Rozhovor s Janou Bobošíkovou: Radek John je Spiderman

EZ: V loňských parlamentních volbách se vaše strana Suverenita málem dostala do Poslanecké sněmovny.Ano, měli jsme 3,67 procent. Předstihli jsme i některé parlamentní strany.EZ: Pokud byste se do sněmovny dostali, měli jste v plánu navrhnout snížení platů poslanců a ústavních činitelů o polovinu. Prošel by podle vás tento návrh?To záleží na tom, jaká by byla konstelace. Ale určitě bychom to navrhli.EZ: Současní poslanci si snížili plat o pouhých pět procent...Ve chvíli, kdy politici ordinují celé společnosti tvrdou dietu, musí začít u sebe. Protože v Poslanecké sněmovně přece nesedí všichni noví lidé, v Poslanecké sněmovně sedí ti, kteří se řadu let přičiňovali o prohlubování deficitu státního rozpočtu a kteří nás buď svou nečinností, nebo vědomou politikou dostali do situace, kdy se musí přiškrcovat finance. A bohužel se šetří na těch nejchudších. A to mně se vůbec nelíbí. Takže věřím, že by v sobě poslanci našli tolik zodpovědnosti, že by si přece jen o něco platy snížili.EZ: A vážně si myslíte, že o padesát procent?Pro mě osobně by to problém nebyl. A myslím, že ani pro nikoho z nás, kteří jsme kandidovali za Suverenitu. Nevím, jak dalece by se na to dívali ostatní poslanci. Ale jestliže se tady škrtá invalidům, jestliže se škrtá matkám na mateřské, tak pět procent je výsměch.EZ: Podobný návrh máte i ohledně příspěvků politickým stranám za mandáty, které chcete zrušit. Prošlo by podle vás tohle?Pokud vím, už teď začíná proces, kdy dochází k určité redukci příspěvků politickým stranám. Myslím, že jde o příspěvek na činnost, který se má, alespoň podle návrhu pana ministra Johna, redukovat jak tento rok, tak v příštích letech. Není to o nějaké velké částky, ale alespoň je tam krok správným směrem.EZ: S financováním politických stran souvisí i kauza, která propukla v prosinci na Ministerstvu životního prostředí.Strany potřebují financovat. My jsme výsledku 3,67 procent dosáhli tak, že jsme si to zafinancovali sami. Nedostali jsme žádný státní příspěvek. Takže když se chce někdo angažovat v politice, tak si myslím, že by měl být schopen sám si to zaplatit a nečekat, co mu stát dá.EZ: A co soudíte o té kauze?Je otázka, jak dalece máme žít v prostředí, kdy se navzájem špiclujeme s vysílačkami nebo s různými mikrofony, které máme na svém těle. To se mi vůbec nelíbí. Ale na druhou stranu je fakt, že jsme zřejmě dostali šanci nahlédnout na špičku ledovce. Zatím nebylo nic prokázáno, ale s největší pravděpodobností jsme měli příležitost vidět, jakým způsobem se přelévají peníze ze státního rozpočtu buďto do stranických pokladen, nebo tam, kde nemají co dělat –  nejrůznějším prostředníků a těm, kteří v podstatě nic nepřinášejí, jenom jsou v uvozovkách ve správný moment na správném místě. To znamená, že mají příležitost k tomu, aby objednali Pandury, aby vytvořili nějakou státní zakázku a pak si z ní berou svůj desátek. Myslím, že je to špička ledovce a jsem zvědavá, jestli se to někdy vyšetří. Popravdě řečeno, při současné politické konstelaci tomu moc nevěřím.RADEK JOHN JE SPIDERMANEZ: Takže podle vás zdárnému vyšetření této korupční kauzy nenapomůže ani ministr vnitra Radek John?Pevně věřím, že pan ministr John se bude snažit vytvořit prostředí, ve kterém budou policisté jednat padni komu padni. To je jediné, co pro to může udělat. Chci věřit, že pan ministr konečně svlékne dres Spidermana, který je přítomen vždy a všude, a že začne se systémovými kroky, které umožní, aby policisté měli rozvázané ruce, aby opravdu mohli vyšetřovat a jednat bez ohledu na nějaké politické objednávky. Ale to, že tomu věřím, ještě neznamená, že se to stane. Já tomu spíš věřit chci.EZ: To vypadá, že vás pan ministr zatím příliš nepřesvědčil. Přitom těsně po volbách jste říkala, že dosáhl úspěchu. Je podle vás skutečně vhodným člověkem na Ministerstvo vnitra?Ne. Jednoznačně ne.EZ: Proč ne?Zatím mi připadá, že svůj rezort nezná, je nekompetentní a že si opravdu hraje na jakéhosi Spidermana, který hasí tu požár, tam požár. Víceméně působí chaoticky a nesystémově. Vždyť si vezměte ty výroky o nějakých