KLM zruší dalších 1500 pracovních míst, celkem 20 procent

Podnik se rozhodl restrukturalizovat i proto, aby do roku 2030 snížil objem emisí o 50 procent.

KLM, stejně jako další letecké společnosti po celém světě, doplácí na koronavirovou krizi velmi tvrdě. Kvůli nařízení vlád omezit kontakty mezi lidmi, aby se nákaza nešířila tak rychle, se museli přizpůsobit i dopravci. Část lidí ale ztratila zájem o cestování z preventivních důvodů, poptávku ovlivnil i celkově horší stav ekonomiky, takže mnoho dopravců své služby přechodně omezilo nebo zcela zrušilo.

Mateřská společnost Air France-KLM ve čtvrtek oznámila, že má za druhé čtvrtletí provozní ztrátu 1,55 miliardy eur (40,6 miliardy Kč). Provoz jí meziročně klesl o 95 procent. Ve stejném období loni aerolinky vykázaly provozní zisk 423 milionů eur.

Nizozemský podnik uvedl, že při započtení nově oznámeného rušení pracovních míst ve firmě do roku 2022 zanikne 20 procent míst. Před těmito změnami, které si vynutila pandemie způsobená šířením koronaviru, v KLM pracovalo zhruba 33.000 lidí.

Evropská komise schválila státní pomoc pro aerolinky KLM, dostanou 3,4, miliardy eur

Číst článek

"Při všech scénářích očekáváme, že poptávka se zotaví nejdříve v roce 2023 nebo 2024," uvedl šéf KLM Pieter Elbers. Cílem restrukturalizace je podle něj zachovat maximum pracovních míst, ovšem tak, aby mohla firma dál fungovat a co nejdříve splatila půjčky.

Air France, tedy francouzská část skupiny, plánuje do konce roku 2022 zrušit 6500 pracovních míst, což je asi 16 procent pracovní síly.

Skupina Air france-KLM vznikla v roce 2004. Vlády Francie a Nizozemska už poskytly oběma národním leteckým dopravcům dohromady 10,4 miliardy eur (přes 272 miliard Kč), aby jim pomohly současnou krizi překlenout. Část pomoci je ve formě půjček, část byla poskytnuta ve formě záruk za úvěry. Nizozemská vláda si jako jednu z podmínek poskytnutí pomoci stanovila, že managementu a pilotům bude snížen plat a že zatím nebudou vypláceny odměny ani dividendy.

Společnost KLM, i když je menší než Air France, se do letoška na tvorbě zisku skupiny podílela více, upozornila agentura Reuters. To čas od času vedlo mezi vládami obou zemí k napětí a neshodám. Například Nizozemsko loni zvýšilo v Air France-KLM podíl zhruba na stejnou úroveň, jako měla do té doby vláda Francie, aby mělo na řízení skupiny větší vliv. Nizozemci jsou s fungováním skupiny dlouhodobě nespokojeni. Krok nizozemské vlády tehdy rozzuřil francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

Provoz v KLM se nyní zvolna zvyšuje, Elbers ale poznamenal, že růst počtu případů nákazy koronavirem v některých zemích by proces oživení mohl zhatit. Většinu leteckých spojení KLM obnovuje, v srpnu chce ale zajistit asi 13.000 letů, což by bylo zhruba o 60 procent méně než loni v srpnu.