Největší ekonomické změny roku 2023: Paušální daň, konec EET, změny v daňovém přiznání

 Zvýšení limitu pro platbu daně z přidané hodnoty i pro odvod paušální daně na dva miliony korun, zavedení daně z mimořádných zisků nebo konec elektronické evidence tržeb (EET) patří mezi hlavní změny v oblasti daní, které začaly platit od 1. ledna. 

Od letošního roku se také o pět procent zvýší spotřební daň z tabákových výrobků. Na daních ušetří lidé s vyššími příjmy, protože se posouvá hranice pro výši příjmů podléhající 23procentní dani. Vyplývá to z informací ministerstva financí a z vyjádření daňových odborníků oslovených ČTK.

Roční limit pro povinnou registraci k DPH se po 18 letech zvyšuje z milionu korun na dvojnásobek. Podle ministerstva financí tento krok znamená úhrnnou daňovou úsporu až deset miliard korun. Malým podnikatelům se navíc sníží administrativní zátěž spojená s odvodem DPH.

Podle ředitelky společnosti UOL Účetnictví Jany Jáčové se ale ne každému podnikateli vyplatí registraci k platbě DPH zrušit. "Jestliže má podnikatel obrat blížící se dvěma milionům Kč, je možné, že hranici během krátké doby překročí, a to by pro neplátce DPH znamenalo nutnost znovu se zaregistrovat a podstoupit vše, co tento proces obnáší. Stejně tak pokud jsou vaši odběratelé plátci DPH a vyšší cena s DPH neovlivní vaši marži, je lepší v registru zůstat," uvedla. Naopak v případě, kdy si zákazníci DPH neodečítají, se podnikatelům podle Jáčové vyplatí nebýt plátcem DPH.

Se zvýšením limitu pro registraci k DPH se na dva miliony korun zvyšuje i limit tržeb pro živnostníky, kteří chtějí uplatňovat paušální daň. Zároveň se zavádí tři pásma daně odvozená od výše příjmů a uplatnitelného výdajového paušálu. Paušální daň bude v jednotlivých pásmech činit 6208, 16.000 a 26.000 korun měsíčně. "Nejvíce osob samostatně výdělečně činných si bude moci současně splnit své daňové povinnosti na dani z příjmu, sociálním a zdravotním pojištění nejnižší částkou," konstatovala daňová poradkyně společnosti Mazars Gabriela Ivanco.

Daňový poradce a jednatel společnosti Kodap Vlastimil Sojka ale upozorňuje, že rozšíření paušální daně a zavedení více jejích pásem nepomůže vládě snížit rozpočtový deficit a navíc jde proti původnímu cíli daňového paušálu, kterým bylo zjednodušení administrativy. "Mírné zjednodušení výkaznictví sníží příjmy státního rozpočtu bez toho, aby poplatníkům přineslo očekávaný administrativní komfort a právní jistotu. Odhad ministerstva financí ohledně počtu zájemců o toto zdanění považuji za příliš optimistický," uvedl.

Ivanco upozornila, že i když sazby daně z příjmu fyzických osob zůstávají 15 a 23 procent, lidé s vyššími výdělky v příštím roce na daních ušetří. "Důvodem je posunutí vyššího daňového pásma. Za rok 2022 podléhají vyšší 23procentní sazbě daně z příjmu rozhodné příjmy nad 1,867.728 korun, za rok 2023 to bude nad 1,935.552 korun (ročně)," uvedla.

V letošním roce se také zvyšuje příjem, u něhož není nutné podávat daňové přiznání. Nově to bude 50.000 korun, dosud to bylo 15.000 korun. Zvyšuje se i limit odměny při dohodě o pracovní činnosti, při němž se neplatí zdravotní a sociální pojištění. Od příštího roku to bude 3999 korun, o 500 víc než dosud.

S počátkem roku 2023 skončila i EET, podnikatelé ji už nebudou moct využívat ani dobrovolně. O polovinu se také snižují pokuty za pozdní podání nebo nepodání kontrolního hlášení k DPH a prodlužuje se lhůta na podání následného kontrolního hlášení po výzvě finančního úřadu.

V letošním roce se také uskuteční akce Daňové milostivé léto. Všechny fyzické osoby budou moci požádat o mimořádné odpuštění příslušenství daně, pokud uhradí jistinu daňového nedoplatku. Akce potrvá od července do konce listopadu.

Související

Ilustrační foto

Benzin na příděl? Svět čelí větší hrozbě než za velké ropné krize, hrozí výrazné zdražování potravin i paliv

Světová ekonomika čelí vážné hrozbě v důsledku prodlužujícího se konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Podle analytiků a představitelů energetických organizací se spotřebitelé po celém světě musí připravit na výrazné zdražování potravin, pohonných hmot i cestování. Tato krize zasahuje dodavatelské řetězce napříč všemi odvětvími, protože energie je základním vstupem pro veškerou produkci a dopravu.
Ropa, ilustrační fotografie Analýza

Tři měsíce války vyšroubují cenu ropy na 185 dolarů za barel. Ekonomiku může potkat nepředstavitelný otřes

Světová ekonomika se ocitla na prahu vážné krize. Pondělní prudký nárůst cen ropy vyvolal masivní výprodeje na předních světových burzách a mezi ekonomy sílí obavy, že probíhající válka mezi USA, Izraelem a Íránem se stane rozbuškou pro globální ekonomický šok. Situace v Perském zálivu totiž vyústila v energetickou krizi, která s sebou nese hrozivé riziko stagflace.

