Pozor na meningitidu, zabíjí - upozorňují odborníci

Praha - Meningitidou, neboli zánětem mozkových blan, v loňském roce onemocnělo 1700 lidí, dalších 6000 dostalo zánět mozkových blan v průběhu jiného onemocnění. I proto chce občanské sdružení Nahlas u příležitosti sobotního Světového dne meningitidy připomenout rizika této nemoci.

Odborníci ze Státního zdravotního ústavu považují uváděná čísla za pouhou špičku ledovce. Skutečné počty meningitid jsou podle nich daleko vyšší.

Meningitida, neboli zánět mozkových blan, je závažné onemocnění, jehož počáteční příznaky lze snadno zaměnit s virózou. Tato nemoc se objevuje nejčastěji u dětí a mladých lidí ve věku mezi 15 a 24 lety, postihuje ale i staré lidí a osoby, které jsou ve špatném zdravotním stavu nebo mají oslabený imunitní systém. Nemoc způsobují různé viry a bakterie.

Její nebezpečí spočívá v tom, že extrémně rychlý průběh. Člověka v plné kondici dokáže ohrozit na životě během 24 hodin. Deset procent případů končí i přes veškerou péči lékařů smrtí pacienta. Proti některým typům virů a bakterií, které ji způsobují, existuje očkování. To pneumokokové je od letošního ledna zdarma pro malé děti narozené po 1. srpnu 2009 a později.

Občanské sdružení Nahlas také upozorňuje, že zánět mozkových blan může způsobovat i pneumokok, ačkoliv se v případě bakteriálního původu onemocnění hovoří častěji o meningokokovi. Většina lidí si meningitidu spojuje s meningokokem, počet případů onemocnění způsobených bakterií pneumokoka je ovšem podstatně vyšší.

Největší podíl meningitid mají na svědomí viry, asi třetina případů v České republice je pak bakteriálního původu, kde je průběh onemocnění daleko závaznější. Sem spadají i menigitidy způsobené pneumokokem. Podle Státního zdravotního ústavu byl v roce 2009 celkový počet pneumokokových meningitid 95 z celkem 356 případů invazivních pneumokokových onemocnění, z nichž většina jsou kombinací meningitidy a následné otravy krve.

Onemocnění meningitidou bakteriálního typu může u lidí zanechat také trvalé následky. Ty se objevují v 15 až 20 procentech případů, u dětí je však toto procento ještě vyšší. Mezi nejčastější trvalé následky patří ztráta sluchu, zraku, poruchy hybnosti, mentální retardace, poruchy chování, učení, může se objevit i epilepsie. Podle odborníků je výskyt epilepsie u dětí po prodělané bakteriální meningitidě asi třikrát vyšší oproti běžné populaci.

Související

Senioři, ilustrační foto

Čína se naplno pustila do boje se stárnutím. Laboratoře pro dlouhověkost slibují, že se dožijeme 150 let

Čína se podle serveru New York Times naplno pustila do národního projektu, jehož cílem je porazit stárnutí. Součástí tohoto ambiciózního úsilí jsou laboratoře pro dlouhověkost, kontroverzní „ostrovy nesmrtelnosti“ a pilulky založené na někdy nejisté vědě a extravagantních tvrzeních. Téma se dostalo do centra pozornosti, když byl nedávno zachycen čínský nejvyšší vůdce Si Ťin-pching, jak si s ruským prezidentem Vladimirem Putinem povídá o možnosti dožít se 150 let nebo dokonce žít navždy.

Více souvisejících

zdraví Zdravotnictví

Aktuálně se děje

před 38 minutami

před 1 hodinou

Pákistán, ilustrační foto

Válka USA s Íránem má nečekaného "vítěze". Překonal i Trumpa

Válka mezi Spojenými státy a Íránem vynesla na světlo světa nečekaného diplomatického hráče. Pákistán, země tradičně zmítaná vlastními vnitřními i sousedskými konflikty, se dokázal vmanévrovat do role klíčového prostředníka mezi Washingtonem a Teheránem. Tento úspěch je výsledkem promyšlené strategie, která využívá jak osobních sympatií amerického prezidenta Donalda Trumpa, tak specifického postavení Pákistánu v regionu.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Prezident Trump

Sežeňte si ropu sami. Budeme si pamatovat, že jste nám nepomohli, vzkázal rozlícený Trump Evropě

Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svými nevybíravými výroky na sociální síti Truth Social. Tentokrát se jeho hněv obrátil proti tradičním evropským spojencům, zejména Velké Británii a Francii. Trump těmto zemím vzkázal, aby si své zásoby ropy a leteckého paliva zablokované v Hormuzském průlivu „prostě obstaraly“ samy a přestaly spoléhat na pomoc Spojených států.

před 2 hodinami

Viktor Orbán

Orbán překročil meze. EU doufá, že volby znovu nevyhraje

Evropské diplomatické kruhy se netají nadějí na porážku maďarského premiéra Viktora Orbána v nadcházejících dubnových volbách. Podle průzkumu agentury Reuters mezi více než desítkou současných i bývalých úředníků panuje v Bruselu hluboká frustrace z politiky Budapešti.

před 3 hodinami

Těžba ropy

Světový trh s ropou se zmítá v hluboké krizi. Existuje naděje na stabilizaci dodávek?