skupinách, které ho chtějí zničit. To je úplně paranoidní a nikdy nebylo nic takového prokázáno.Já jsem tehdy reagovala tak, že pan John je úspěšný vítr, dostal stranu do parlamentu a získal významné vládní křeslo. To beze sporu úspěch je, ale to, jak si vede ve své funkci, podle mého názoru úspěch není.EZ: A je vůbec novinář vhodný adept na ministra vnitra?Já si myslím, že se to vůbec nevylučuje. Považuji politiku za věc občanskou a to, jaké máte formální vzdělání nebo formální povolání, ještě nevypovídá nic o tom, že nejste třeba vzdělaná i v jiné oblasti. Takže nemám problém s tím, že zrovna novinář je ministrem vnitra.EZ: Spíš jsem myslela fakt, že Radek John zná korupční kauzy z druhé strany, ne z pohledu ministerstva.Záleží na struktuře každé osobnosti, jak je schopná přijmout a vykonávat roli, do které ji život postaví. Je přece logické, že jako novinář se budu dívat na kauzy jinak a jako ministr vnitra se na ně také budu dívat jinak. Jako ministr vnitra do nich nemám co zasahovat a mám vytvářet prostředí, aby měly orgány, které jsou k tomu povolány, maximum podpory k tomu, aby kauzy řešily. (Přichází studentka z Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů, na níž Jana Bobošíková přednáší. Dívka potřebuje zapsat do indexu zápočet a Jana Bobošíková hledá tužku, aby splnila svou povinnost.)EZ: Jak jste se k vyučování dostala?Pozval mě pan docent Černoch, což je vedoucí katedry PR a komunikace. Oslovil mě, jestli bych na té škole nechtěla učit mediální komunikaci a moderování a zpravodajství.EZ: Učíte na vysoké škole, vedete politickou stranu. Děláte ještě něco dalšího?Jsem marketingová ředitelka naší rodinné firmy, distribuční společnosti.EZ: Takže máte hodně aktivit.Mám takové tři pilíře – politiku, vysokou školu a byznys.CHCEME KONKUROVAT VELKÝM STRANÁMEZ: Jak v současnosti funguje Suverenita, když zbývají více než tři roky do voleb? Děje se v ní něco?Děje. V uplynulém supervolebním roce jsme kandidovali jako sdružení jednadvaceti politických stran a hnutí. V současné době jsme vyhlásili, že zakládáme jednotnou stranu Suverenita a je na každém z těch hnutí nebo stran, zda se přidají nebo zda půjdou dál svojí cestou. V tuto chvíli jsme požádali o registraci na Ministerstvu vnitra. Já jsem předsedkyní přípravného výboru této jakoby nové Suverenity.Nyní přemýšlíme o tom, jestli budeme stavět kandidáta do voleb po zesnulém panu Dienstbierovi na Kladně a připravujeme se na volby do krajů, které budou za rok a tři čtvrtě. Budeme se věnovat výstavbě Suverenity zevnitř, abychom měli pevnou celostátní strukturu, abychom byli schopni v tomto ohledu konkurovat velkým stranám a abychom byli schopni promluvit do krajských voleb.EZ: Jak konkrétně stranu budujete?Snažíme se dát se dohromady tak, abychom představili jasnou a kredibilní alternativu. Vytváříme odborné týmy a v souvislosti s tím jednáme s panem Tlustým, jestli by nebyl předsedou naší odborné ekonomické komise. Exposlance Tlustého znám jako jediného ministra z České republiky, který dokázal zavetovat v Bruselu velmi nepříjemnou věc pro Českou republiku a nebál se. Znám ho jako člověka, který se vždycky pral o české národní zájmy a velmi ráda bych s ním spolupracovala.A komunikujeme i s řadou dalších odborníků, jestli by nám také nechtěli odborně pomoci. Takže my to rozhodně nevzdáváme, stavíme novou stranu, jdeme dopředu a budeme se snažit o sobě dávat vědět co nejvíc.KOKAIN V EUROPARLAMENTUEZ: Předtím jste byla europoslankyní a znáte i českou politickou scénu. Jaký je mezi nimi rozdíl?Bude to znít paradoxně, ale ten rozdíl je ve schváleném jednacím řádu. Když europoslanec nepřijde do práce, nedostane diety. To je velmi výchovné a okamžitě bych to zavedla i v České republice. V Europarlamentu z hlediska jednacího řádu také neexistuje, aby se agenda, která se má ten den projednat, neprojednala. Neexistuje, že v sedm se končí. Prostě se tam sedí do jedné, do dvou, do tří do rána tak dlouho, dokud se ta agenda, která je na programu, neprojedná.Další věcí je, že hlasování je vždycky v jeden moment. Není to tak, že v průběhu celé schůze se neustále hlasuje a poslanci různě