EU lepí mezery po bankovní krizi. Dohodla se na reformě pravidel

"Odsouhlaseno máme přibližně 90 procent textu, ale je potřeba vyřešit ještě některé méně důležité otázky," řekl agentuře Reuters na závěr setkání v Bruselu nejmenovaný evropský úředník.

Dohoda přichází po dva roky trvajících rozhovorech a pravidla EU uzpůsobuje smlouvám uzavřeným na globální úrovni s americkými a japonskými regulačními orgány. Schválený návrh ale obsahuje na jedné straně i zpřísnění globálních standardů a na straně druhé množství výjimek. Evropská osmadvacítka dospěla ke kompromisu již v květnu, ale rozhovory se vedly o změnách, které v textu učinil Evropský parlament.

Evropský stabilizační mechanismus (ESM), který dosud převážně vypomáhal státům ve finanční nouzi, bude nově nasazován jako takzvaná poslední záchrana Jednotného fondu pro řešení krizí (SRF). Do SRF vkládají peníze samy banky, do roku 2024 by měl mít k dispozici 55 miliard eur (1,4 bilionu Kč). Pokud by mu ale peníze došly, bude nově nasazen ESM. "Fond pro řešení krizí tak bude mít k dispozici nutnou munici pro případ velkých problémů," řekl agentuře DPA šéf ESM Klaus Regling.

Závazný pákový poměr, který je jedním z finančních ukazatelů schopnosti instituce plnit své finanční závazky, je stanoven na tři procenta.

Systémoví věřitelé, jako je například Deutsche Bank nebo Société Générale, budou muset dodržovat takzvaný standard TLAC, tedy držet dostatečnou finanční rezervu, aby dokázali přestát případné finanční krize.

Reforma také zavádí novou závaznou normu pro absorpci ztrát u velkých bank a minimální požadavky na vlastní kapitál a způsobilé závazky, takzvaný požadavek MREL. Ten je stanoven na osm procent celkových závazků a vlastních zdrojů bank, ale dozorčí orgány EU jej mohou zvýšit.