Výzkum Univerzity Palackého odhalil rizikové chování českých dětí

„Výzkum je postaven na velmi rozsáhlém a reprezentativním souboru adolescentů. Zaměřili jsme se na vytipované osobností rysy, jako je například sebehodnocení a sebeúcta, a rizikové formy chování, které období dospívání často doprovázejí. Výsledky můžeme považovat za zmenšenou kopii populace českých žáků a žákyň, kteří navštěvují druhý stupeň základních škol nebo primu až kvartu víceletých gymnázií. Pozorovali jsme i řadu rozdílů mezi jednotlivými kraji," uvedl jeden z autorů studie Martin Dolejš. Celkem výzkumníci navštívili 35 základních škol a 19 víceletých gymnázií.Za alarmující považuje psycholog zejména čísla, která dokládají zkušenosti velmi mladých školáků s cigaretami a alkoholem. Ve sledované populaci je v přepočtu téměř 14 tisíc dětí, které jsou každý měsíc opilé. Podle odborníků je to vzhledem k věku respondentů zarážející číslo. Čtvrtinu krabičky cigaret zase vykouří denně 10 600 dětí ve věku 11 až 15 let. Experimentování s marihuanou potvrdilo téměř 11 procent dotázaných. „Považuji to za obrovský problém. Potvrzuje se, že primární prevenci je třeba dělat už v mateřské škole rozvojem osobnosti, asertivity, altruismu a dalších vlastností, které dětem později pomohou odolávat sociálnímu tlaku skupiny. Na střední škole je už na prevenci pozdě," upozornil Dolejš. Obětí zesměšňování či ubližování prostřednictvím sociální sítí se pro změnu stalo sedm procent respondentů, fyzickou agresivitu zažilo 12 procent z nich. Cizí majetek jen tak pro zábavu poškodilo 15 procent dotázaných a problémy s policií mělo 7 procent respondentů. Celkově dívky více tíhnou k závislému chování, chlapci naopak k delikventnímu.Výzkum navíc potvrdil, že rizikové chování dětí narůstá s věkem. Zatímco žáci šestých tříd mají s alkoholem, tabákem, marihuanou a dalším rizikovým chováním malé zkušenosti, se vzrůstajícím věkem se situace mění. Například výskyt šikany vrcholí v osmé třídě základní školy. S postupujícím věkem se u žáků také často snižuje jejich sebehodnocení a zároveň narůstá agresivita. „Tyto oblasti se navzájem ovlivňují. Kvalita sebehodnocení adolescenta ovlivňuje jeho chování a rozhoduje například o tom, zda má tendence experimentovat s návykovými látkami nebo vyhledávat další rizikové aktivity včetně šikany či vandalismu. Zjištěné poznatky lze využít například při plánování primární prevence a její realizaci," vysvětlil Dolejš. Nejrizikovější náctiletí jsou podle studie žáci a žákyně Královéhradeckého, Ústeckého a Jihomoravského kraje. Na opačném pólu jsou adolescenti v kraji Plzeňském, Karlovarském a Olomoucké.