dobíhají. Materiály se tam projednají, předjednají a pak přijde jeden den, hodina H, minuta M, všichni sedí na místech a opravdu hlasují, takže pak má hlasování určitou výpovědní hodnotu.Hlavní rozdíl tedy vidím v jednacím řádu. A některé věci bych okamžitě implantovala do českého Parlamentu.EZ: Měla jste s europoslanci nějaký zajímavý nebo vtipný zážitek?Poslanci v Europarlamentu jsou stejní pokrytci jako řada jiných politiků. Když třeba celou Evropskou unii nutili, aby se nekouřilo v restauracích a bylo odhlasováno, že se nesmí kouřit v evropských institucích, tak první, co vzniklo, byly kuřácké koutky v Evropském parlamentu.Pak jsou to spíše perličky. Popraly se tam například kolegyně, Portugalka s Polkou, ohledně potratů. Opravdu se fyzicky napadly. Nebo byl v budově Evropského parlamentu v Bruselu nalezen kokain. Poslanci to sváděli na nebohé studenty, že prý tam projde mnoho návštěv a je tam hodně nejrůznějších stážistů. Takže perliček se tam najde opravdu dost. (smích)EZ: V Europarlamentu jste už skončila a v našem zatím také nejste. Nebylo by podle vás pro naši společnost lepší, kdybyste zůstala novinářkou než být neúspěšnou političkou?Chápu, že politik bez mandátu může být vnímán jako neúspěšný.EZ: Když není v parlamentu, nemůže prosadit své vize.Je otázka, jestli jsem neúspěšná politička. Byť to média nepublikovala, byla jsem britským think thankem uvedena jako nejtransparentnější český europoslanec.EZ: Ale nejste v Europarlamentu ani v české Poslanecké sněmovně.Já jsem jako politický lídr v totální mediální blokádě dokázala dovést stranu, která šla poprvé do parlamentních voleb, na 3,67 procent, čímž jsme porazili třeba i Zelené. Ano, jsem neúspěšná v tom smyslu, že nemám politický mandát, ale nepovažuji se za člověka, který by neměl své příznivce. Už jenom to, že Suverenita měla 200 tisíc hlasů, je pro mě zajímavý výsledek a jsem přesvědčena, že myšlenky Suverenity budou lidi oslovovat čím dál tím víc. Podívejte se, co se kolem nás děje, co se děje v Řecku, Portugalsku, jaké různé finanční posuny se dějí s eurem. A to je všechno, před čím jsme my varovali a co nám bylo jasné, že nastane.UVIDÍM, ČÍM MĚ ŽIVOT OBŠŤASTNÍEZ: Kdybyste mohla vrátit čas, zůstala byste u novinařiny nebo byste znovu šla do Europarlamentu?Práce v televizním studiu, což byla převážná část mé novinářské kariéry, je krásná, je magická, je zajímavá. Ovšem ve chvíli, kdy už dopředu víte, co vám bude kdo říkat...EZ: ...ztrácí na zajímavosti.Ano. Já jsem tedy televizní studio opustila velmi ráda, protože už mi ta práce nic nepřinášela. A když dnes čas od času zabloudím na nějaký televizní diskuzní pořad, sama sobě si kladu otázku: Tak přiznej si, chtěla bys to moderovat? A s nejčistším svědomím si říkám, že nechtěla, protože už by mě to nikam neposouvalo.EZ: Neuvažovala jste o přechodu do tisku?Už předtím jsem pracovala v novinách, takže ne. Žurnalistika mě neláká. Mě zajímá politika. A neumím si představit, že bych o tom, co se děje v České republice, jenom psala, aniž bych do toho aktivně vstupovala. Nemám ráda novinářské aktivisty, kteří prostřednictvím svého zaměstnání ovlivňují lidi a implantují jim své vlastní názory. To mi přijde čistší být přímo v politice, dostávat se do politických střetů, které jsou někdy i nepříjemné, ve kterých stokrát prohrajete a pak jednou možná vyhrajete, ale je to podle mě to férovější.EZ: Takže vaše současná práce v politice vás baví?No a jak!EZ: Dosáhla jste toho, co jste chtěla nebo věci berete tak, jak je život přinese?Já vám něco řeknu. Celý život jsem chtěla být krásná, slavná a bohatá. (smích) To říkám s nadsázkou, ale podívejte se. Je mi šestačtyřicet let, mám dvě dcery, obě mají vysoce kvalitní vzdělání, s manželem máme spokojené manželství bez jakýchkoliv afér, firma nám běží. Musela bych se rouhat, kdybych říkala, že s něčím nejsem spokojená.Můj život a má dráha mě nesmírně baví. Zažila jsem top žurnalistiku, zažila jsem top politiku, kandidovala jsem na prezidenta. Co ještě můžu víc chtít?EZ: A co tedy plánujete do budoucna?Rozvíjet Suverenitu, rozvíjet rodinnou firmu. Uvidím, čím mě obšťastní život dál.