Světový trh s ropou, který se zmítá v hluboké krizi, našel v uplynulých týdnech alespoň částečnou úlevu díky strategickému kroku Saúdské Arábie. Rijád začal odklánět miliony barelů surové ropy, které měly původně putovat přes zablokovaný Hormuzský průliv, do svého přístupu Janbu v Rudém moři. Tato naděje na stabilizaci dodávek je však nyní v přímém ohrožení poté, co do válečného konfliktu o uplynulém víkendu oficiálně vstoupili íránem podporovaní hutuští povstalci.

před 4 hodinami

Pentagon

Pentagon zvažuje, že zbraně určené pro Ukrajinu pošle na Blízký východ

Americké ministerstvo obrany se ocitlo v bezprecedentní situaci, kdy musí řešit kritický nedostatek klíčové munice. Podle informací listu The Washington Post Pentagon vážně zvažuje, že zbraně a vojenské vybavení původně určené pro Ukrajinu přesměruje na Blízký východ. Tento krok odráží rostoucí nároky, které na Spojené státy klade probíhající válečný konflikt s Íránem.

před 5 hodinami

Útok na Ruský dům

K útoku na budovu Ruského střediska se dobrovolně přihlásil cizinec

K útoku na budovu Ruského střediska vědy a kultury v Praze 6, ke kterému došlo minulý týden, se policii dobrovolně přihlásil cizinec. Kriminalisté muže zadrželi a během úterý s ním zahájili standardní úkony trestního řízení. Podle informací zveřejněných policií na síti X zadržený vypověděl, že útok pomocí zápalných lahví plánoval a připravoval již od léta roku 2025.

před 6 hodinami

Evropská unie

Západní metropole vědomě brzdí zřízení tribunálu pro potrestání Ruska, tvrdí ukrajinský tisk

Snaha o dosažení spravedlnosti za ruskou agresi na Ukrajině naráží na nečekané překážky přímo v srdci Evropy. Přestože uplynulo výročí plnosměrné invaze a evropští lídři se předhánějí v prohlášeních o „spravedlivém míru“, realita v zákulisí diplomacie vypadá zcela jinak. Podle zjištění serveru Evropská pravda některé západní metropole, které jsou paradoxně klíčovými spojenci Kyjeva v dodávkách zbraní, proces zřízení speciálního tribunálu pro potrestání ruského vedení vědomě brzdí.

před 7 hodinami

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Frustrace v Bruselu dosáhla vrcholu. EU chystá plán v případě, že Orbán vyhraje volby

Evropská unie se v těchto dnech intenzivně připravuje na scénář, který pro mnohé v Bruselu představuje noční můru: další volební vítězství Viktora Orbána. Přestože maďarské průzkumy momentálně favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, diplomaté EU neponechávají nic náhodě. Podle informací webu Politico od deseti vysokých představitelů unie se již nyní diskutuje o krizových plánech, které mají zabránit tomu, aby maďarský premiér po případném znovuzvolení 12. dubna opět ochromoval chod celého společenství.

před 7 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj zveřejnil svoje příjmy. Prezidentský plat má nižší než je minimální mzda v Česku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil podrobnosti o svých příjmech za uplynulý rok 2025. Podle serveru RBC-Ukraine dosáhl celkový finanční obrat prezidenta a jeho rodinných příslušníků výše 15 805 828 hřiven, což je v přepočtu přibližně 360 000 dolarů. Většinu těchto prostředků tvořily výdělky z platů, bankovní úroky a také zisky z pronájmu soukromých nemovitostí.

před 9 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Vláda jednala o cenách pohonných hmot. Chystá zastropování marží, pokud se s pumpaři nedohodne

Vláda premiéra Andreje Babiše se na svém pondělním zasedání intenzivně zabývala krizovou situací na trhu s pohonnými hmotami. Hlavním tématem diskusí s největšími distributory, mezi které patří společnosti MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen, byla výše jejich marží. Podle premiéra jsou současné zisky prodejců, dosahující v některých případech až 10 korun na litr, naprosto nepřiměřené a neodpovídají realitě na trhu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy