odzbrojování. Nyní je šance se do zbrojařské elity vrátit. 

Po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským připomněl premiér Petr Fiala důležitost a aktuálnost spolupráce ve zbrojním průmyslu. „Válka trvá asi 500 dní, my dosud poslali 676 kusů těžké techniky a přes čtyři miliony kusů střední a velkorážní munice. Tedy každý den od prvního dne války z České republiky odjíždí zhruba 10 tisíc kusů munice a alespoň jeden tank, raketomet či houfnice," prohlásil Fiala.

Odhaduje se, že v roce 2022 dosáhla hodnota dodávek zbrojního průmyslu pro Ukrajinu částku ve výši čtyřiceti miliard korun. Kromě toho je třeba zohlednit také výrobu pro potřeby české armády, která se zaměřuje na obnovu skladů po vyčerpání zásob munice a také na náhradu zbraní, které byly poskytnuty nebo konzervovány pro Ukrajinu, uvedl server deník.cz.

V souvislosti s dodávkami zbraní do Ukrajiny je důležité zmínit, že část těchto dodávek byla nebo bude financována prostřednictvím peněz z Evropské unie, konkrétně z Evropského mírového nástroje, nebo přímo dalšími spojenci, jako je Nizozemsko či Spojené státy americké. Tento fakt, který často v Česku přichází v souvislosti s dodávkami zbraní Ukrajině v pozadí, je důležitým aspektem.

Zároveň je však třeba zmínit, že pro český zbrojní průmysl je výhodné zvýšené poptávky po zbraních po celém světě.

„Česko a celý demokratický svět musí v podpoře Ukrajiny pokračovat. Česká republika proto například pomůže s výcvikem ukrajinských pilotů na stroje včetně letadel F-16. Dodáme letecké simulátory, aby mohl výcvik probíhat nejen na Západě, ale přímo na Ukrajině," uvedl premiér Fiala.

Související

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Kyjev podle Trumpa brzdí ukončení války. Zelenskyj mu předložil důkaz, že se plete

Volodymyr Zelenskyj odmítl vyjádření Donalda Trumpa, který mu připsal odpovědnost za váznoucí mírová jednání. Ukrajinský lídr ve svém videoposelství prohlásil, že jeho země neklade uzavření míru žádné překážky. Reagoval tak na dřívější Trumpův výrok, podle kterého je to právě ukrajinský prezident, kdo brání dohodě. Americký prezident navíc naznačil, že Vladimir Putin je k jednání ochotnější než strana napadeného státu.
Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Oleksandr Kamyšin Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Petr Fiala (ODS) zbraně

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Princ Andrew

Úpadek bývalého prince Andrewa pokračuje. Čeká ho stěhování pryč z luxusu

Bývalý princ Andrew loni přišel o několik titulů a letos z rozhodnutí krále Karla III. definitivně přijde i o střechu nad hlavou. Podle nejnovějších informací britských médií odpočítává poslední dny v jednom ze sídel britské královské rodiny. Ještě v lednu by se totiž mladší bratr panovníka měl přestěhovat do vlastního. 

včera

včera

Noční obloha, ilustrační fotografie.

Cimrmanova planetka se našla před 30 lety. Objevil ji astronom Moravec

Čas od času astronomové při svých pozorováních objeví nová tělesa ve vesmíru. Jejich objevitelé pak mají právo navrhnout název svému vesmírnému nálezu. Přesně před 30 lety, dne 16. ledna 1996, objevil jeden český astronom novou planetku, pro kterou vymyslel název Járacimrman. Kuriózní pojmenování bylo později schváleno odbornou komisí. Tato planetka není jediná ve vesmíru s názvem po nějaké české fiktivní postavě.

včera

Mitch McConnell

„To nejhloupější, co jsem kdy slyšel.“ Odpor proti Trumpovi kvůli Grónsku roste, Kongres hrozí impeachmentem

Mezi republikánskými zákonodárci v americkém Kongresu roste odpor vůči plánům prezidenta Donalda Trumpa na ovládnutí Grónska. Zatímco prezident stupňuje svou rétoriku a hovoří o získání dánského území „jakýmikoli nezbytnými prostředky“, řada vlivných členů jeho vlastní strany se snaží tyto ambice krotit. Republikánský kongresman Don Bacon označil prezidentovu posedlost Grónskem za „nejhloupější věc, jakou kdy slyšel“, a varoval, že případný pokus o invazi by mohl vést až k ústavní žalobě na prezidenta (impeachmentu).

včera

Demonstrace v Íránu

Stříleli po všem, co se hýbe. Lidé před mýma očima padali v kaluži krve, popisuje svědek protestů v Íránu

Svědectví z Teheránu, které přinesla stanice France 24, odhaluje mrazivé detaily o brutalitě, s jakou íránský režim potlačuje současnou vlnu protestů. Muž, kterému se podařilo uprchnout do Evropy, popsal, jak se pokojné demonstrace změnily v krvavá jatka. Podle aktivistů si zásahy bezpečnostních složek vyžádaly již nejméně 2 637 mrtvých, přičemž největší násilnosti propukly mezi 8. a 10. lednem, kdy se miliony lidí v Teheránu pokusily postavit teokratické nadvládě.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump selhal. Na lidech mu nezáleží, myslí si většina Američanů

Většina Američanů hodnotí první rok druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa negativně. Vyplývá to z nového průzkumu televize CNN, který provedla agentura SSRS. Podle výsledků se 58 % respondentů domnívá, že prezident se zaměřuje na špatné priority a dělá příliš málo pro řešení rostoucích životních nákladů. Pro Trumpa i Republikánskou stranu jsou tato čísla varovná, zejména s ohledem na nadcházející poločasové volby do Kongresu (midterms), které se uskuteční v listopadu 2026.

včera

Ilustrační foto

Praktický průvodce měsíčními platbami za plyn a elektřinu

Platby za plyn a elektřinu patří mezi nejčastější pravidelné výdaje domácností i firem. Mnoho odběratelů však platí zálohy jen orientačně, což může vést k nepříjemným překvapením při ročním vyúčtování. Jak správně nastavit zálohy na energie, jak je sledovat a upravovat podle reálné spotřeby?

