Washington - Méně než čtyři hodiny spánku během pěti po sobě jdoucích nocích může mít vážný vliv na činnost mozku. Následky mohou být podle posledních studií stejné jako v případě celkové akutní spánkové deprivace.
Výsledky posledních experimentů amerických vědců z univerzity ve Wisconsinu, které prováděli na zvířatech, potvrzují dosavadní teorie o negativním dopadu nedostatku spánku na mozek, ale i celý organismus.
Tým odborníků v čele s Dr. Chiarou Cirelliovou sledoval mozkové vlny krys udržovaných 20 hodin denně po dobu pěti dnů a více v bdělém stavu.
"Ukázalo se, že každý cyklus, kdy měli hlodavci omezenou možnost spát, si vynahrazovali o to delším a hlubším spánkem," vysvětluje Cirelliová a dodává: "To je nepřímou ukázkou toho, jak ospalá zvířata skutečně byla."
Výsledky jejího výzkumu byly zveřejněny v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.
Čtyři hodiny spánku nestačí
Cirelliová poukazuje na to, že nedostatkem spánku trpí velké množství lidí: "Místo toho, aby si šli lehnout, když jsou unavení, dívají se například na televizi a spoléhají na to, že spánek doženou o víkendech. To ale nemusí stačit. I relativně malý nedostatek spánku může ovlivnit naše kognitivní funkce - myšlení, vnímání, pozornost, paměť a podobně."
Experti upozorňují i na to, že několik nocí strávených jen čtyřmi a méně hodinami spánku nevynahradí ani desetihodinový odpočinek.
Následkem bývají poruchy mozkových funkcí, například pozornosti, vnímání a tak dále. Navíc dochází k odolnosti organismu vůči hormonu inzulínu, což může způsobit cukrovku.
Související
Čína se naplno pustila do boje se stárnutím. Laboratoře pro dlouhověkost slibují, že se dožijeme 150 let
Rh faktor v těhotenství: Co se může stát, když si krev „nesedne“?
Aktuálně se děje
před 33 minutami
Vlaky na Silvestra a Nový rok. Zájem cestujících se bude rychle měnit
před 1 hodinou
Tragédie na D35. Muž nepřežil střet s náklaďákem, ráno se stala další nehoda
před 2 hodinami
Policie řešila potyčku v Brně. Někteří účastníci skončili v nemocnici
před 3 hodinami
Turek je jediným kandidátem na ministra životního prostředí, potvrdil Macinka
před 4 hodinami
Rusové momentálně nechtějí prozradit, kde je Putin
před 5 hodinami
Europoslankyně Konečná oznámila smutnou zprávu. Zemřel její otec
před 6 hodinami
Trump varoval Írán. Američané jsou připraveni podniknout další útok
před 6 hodinami
Počasí v Česku si žádá novou výstrahu. Napadne až 15 centimetrů sněhu
před 7 hodinami
PŘEHLED: Obchody na Silvestra. Víme, jak bude ve středu otevřeno
před 8 hodinami
Francie se s Bardotovou rozloučí příští týden. Pohřeb bude v Saint-Tropez
před 9 hodinami
Šofér prezidenta Pavla čelí obžalobě. Měl nehodu a nadýchal
před 10 hodinami
Trump vyzval k zahájení druhé fáze příměří v Pásmu Gazy
před 11 hodinami
Drama v pardubickém hotelu. Opilý cizinec vyhrožoval střelbou
před 12 hodinami
Počasí do konce týdne: V noci a k ránu hrozí silné mrazy
včera
USA provedly úder na pozemní cíl přímo ve Venezuele, potvrdil Trump
včera
Křehké příměří mezi Thajskem a Kambodžou dostává po pár hodinách vážné trhliny
včera
Putin chce, aby Ukrajina uspěla, prohlásil Trump. Zelenského kamenná tvář se rozpadla
včera
Ukrajinské drony zaútočily na Putinovu rezidenci, jednání o míru přehodnotíme, tvrdí Lavrov
včera
Konec nadvlády republikánů? Americkou politiku čekají příští rok významné změny, predikuje Pelosiová
včera
Nejvýznamnější vědecké objevy uplynulého roku: Prosakování zlata a bujarý život na místě, kam Slunce nedosáhne
Věda v roce 2025 poodhalila roušku tajemství naší planety a ukázala, že Země je mnohem dynamičtější a záhadnější místo, než jsme si dosud mysleli. Od hlubin oceánů až po samotné zemské jádro přinesl uplynulý rok objevy, které mění naše chápání geologie i vzniku života. Vědci například zjistili, že z nitra planety uniká zlato, a v nejtemnějších příkopech oceánu narazili na prosperující společenství tvorů, kteří nepotřebují slunce.
Zdroj: Libor Novák