Jiří Suchý, legenda divadla Semafor slaví jednaosmdesátku!

Jiří Suchý se narodil první říjnový den v roce 1931 v Plzni. Do svých pěti let žil v Klatovech, odkud se přestěhoval do Prahy, se kterou spojil svou kariéru a kde žije dodnes.

Před kamerou se poprvé objevil už v roce 1944, v komparzní roličce ve filmu Sobota. Koncem 40. let začal pracovat jako reklamní grafik a díky své práci se seznámil s Viktorem Sodomou. V roce 1952 nastoupil na vojnu, kde jako kreslíř map odposlouchával západní rádia a na rock and rollové melodie skládal vlastní texty.

Právě Sodoma, který v padesátých letech zakládal rock and rollovou skupinu, mu za texty nabídl honorář. Když navíc potřeboval kontrabasistu, Suchý si nástroj pořídil, naučil se na něj hrát a se Sodomovým Akord Clubem začal vystupovat. V pražském klubu Reduta se později seznámil s Jiřím Šlitrem, kterého jeho texty nadchly natolik, že mu nabídl jejich zhudebnění.

První společnou písní autorské dvojice, která se později zapsala do československých hudebních dějin, byla Píseň o Hamletovi.

Jiří Suchý později spolu s dalšími přáteli založil Divadlo Na zábradlí, kde se hrálo například později zfilmovaných Kdyby 1000 klarinetů. Suchý jako neherec však v tomto divadle velké uplatnění nenašel a v roce 1959 tak se Šlitrem založili vlastní divadlo Semafor.

Svou první desku s názvem Písničky – Jiří Suchý vydal v roce 1964, ve stejném roce mu vyšly také tři knihy - Klokočí, Hry a Motýl, později také první próza. Přelom 60. a 70. let však pro Semafor i Suchého znamenal útlum tvorby. Kromě toho, že v roce 1969 nečekaně zemřel Jiří Šlitr, začala se komplikovat i politická situace. Po sovětské okupaci Suchý podepsal petici 2000 slov a jako nestraník byl později nucený odstoupit z funkce ředitele Semaforu. Suchý navíc odmítl podepsat antichartu a cestu do rozhlasu a televize si tak na dlouhou dobu uzavřel. Mírné zlepšení v jeho kariéře znamenala osmdesátá léta, renesanci potom léta devadesátá.

To mu znovu začaly vycházet knihy, mohl se vrátit do televize, filmu i rádií. Po revoluci však Semafor přišel o prostory v pražské pasáži Alfa, kde dlouhou dobu fungoval a několik let tak kočoval po různých scénách, dokud se nepřestěhoval do Karlína.

Jiřímu Suchému vyšlo mnoho knih, od textů písní přes básně až k próze. Ještě rozsáhlejší je jeho diskografie, na svém kontě má několik desítek alb, která obsahují takové hity jako Kočka na okně, Krajina posedlá tmou nebo Pramínek vlasů. Objevil se také v řadě filmů, kromě zmiňovaného snímku Kdyby 1000 klarinetů například také ve Zločinu v šantánu nebo Smutku bláznivých panen. Jiří Suchý je také držitelem mnoha ocenění, jako je Medaile Za zásluhy II. Stupně, kterou získal v roce 1995, Čestná medaile T. G. Masaryka z roku1998, je také držitelem Ceny Thálie – Zvláštní ceny kolegia, která mu byla udělena v roce 2001.