Stres a špatné dětství souvisejí s počtem úrazů v dospělosti, tvrdí vědci

Uvedené závěry podle něj vyplývají z výsledků rozsáhlé mezinárodní studie ELSPAC, na které se v uplynulých 20 letech podílelo Výzkumné pracoviště preventivní a sociální pediatrie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

V České republice vědci sledovali více než 5000 párů a jejich potomků v Brně a na Znojemsku.

"Prožitá psychogenní zátěž ze stresů v dětství je v přímo úměrném, těsném a statisticky významném vztahu k počtu úrazů, které lidé utrpí ještě před dosažením produktivního věku," řekl Kukla, který pracuje jako vedoucí Výzkumného pracoviště preventivní a sociální pediatrie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Podle něj platí postulát stejnou měrou pro muže i ženy. Sama stresující událost prožitá v dětství přitom úraz ani jinou poruchu nevyvolává. "Spíše bychom měli mluvit o reakci na prožitý stres v podobě určitých způsobů chování, které má pak vliv na další úrazovost," dodal Kukla, který je od roku 2007 rovněž mezinárodním koordinátorem celého projektu.

Vědci zkoumali také to, jaké úrazy děti nejčastěji postihují. Největší podíl měly dle výsledků studie úrazy při sportu a hrách, při jízdě na kole a při nehodách v dopravě. Nejčastěji byla zraněna hlava, pak horní a dolní končetiny. Nejvyšší úrazovost se soustředila mezi devátým a dvanáctým rokem věku dítěte. Největší riziko smrtelných úrazů představovaly úrazy při dopravních nehodách. K utonutí a opaření však často dochází ještě v nižším věku, u dívek jde navíc o úrazy hlavy a popálení. U dívek s věkem stoupaly úrazy způsobené napadením se sexuálním motivem.

Výskyt sportovních úrazů přímo souvisel s faktory, které posilují agresivitu: přehnaná přísnost výchovy spojená s týráním dětí psychickými i tělesnými tresty, rozhárané rodinné prostředí, oslabené výchovné působení matek. Naproti tomu se laskavé chování matek k dětem jevilo jako ochranný faktor před úrazy.

Negativní životní události a stres prožitý v dětství mají špatný vliv nejen na úrazovost, ale také na chronické zdravotní potíže. "U lidí s velkým počtem stresů prožitých v dětství byl téměř třikrát vyšší výskyt více chorob zároveň u téhož jedince než u lidí, kteří se v dětství setkali se stresy jen zřídka," zdůraznil Kukla.