Více souvisejících

Ekonomika Daně

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hormuzský průliv

Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem

Írán začal uplatňovat svůj rostoucí vliv nad jednou z nejdůležitějších námořních tras světa a od některých obchodních plavidel vyžaduje poplatky za průjezd Hormuzským průlivem. Podle informací agentury Bloomberg se jedná o neformální mýtné, které je vyžadováno nárazově. Platby za jednu plavbu mohou dosahovat až výše dvou milionů dolarů, což vyvolává značnou nervozitu na světových trzích.

včera

Petr Macinka

Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky

Ministr zahraničí Petr Macinka se rozhodl vynechat jednání vlastní vlády a místo toho odcestoval do Budapešti podpořit kampaň Viktora Orbána. Zatímco jeho kolegové v Praze zasedali, Macinka na summitu frakce Patrioti pro Evropu přednesl projev oslavující maďarský režim. Jeho absence na vládním jednání je smutným důkazem, kde leží jeho skutečné politické priority.

včera

Alí Abdolláhí Aliabádí

„Budeme bojovat až do úplného vítězství.“ Írán odmítá jakoukoliv dohodu s USA

Íránská vojenská elita v úterý rázně odmítla tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa o probíhajících mírových rozhovorech a úvahy o pětidenním příměří označila za nepodložené. Mluvčí nejvyššího íránského vojenského velení prohlásil, že ozbrojené síly islámské republiky budou v probíhajícím konfliktu se Spojenými státy a Izraelem bojovat „až do úplného vítězství“. Toto prohlášení definitivně zchladilo naděje na brzkou deeskalaci, o které Trump informoval v uplynulých dnech.

včera

 J. D. Vance

Pákistán chce zprostředkovat rozhovory USA s Íránem. Hlavním vyjednavačem má být Vance

Americký viceprezident JD Vance by se mohl stát hlavním vyjednavačem Spojených států v připravovaných mírových rozhovorech s Íránem, které se pokouší zprostředkovat Pákistán. Diplomatické zdroje naznačují, že k setkání v Islámábádu by mohlo dojít již tento týden. Tato iniciativa následuje po nedělním telefonátu mezi Donaldem Trumpem a šéfem pákistánské armády Ásimem Munírem, jehož tématem byl měsíc trvající válečný konflikt.

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu

Ruské síly zahájily na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do které nasadily desítky tanků a obrněných vozidel. Podle ukrajinské armády a vojenských analytiků nabírá tento útok na intenzitě právě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje vážné obavy z dopadů konfliktu na Blízkém východě na situaci ve své zemi, píše CNN.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu

Evropští diplomaté a němečtí zákonodárci vyjadřují podle webu Politico vážné obavy z dalšího možného úniku důvěrných informací z Bruselu přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem neklidu je přístup poslanců krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) do rozsáhlé databáze vnitroevropských dokumentů. Existuje důvodné podezření, že citlivé debaty o geopolitických otázkách, jako je financování Ukrajiny ze zmrazených ruských aktiv, jsou kvůli této straně vystaveny ruskému dohledu.

včera

Péter Szijjártó navštívil Česko

„Normální součást diplomatické praxe.“ Maďarsko je překvapeno, že s Lavrovem nekomunikují i další ministři

Evropská komise vyjádřila hluboké znepokojení nad zprávami, podle kterých maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó předával Rusku citlivé informace z interních jednání Evropské unie. Deník Washington Post s odvoláním na bezpečnostní činitele uvedl, že Szijjártó během přestávek na summitech pravidelně informoval svého ruského protějška Sergeje Lavrova. Maďarský ministr tato obvinění rezolutně odmítl a označil je za nesmyslné konspirační teorie a falešné zprávy.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump nutně potřebuje válku s Íránem ukončit. Nemá ale jak

Je americký prezident Donald Trump schopen ukončit válečný konflikt s Íránem, i kdyby si to sám přál? Na rozdíl od obchodních cel nelze válečné střety jednoduše vypnout podle momentálního rozmaru nebo snahy o stabilizaci finančních trhů. Hlavním tématem po pozastavení hrozeb útoky na íránské elektrárny tedy není jen to, zda Trump opět couvl, ale zda má vůbec k dispozici únikovou cestu.

včera

Jarní příroda

Počasí se o víkendu ochladí, místy bude pršet

Březnové počasí v České republice nadále potvrzuje svou pověst proměnlivého období. Podle nejnovějších dat ČHMÚ.cz nás čeká víkend ve znamení velké oblačnosti a teplot, které se budou držet v poměrně úzkém rozmezí. Jaro se sice hlásí o slovo, ale zimní doplňky ještě rozhodně neschovávejte, zejména pokud se chystáte do vyšších poloh.

23. března 2026 21:48

Péter Szijjártó navštívil Česko

Szijjártó měl Lavrovovi podávat hlášení o obsahu jednání EU. Magyar obvinil vládu z vlastizrady

Tři týdny před klíčovými maďarskými volbami, které se uskuteční 12. dubna, otřásá tamní politickou scénou skandál nevídaných rozměrů. Péter Magyar, lídr opoziční strany Tisza a v současnosti favorit předvolebních průzkumů, obvinil vládu Viktora Orbána z vlastizrady. Reagoval tak na zprávy o tom, že maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó měl pravidelně vynášet důvěrné informace z jednání Evropské unie přímo do Moskvy.

23. března 2026 20:43

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Teherán světu skutečný dostřel tajil

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Tato otázka se stala velmi aktuální poté, co se Írán minulý pátek pokusil zasáhnout společnou britsko-americkou vojenskou základnu Diego Garcia v Indickém oceánu. Britský ministr obrany John Healey potvrdil, že byly vypáleny dvě rakety – jedna selhala a druhá Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? la úspěšně sestřelena.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy