Co (ne)jíst v těhotenství: Rady často hraničí s okultismem

Příjem energie v první třetině těhotenství není nutné navyšovat, později se denní potřeba zvyšuje cca o 200 kcal. Toto navýšení je dostatečné, rozhodně nastávající maminka nemusí jíst za dva. V praxi je důležitým ukazatelem stavu výživy v těhotenství váhový přírůstek. Za první tři měsíce těhotenství by měla žena přibrat na váze cca 1,5 kg a v dalších měsících přibírat nejvýše 400 g týdně tak, aby přírůstek hmotnosti za celé těhotenství činil 8 – 12 kg.

Pokud jde o příjem jednotlivých živin, je nutné upozornit na mírně zvýšenou potřebu kvalitních bílkovin (při běžné smíšené stravě se nejedná o problém) a nutnost zajištění dostatečného příjmu polyenových (vícenenasycených) mastných kyselin, nezbytných pro správný vývoj mozku a vidění. Pro prevenci anémie u matky a vrozených vývojových vad centrálního nervového systému u dítěte je důležitá kyselina listová. Ideální je zajistit dostatečný příjem (cca 400 – 600 mikrogramů denně) už několik měsíců před otěhotněním a dále v průběhu celého těhotenství. Kyselina listová je obsažena především v zelenině, luštěninách a celozrnných obilovinách, možné je její umělé doplňování v tabletách (doplňcích stravy).

Z minerálních látek a stopových prvků je nutný dostatek vápníku a hořčíku (jako prevence odvápňování kostí, zubního kazu, křečí, hypertenze, depresivních nálad u matky), železa (při jeho nedostatku se u matky rozvíjí chudokrevnost) a jódu (důležitý pro správný vývoj nervového systému). Kvůli prevenci zácpy je vhodné zvýšit příjem vlákniny.

"Na druhou stranu musíme varovat před nadměrným příjmem vitaminu A. Jeho nadbytek může vést k vrozeným vadám u dítěte. Z běžné stravy riziko předávkování zpravidla nehrozí, žádoucí je z jídelníčku vyloučit játra a výrobky z jater (obsahují vitaminu A poměrně hodně) a hlavně zabránit předávkování z tablet (vitaminových preparátů)," uvedl server viscojis.cz.

Někde jde spíš o okultismus

V Jihoafrické republice dostává mnoho zulských žen bylinnou směs isihlambezo, která může obsahovat cokoli od sedmikrásek a pampelišky až po sušenou moč damanů. V Íránu je populární džus z granátových jablek a v Senegalu pro změnu vývar z morkových kostí.

Například ve venkovských oblastech Nigérie se věří, že když bude těhotná žena jíst slimáky a hlemýždě, bude z jejího potomka lenoch. Ženy v Japonsku naopak slýchají, že po konzumaci kořeněných jídel bude z jejich dítěte vztekloun.

V Mexiku panuje dávná víra, že kvůli konzumaci vajec může dítě smrdět. Na Filipínách se naopak ženám doporučuje těsně před porodem jíst syrová vejce, "aby pomohla promazat porodní cesty".

Čínská lidová kultura je radami o tom, čeho by se těhotné ženy měly vyvarovat, doslova prošpikovaná. Když budou jíst kraby, bude jejich dítě zlobivé, anebo bude mít jedenáct prstů. Pití mléka zesvětlí jeho pokožku. A po olihních bude děloha "lepkavá", což zřejmě ztíží porod.V indickém státě Ándhrapradéš těhotné matky slýchají, že potraviny, jako jsou dýně či papája, jsou pro dítě příliš "horké". V částech Gudžarátu se běžně vyhýbají bílým potravinám, jako je mléko, jogurt či banány, protože jsou moc "studené".

V částech Tanzanie se těhotné ženy vyhýbají konzumaci masa ze strachu, že by na dítě přešly povahové rysy zvířete, které snědly. A napříč Afrikou je široce rozšířená víra, že po konzumaci vajec v těhotenství bude dítě neplodné.