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Kyjev podle Trumpa brzdí ukončení války. Zelenskyj mu předložil důkaz, že se plete

Volodymyr Zelenskyj odmítl vyjádření Donalda Trumpa, který mu připsal odpovědnost za váznoucí mírová jednání. Ukrajinský lídr ve svém videoposelství prohlásil, že jeho země neklade uzavření míru žádné překážky. Reagoval tak na dřívější Trumpův výrok, podle kterého je to právě ukrajinský prezident, kdo brání dohodě. Americký prezident navíc naznačil, že Vladimir Putin je k jednání ochotnější než strana napadeného státu.

včera

Petr Pavel a Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj udělil Pavlovi vyznamenání nejvyššího stupně

Prezident Petr Pavel v pátek ráno dorazil do Kyjeva během své třetí oficiální návštěvě Ukrajiny od nástupu do úřadu. Cesta, která začala čtvrtečním programem ve Lvově, vyvrcholila v ukrajinské metropoli klíčovým setkáním s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Hned v úvodu jednání se Pavlovi dostalo mimořádné pocty, když mu ukrajinský lídr předal Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně – vyznamenání, které Kyjev uděluje cizím státníkům za zcela výjimečné zásluhy o ukrajinský stát a jeho bezpečnost.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům: Evropské jednotky v Grónsku Trumpův názor nijak nezmění

Snahy evropských zemí o posílení bezpečnosti v Arktidě zatím narážejí na neoblomný postoj Washingtonu. Bílý dům ústy své mluvčí Karoline Leavittové potvrdil, že Donald Trump nehodlá ustoupit od svého záměru ovládnout Grónsko. Podle americké administrativy nemá vyslání vojáků z Evropy na toto strategické území žádný vliv na prezidentovy plány. Washington argumentuje tím, že převzetí ostrova je nezbytné kvůli rostoucímu vlivu Ruska a Číny v regionu.

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovna vyzvala prezidenta, aby jmenoval Turka ministrem. Stanovisko se nemění, opáčil Hrad

Poslanecká sněmovna v pátek přijala usnesení, ve kterém důrazně vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby dodržoval Ústavu ČR a bez zbytečných průtahů jmenoval členy vlády navržené premiérem. Dokument, který podpořila vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, reaguje na prezidentovo odmítnutí jmenovat Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. Podle zákonodárců nepřísluší hlavě státu kádrovat kandidáty, ale má je na návrh předsedy vlády pouze formálně jmenovat.

včera

USS Abraham Lincoln

USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán

Spojené státy přesouvají do oblasti Blízkého východu jednu ze svých nejsilnějších válečných lodí, letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Tento krok Pentagonu přichází v době extrémně napjatých vztahů s Íránem, které vyvolalo brutální potlačování protivládních protestů v Teheránu. Podle satelitních dat se celá úderná skupina, zahrnující stíhací letouny, torpédoborce s řízenými střelami a útočnou ponorku, přesunula z indopacifického regionu směrem na západ.

včera

Jun Sok-jol

Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení

Bývalý jihokorejský prezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pěti letům vězení. Jde o první rozsudek v sérii procesů souvisejících s jeho kontroverzním pokusem o vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soud v Soulu uznal Juna vinným ze zneužití pravomoci, maření spravedlnosti a bránění vlastnímu zatčení, čímž podle soudce uvrhl zemi do hluboké politické krize.

včera

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál

Český občan Jan Darmovzal je po více než roce na svobodě. Dobrou zprávu v pátek dopoledne potvrdili premiér Andrej Babiš a ministr zahraničí Petr Macinka. Darmovzal byl propuštěn z venezuelské vazby v brzkých ranních hodinách našeho času a v současné době se již nachází v Caracasu, odkud stihl telefonicky kontaktovat své nejbližší.

včera

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař

Íránský režim vedený ajatolláhem Alím Chameneím již nedokáže po brutálním potlačení nejnovějších protestů udržet kontrolu nad společností. Předpovídá to jeden z nejuznávanějších tamních filmařů Džafar Panahí, jehož nejnovější snímek Drobná nehoda (It Was Just an Accident) získal loni Zlatou palmu v Cannes a nyní patří k favoritům na Oscara. Podle něj si íránští lídři uvědomují, že jejich vláda je neudržitelná, a jejich jediným cílem je nyní totální zkáza země.

včera

Donald Trump

Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval

Během čtvrtečního soukromého setkání v Bílém domě se odehrála neobvyklá scéna, když venezuelská opoziční vůdkyně María Corina Machadová předala Donaldu Trumpovi svou zlatou medaili Nobelovy ceny za mír. Politička tento krok vysvětlila jako uznání prezidentova výjimečného nasazení v boji za svobodu její země. Machadová získala toto prestižní ocenění v loňském roce za svůj dlouhodobý odpor proti autoritářskému režimu Nicoláse Madura.

včera

Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?

Americká administrativa se ocitla na prahu vojenského zásahu v Íránu, ale prezident Donald Trump se nakonec rozhodl vyčkat. Rozhodující moment nastal po nočním jednání v krizovém štábu, kde poradci prezentovali drastické záběry poprav íránských demonstrantů. Trumpa silně zasáhly zprávy o plánované popravě mladého aktivisty Erfana Soltáního a hrozil Teheránu tvrdými následky, pokud režim nepřestane s krveprolitím.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy