Londýn - Mladí lidé, kteří chodí spát brzy, mají menší sklony k depresím a myšlenkám na sebevraždu. Vyplývá to z výzkumu amerických vědců, který v sobotu citovala zpravodajská stanice BBC.
Vědci z lékařského výzkumného centra university Columbie v New Yorku zkoumali spací návyky u 15 500 chlapců a dívek ve věku od 12 do 18 let od devadesátých let minulého století.
Z jejich studie vyplývá, že ti, kteří chodí spát až po půlnoci, jsou o 24 procent více náchylní k depresivním stavům než ti, kteří zalezou pod peřinu před desátou hodinou večer.
Ti, kteří spí méně než pět hodin denně, mají o 71 procent větší šanci na propadnutí depresím než jedinci, kteří spí osm hodin.
Vědci zjistili, že každý patnáctý chlapec či dívka, které zkoumali, mají deprese.
Studie rovněž ukazuje, že ti, kteří chodí spát až po půlnoci, mají o 20 procent větší pravděpodobnost sebevražedných myšlenek než jedinci, kteří zalehnou před desátou hodinou večer.
U těch, kteří spí méně než pět hodin, je pravděpodobnost sebevražedných sklonů zhruba o 48 procent větší než u jedinců, kteří pravidelně spí alespoň osm hodin.
Vědci dále jistili, že depresím propadají spíše dívky a starší teenageři.
Ukázalo se, že mládež spí v průměru sedm hodin a 53 minut denně, což je výrazně méně, než je v jejich věku doporučováno. Zdravých pro ně je devět hodin spánku.
Související
Na poplach bijeme pozdě. Mladí jsou vlastní psychikou ohroženi na životech
Psychické zdraví mladých lidí jde ke dnu, často jim nemá kdo pomoct. Zatímco ministr zdravotnictví Vlastimil Válek uspořádal konferenci o popularizaci psychiatrie napříč děkany lékařských fakult, řada dospívajících spáchala sebevraždu. Řešení je v nedohlednu a další mladí jsou přímo ohroženi na životě.
V Česku roste počet lidí se syndromem vyhoření a depresemi
V Česku roste počet lidí se syndromem vyhoření a depresemi. Podle vědců z Výzkumného ústavu Psychiatrické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK) a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) je míra výskytu nejvyšší za posledních devět let.
Aktuálně se děje
před 47 minutami
Za Orbána by to bylo nemyslitelné. Maďarsko se připojí k EPPO
Nový maďarský premiér Péter Magyar oznámil, že se jeho země připojí k Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO). Tento krok znamená zásadní obrat oproti politice předchozího ministerského předsedy Viktora Orbána, který vstup do této instituce dlouhodobě odmítal s argumentem, že by to narušilo národní suverenitu. Maďarsko tak dosud patřilo k několika málo členským státům Evropské unie, které stály mimo tento unijní orgán zaměřený na boj proti podvodům.
před 2 hodinami
Jsou vztahy USA a Íránu definitivně rozbité, nebo je ještě naděje na mír?
Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem se nacházejí ve velmi nepřehledném a napjatém stadiu, kdy dosavadní příměří čelí vážným zkouškám. Přestože klid zbraní, který vstoupil v platnost 8. dubna, trvá již přes sedm týdnů a je výrazně delší než předchozí intenzivní boje, obě strany v posledních dnech přistoupily k odvetným vojenským akcím.
před 3 hodinami
Stát lidem nabídne bezúročné úvěry. Na rekonstrukci domu až dva miliony, na byt ani ne polovinu
Domácnosti plánující energetické úspory budou moci využít nové podmínky dotačního programu Nová zelená úsporám. Na celkovou modernizaci rodinného domu stát umožní získat bezúročnou půjčku dosahující až dvou milionů korun. V případě bytových domů se počítá s finanční podporou do výše 750 tisíc korun na jednu bytovou jednotku. Pro sociálně slabší rodiny je navíc v rámci modifikace NZÚ Light připravena přímá finanční dotace, která může činit až 400 tisíc korun.
před 4 hodinami
Diplomacie nedokáže Rusko zastavit, Ukrajina ho proto musí brzdit údery, řekl Zelenskyj
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že jeho země uzavřela se Švédskem rozsáhlou obrannou dohodu na pořízení stíhacích letounů JAS-39 Gripen. Ukrajina si objedná až 20 kusů moderních stíhaček ve verzi E/F, přičemž na tento nákup vynaloží 2,5 miliardy eur z půjčky ve výši 90 miliard eur, kterou zemi poskytla Evropská unie.
před 5 hodinami
Kallasová: Dynamika války se obrací ve prospěch Ukrajiny, Rusko se ocitá v defenzivě
Kaja Kallasová, šéfka evropské diplomacie, prohlásila, že se dynamika války obrací ve prospěch Ukrajiny a Rusko se ocitá v defenzivě z hlediska vojenského, ekonomického i diplomatického. Zároveň však na základě posledních útoků na Kyjev upozornila, že Moskva neprojevuje skutečný zájem o mír, což potvrdila i shoda unijních ministrů.
