KOMENTÁŘ | Babišova další snaha o změnu vnímání společnosti se opět míjí účinkem

Další den kampaně lídra hnutí ANO Andreje Babiše přinesl další, už vcelku nepřekvapivý útok. Tentokrát se někdejší premiér vymezil nejen proti svému protikandidátovi, ale pokusil zaútočit i na další frontě. Opřel se do jeho voličů, které označuje za agresivní. Nepřipouští si však, že strůjcem agrese je on sám.

Pavel má bezesporu početnou základnu příznivců a fanoušků. Není ale pochyb o tom, že voličů má ještě více. Ne každý, kdo ho bude ve druhém kole volit, ho volil v tom prvním. A řada lidí mu to hodí prostě jen proto, aby nebyl prezidentem Andrej Babiš.

Toho si je bývalý předseda vlády zajisté vědom. Ostatně lze předpokládat, že hlasití odpůrci Babiše, kteří jej na mítincích nepustí ke slovu, by ve druhém volili kohokoliv, kdo není Babiš. Ačkoliv na ně tedy formální označení „voliči Petra Pavla“ sedí, nemusí nutně jít o jeho skalní příznivce.

Právě tak se je ale Babiš pokouší vykreslit a vyvolat ve společnosti dojem, že ten kdo volí Pavla je zákonitě agresivní. Alespoň to je vyznění jeho dnešní tiskové konference, na které ohlásil i konec kontaktní kampaně. Nutno dodat, že vzhledem k tomu, s jakým odporem občanů se na ní Babiš setkával, je otázkou, co je pravým důvodem jejího předčasného ukončení…

Záběry a novinové titulky hlásající výrazně nižší účast, než s jakou se setkal Pavel, o to více za přispění „antiBabiš“ hesel a billboardů, nejsou dobrou vizitkou pro prezidentského kandidáta. A proto Babiš v posledních dnech sahá i k dalšímu esu v rukávu. Snaze vytvořit ze sebe oběť.

Aby bylo jasno, výhrůžky jakéhokoliv rázu, o to více smrtí, jsou odsouzeníhodné a do společnosti nepatří. Policie by je měla prošetřit a soudy pachatele potrestat. O tom nemůže být pochyb. V Babišově podání ale nastalá situace evokuje dojem, že se pokouší získat voliče vytvořením všeobecného pocitu, že on a jeho rodina jsou v obětí nenávistné kampaně. To u exponovaného politika v dnešní době není nijak nestandardní.  

Následné dotazy novinářů ale ukázaly, že svou míru zavinění si připustit odmítá. Přitom to byl právě Babiš, kdo na tiskové konferenci po vyhlášení výsledků prvního kola voleb vnesl do prezidentských voleb agresi, kterou vystupňoval na billboardech i v prohlášeních. Slovy o míru otevřel téma války, které nyní přehazuje na svého protikandidáta. A nad to ho osočuje, že se vůči agresivitě neohradí sám Pavel.

To ale někdejší armádní generál udělal už 21. ledna, kdy projevy nenávisti a výhrůžky vůči Babišovi na svém twitteru odsoudil. V zásadě tak splnil to, k čemu ho Babiš vyzval o tři dny později. Naopak na Pavlovu žádost o zklidnění situace Babiš reagoval dalšími protiútoky.

Babiš není zvyklý prohrávat a to, že mu teče do bot, maskuje jedním argumentačním faulem za druhým. Dopředu to ale vytváří poměrně solidní obrázek povolebního projevu, který od něj uslyšíme v sobotu v případě, že ve volbách nezvítězí. Pravděpodobně se můžeme těšit na klasické výrazy typu „spiknutí“, „kampaň“, „všichni proti Babišovi“ a tak dále. Však už to za ty roky známe.

Související

Volby v Německu, ilustrační foto Komentář

Reakce na rozhovor s politoložkou: Kde končí fakta a začíná subjektivní dojem?

Politoložka Radoslava Brhlíková z Univerzity Konštantína Filozofa v Nitře nedávno poskytla serveru EuroZprávy.cz rozhovor o situaci před parlamentními volbami v Německu. V rámci otevřeného prostoru pro různé pohledy jsme se rozhodli její odpovědi publikovat. Slovenská expertka však ve svých vyjádřeních opomenula řadu klíčových souvislostí, čímž její komentáře spíše působí jako subjektivní názory než skutečná snaha o odbornou analýzu.

Více souvisejících

komentář prezidentské volby 2023 Andrej Babiš

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Volby v Německu, ilustrační foto

Volby v Německu provází nevídaný skandál: Příprava se nestihla, tisíce lidí hlasovat nemohou

Němečtí občané žijící v zahraničí čelí zásadnímu problému, který je zbavil možnosti účastnit se voleb, protože jejich hlasovací lístky nebyly doručeny včas. Několik tisíc Němců žijících mimo domovskou zemi se tak nemohlo zapojit do rozhodujícího hlasování, které má ukázat, jak moc se Německo posune doprava. Je to dáno nejen krátkým časem na přípravu voleb, ale také unikátním systémem, který prakticky vylučuje řadu možností známých z jiných zemí.

před 1 hodinou

Volby v Německu, ilustrační foto

Drtivý propad SPD, rekordní úspěch AfD. Jaký výsledek mohou přinést volby v Německu?

