Neléčené pálení žáhy může vyústit v rakovinu jícnu

"U lidí, které žáha pálí dvakrát až třikrát do týdne, se pravděpodobnost, že se u nich rozvine rakovina jícnu, zvyšuje až čtyřicetinásobně," zdůrazňuje Martínek.

Pálení žáhy se projevuje jako pálivý pocit, který stoupá od žaludku nebo spodní části hrudníku směrem ke krku. Je jedním z hlavních příznaků takzvaného gastroezofageálního refluxu, který vzniká tehdy, pokud se žaludeční kyselina dostává zpět do jícnu.

Dlouhodobě přehlížené pálení žáhy může mít za následek vznik takzvaného Barrettova jícnu. "Žaludeční kyselina ničí buňky jícnu, namísto nich se zde začnou tvořit buňky žaludeční, které sem však nepatří. Organismus si s tím neví rady, a tak dochází k rakovinnému bujení," vysvětluje Martínek. Současně upozorňuje na úskalí tohoto typu karcinomu. "Nevyskytuje se tak často, zato se velmi rychle šíří," dodává.

Těm, kteří si nenajdou čas, aby navštívili lékaře a své obtíže se rozhodnou řešit za pomoci volně prodejných léků, pak radí, aby po svém lékárníkovi žádali přípravky, které obsahují pantoprazol. "Pálení žáhy lidé většinou zahánějí antacidy. Ta sice pomohou, kyselý obsah žaludku ale neutralizují jen na krátkou dobu, proto jsou vhodné pro ty, co tyto problémy sužují nanejvýš příležitostně. Naproti tomu pantoprazol patří mezi látky, které působí přímo na zdroj tvorby kyseliny," říká Martínek.

Na pravidelné pálení žáhy si stěžuje 40 procent Evropanů, až u 60 procent z nich se obtíže ozývají v noci. Tento problém přitom může značně ztížit kvalitu života - postižení hůře spí, změn dozná i jejich jídelníček, ze kterého musí vyloučit potraviny, které nepříjemné pocity v oblasti žaludku vyvolávají. Pálení žáhy tak má vliv i na náladu a tím pádem i celkovou pohodu.

Přestože pálení žáhy postihuje téměř polovinu evropské populace, pouze pět procent se nakonec odhodlá a jde k lékaři.