před 5 hodinami
Právník zabil miliardáře stojícího za slavným seriálem Netflixu. Byl popraven
V Číně byl popraven právník Sü Jao, který v roce 2020 otrávil miliardáře a herního magnáta Lin Čchiho, jenž stál za dohodou o zfilmování sci-fi hitu Problém tří těles pro streamovací platformu Netflix. Sü Jao usmrtil svého nadřízeného poté, co mu daroval pilulky, o kterých tvrdil, že jde o probiotika. Ve skutečnosti však kapsle obsahovaly prudké jedy, které si sám opatřil na dark webu a namíchal ve své laboratoři. K výkonu trestu smrti došlo minulý čtvrtek, dva roky po vynesení rozsudku šanghajským soudem.
před 6 hodinami
Zemřel Jan Hraběta, člen legendárních Cimrmanů
Českou hereckou obec zasáhla ve čtvrtek velmi smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel herec Jan Hraběta, člen legendárního souboru Divadla Járy Cimrmana. Hraběta se dobře znal i s dramatikem a prezidentem Václavem Havlem.
před 6 hodinami
Trump podal žalobu proti WSJ. Chce 10 miliard dolarů
Americký prezident Donald Trump podal v Miamu upravenou žalobu na ochranu osobnosti proti deníku Wall Street Journal (WSJ), ve které požaduje odškodné ve výši nejméně 10 miliard dolarů. Reaguje tak na rozhodnutí federálního soudce Darrina P. Gaylese, který v dubnu původní verzi žaloby zamítl kvůli právním nedostatkům s tím, že Trump nesplnil právní standard vyžadovaný u veřejně známých osob. Nová žaloba je součástí širší řady právních kroků, které hlava státu osobně vede proti mediálním domům, což kritici označují za nátlakovou kampaň vůči novinářům.
před 7 hodinami
Turecko šikanuje Kypr. Organizátor COP31 zablokoval zemi šéfující Radě EU
Turečtí organizátoři letošního klimatického summitu Organizace spojených národů (COP31) zablokovali zástupcům Kypru přístup na přípravné brífinky a odmítají bilaterální schůzky, které Nikósie podává jménem Evropské unie. Kypr přitom v současné době zastává rotující předsednictví v Radě EU, takže u jednacího stolu zastupuje zájmy celého sedmadvacetičlenného bloku. Tato diplomatická izolace ze strany Ankary, která se odehrává před listopadovým summitem v tureckém letovisku Antalya, tak způsobuje Bruselu značné potíže v oblasti klimatické diplomacie.
před 8 hodinami
Na Ukrajině bylo zabito půl milionu ruských vojáků, tvrdí britská rozvědka
Bilance padlých ruských vojáků od začátku invaze na Ukrajinu před více než čtyřmi lety dosáhla podle nových dat britské zpravodajské služby GCHQ téměř půl milionu. Ředitelka úřadu Anne Keast-Butlerová ve svém premiérovém projevu v čele instituce upozornila, že okupační armáda poprvé od závěru roku 2022 vykazuje na frontě zřetelný ústup. Tyto vládní údaje jsou znatelně vyšší než statistiky nezávislých exilových titulů Mediazona a Meduza, které na základě analýz dědických spisů dosud uváděly 352 tisíc mrtvých. Podle šéfky britské rozvědky však nejnovější poznatky potvrzují, že realita už atakuje půlmilionovou hranici.
před 9 hodinami
Během nechvalně známé debaty v roce 2024 jsem měla strach, že má mrtvici, přiznala Bidenova manželka
Bývalá první dáma USA Jill Bidenová v rozhovoru pro stanici CBS News přiznala, že během nechvalně známé prezidentské debaty v roce 2024 měla strach, zda její manžel Joe Biden neprožívá mozkovou mrtvici. Uvedla, že byla k smrti vyděšená, protože současného prezidenta v takovém stavu nikdy předtím ani potom neviděla, a dodala, že vůbec netuší, co se tehdy stalo. Celý rozhovor s novinářkou Ritou Braverovou odvysílá stanice v pořadu Sunday Morning tuto neděli.
před 10 hodinami
Dopadla jako Rakušan. Urbanovou zatím nezvolili do vedení Sněmovny
Starostové a nezávislí nepochodili ani s druhým kandidátem na poslední volné místo ve vedení Poslanecké sněmovny. Po předsedovi hnutí Vítu Rakušanovi neuspěla ani poslankyně Barbora Urbanová.
před 10 hodinami
Američané znovu útočili v Íránu. Možná to budeme muset dokončit, připustil Trump
Americká armáda navzdory platnému příměří podnikla další útoky v Íránu. Cílem se tentokrát stalo vojenské zařízení ve strategickém přístavním městě Bandar Abbas. Informovala o tom BBC. Šéf Bílého domu zároveň připustil, že je stále ve hře obnovení rozsáhlých vojenských operací v Íránu.
před 12 hodinami
Počasí do konce týdne: Mohou se objevit i bouřky
Českou republiku čeká do konce týdne proměnlivý vývoj počasí. Zatímco v první polovině sledovaného období se budeme těšit ze slunečné oblohy bez deště, s příchodem víkendu začne mraků i srážek přibývat. Spolu s tím budou stoupat i teploty, které se před víkendem lokálně přiblíží až k tropické třicítce, přičemž závěr týdne přinese ojedinělé bouřky.
včera
Zelenskyj poslal Trumpovi naléhavý dopis
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zaslal naléhavý dopis americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a Kongresu Spojených států, ve kterém žádá o okamžité dodávky střel typu PAC-3 pro obranné systémy Patriot. Tato nejnovější žádost přichází bezprostředně po ničivých ruských raketových útocích z uplynulého víkendu, které zasáhly Kyjev. Nálety si vyžádaly několik lidských životů a více než devadesát zraněných, přičemž Moskva otevřeně hrozí další vlnou bombardování ukrajinského hlavního města.
včera
Rusko by mohlo na NATO zaútočit do roka, obává se EU
Evropští bezpečnostní úředníci vyjadřují stále větší znepokojení nad tím, že by Ruská federace mohla v dohledné době rozšířit válečný konflikt i mimo území Ukrajiny. Podle zpravodajských informací má Moskva v úmyslu vyvolat novou vlnu eskalace, která by jí posloužila jako záminka pro vyhlášení další mobilizace vojsk a zároveň by vytvořila masivní tlak na Severoatlantickou alianci. Tyto obavy narůstají v kontextu probíhajícího jaderného cvičení v Bělorusku, stupňujících se hrozeb vůči pobaltským státům a obrovských lidských ztrát, které ruská armáda na bojišti denně zaznamenává, uvedl Wall Street Journal.
včera
Vyzbrojte zaměstnance, protivzdušnou obranu si zaplaťte. Rusko vyzvalo banky, aby se o bezpečnost staraly samy
Ruská federace přijala nový zákon, který umožňuje tamní centrální bance a dalším významným finančním institucím provozovat vlastní systémy protivzdušné obrany. Podle dokumentu, který zveřejnila dolní komora ruského parlamentu, mají tyto subjekty navíc legálně vyzbrojit své vlastní zaměstnance. Cílem tohoto opatření je poskytnout bankovnímu sektoru nástroje k odražení čím dán intenzivnějších útoků ukrajinských bezpilotních letounů, které míří na klíčové body ruské infrastruktury.
včera
Extrémní počasí spaluje Evropu. Brutální připomínka klimatické krize, varuje OSN
Prudká vlna veder, která v těchto dnech sužuje rozsáhlé oblasti západní Evropy, představuje podle vyjádření Organizace spojených národů brutální připomínku neustále se stupňujících dopadů globální klimatické krize. Prohlášení přichází bezprostředně poté, co Francie a Velká Británie zaznamenaly ve dvou po sobě jdoucích dnech nové teplotní rekordy pro měsíc květen. Neobvykle brzký příchod takto extrémního počasí vyvolal vážné obavy mezi meteorology i politickými představiteli, kteří upozorňují na rostoucí rizika spojená s přehříváním planety.
včera
Trump se snaží zajistit, aby po konci v úřadu nemohl být vyšetřován
Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel se svou vlastní administrativou o zřízení takzvaného fondu proti zneužívání úřadů (anti-weaponization fund), představuje nejnovější příklad snahy jeho druhé vlády omezit kontrolní mechanismy prezidentské moci. Tento krok má Trumpovi a jeho spojencům zajistit ochranu před budoucím vyšetřováním ze strany kongresových Demokratů či budoucích vlád. Podle právních expertů a bývalých vládních právníků oslovených CNN Trump systematicky odbourává transparentní pravidla zavedená po aféře Watergate, napadá rozpočtové pravomoci Kongresu a odměňuje své loajální příznivce, kteří čelí obviněním z trestných činů spáchaných v jeho zájmu.
včera
Kongo devastují bomby i ebola. Situace je kritická, do země poletí ředitel WHO
Východ Demokratické republiky Kongo čelí katastrofálnímu střetu smrtícího onemocnění a probíhajícího válečného konfliktu. Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus varoval, že šíření viru ebola v provincii Ituri v současné době předstihuje reakci zdravotníků, k čemuž zásadně přispívají pokračující boje v regionu. Podle jeho vyjádření na sociální síti X nemohou zdravotnické týmy efektivně budovat důvěru v místních komunitách ani izolovat nemocné v situaci, kdy na oblast dopadají bomby. Šéf WHO má do země dorazit ve středu, aby osobně vedl proces zintenzivnění snah o potlačení nákazy.
Zdroj: Libor Novák