V Německu dnes probíhají předčasné parlamentní volby, které pravděpodobně ukončí vládu kancléře Olafa Scholze a jeho sociálnědemokratické strany (SPD). Po třech letech vlády složené ze sociálních demokratů, Zelených a liberálů z FDP se očekává výrazný posun doprava, přičemž průzkumy naznačují historicky nejhorší výsledek pro Scholzovu stranu a výrazný úspěch konzervativců vedených Friedrichem Merzem.

před 2 hodinami

Alice Weidelová

Volby v Německu 2025: Prorazí krajně pravicová AfD bariéru a dostane se k moci?

V Německu začaly klíčové volby do spolkového parlamentu. Ty mohou přinést zásadní změny nejen pro samotnou zemi, ale i pro Evropu jako celek. Očekává se, že současný kancléř Olaf Scholz bude nahrazen konzervativcem Friedrichem Merzem, jehož CDU/CSU se v průzkumech pohybuje kolem 30 procent. Hlavním otazníkem však zůstává, jak velkou podporu získá krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), která si vydobyla druhé místo a osciluje okolo 20 procent.

před 3 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

film Drømmer

Vítězem Berlinale se stal norský film Drømmer

Norský film Drømmer (Sny) režiséra Daga Johana Haugeruda získal na 75. ročníku mezinárodního filmového festivalu Berlinale hlavní cenu – Zlatého medvěda za nejlepší film. Snímek vypráví příběh dospívající Johanny, která se zamiluje do své učitelky, avšak její city nejsou opětovány. Na popud matky a babičky své představy promítne do románu. Film je třetí částí Haugerudovy trilogie o lásce a sexualitě a byl jedním z devatenácti soutěžních snímků.

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

Aktualizováno včera

Donald Trump

Jak se ubránit Putinovi bez pomoci USA? Merz má nápad, jde o jaderné zbraně

Evropské státy začínají otevřeně diskutovat o možnostech obrany proti jaderné hrozbě bez pomoci Spojených států, což je jasným signálem hluboké krize v transatlantických vztazích. Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu podkopal důvěru evropských lídrů v americké bezpečnostní záruky, které od roku 1945 tvoří základ obrany kontinentu.

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie

Další smrt u Hradce Králové. V Labi plavala mrtvola

V řece u Lochenic nedaleko Hradce Králové bylo nalezeno tělo neznámého muže. Policie zatím nezná jeho totožnost, ale předběžné ohledání neodhalilo žádná viditelná zranění. Příčinu úmrtí objasní až nařízená pitva, přičemž nejpravděpodobnější verzí je utonutí.

včera

včera

Donald Trump

USA vyhrožují Ukrajině sebráním Starlinku. Dohoda s Kyjevem je blízko, tvrdí Trump, Zelenskyj říká opak

Jednání mezi Spojenými státy a Ukrajinou ohledně dohody o přístupu k ukrajinským nerostným surovinám vázne. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle zdrojů není připraven podepsat dokument, který by umožnil USA získat přístup k surovinám výměnou za vojenskou pomoc. Podle Kyjeva obsahuje návrh dohody řadu problematických bodů, kvůli nimž ji nelze v současné podobě akceptovat.

včera

Hamas staví své politické zájmy nad zájmy civilního obyvatelstva v pásmu Gazy, za které je odpovědný. Akce Hamasu zbavují Gazany jejich práv a základních potřeb. (zdroj: IDF)

Hamas propustí šest izraelských rukojmích, příměří je přesto v ohrožení

Napětí mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás nadále roste, přestože militantní skupina oznámila, že v sobotu propustí šest izraelských rukojmích. Vývoj přichází v době, kdy je příměří v Pásmu Gazy značně křehké a násilí v Tel Avivu a na Západním břehu Jordánu hrozí jeho zhroucením, uvedl server Politico.

včera

ruská vesnice v zimě.

Trump žádný plán nemá, říkají po třech letech války Rusové

Ve městě Tver, ležícím severozápadně od Moskvy, je přítomnost války na první pohled patrná. Na billboardech, autobusových zastávkách i fasádách budov se objevují portréty vojáků s označením „Hrdina Ruska“. Plakáty vyzývají občany, aby „milovali, byli hrdí a bránili“ svou zemi. Jinými slovy, aby se přihlásili do armády a šli bojovat na Ukrajinu. Po třech letech války Rusko stále hledá nové rekruty, píše BBC.

včera

včera

včera

Reakce na rozhovor s politoložkou: Kde končí fakta a začíná subjektivní dojem?

Politoložka Radoslava Brhlíková z Univerzity Konštantína Filozofa v Nitře nedávno poskytla serveru EuroZprávy.cz rozhovor o situaci před parlamentními volbami v Německu. V rámci otevřeného prostoru pro různé pohledy jsme se rozhodli její odpovědi publikovat. Slovenská expertka však ve svých vyjádřeních opomenula řadu klíčových souvislostí, čímž její komentáře spíše působí jako subjektivní názory než skutečná snaha o odbornou analýzu.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy