KOMENTÁŘ | Svět žije 70 let pod termonukleární hrozbou. Vize apokalypsy nadále pomáhá bránit velké válce

Před 70 lety prozářil kazašskou step první velký test sovětské termonukleární bomby. Výbuch z 12. srpna 1953 svou silou více než pětadvacetkrát předčil americkou pumu Little Boy, která o osm let dříve srovnala se zemí japonskou Hirošimu. Především ale demonstroval, že Sovětský svaz zásadně nezaostává za Spojenými státy ve studenoválečném závodu v jaderném zbrojení. Monopol na termonukleární zbraně, které svým ničivým účinkem výrazně zastínila původní atomové zbraně založené na štěpné, nikoliv fúzní reakci, vydržel Washingtonu pouhých devět měsíců. Situace, která ve své době posílila obavy z jaderného armageddonu, v následujících desetiletích paradoxně výrazně přispěla k zachování míru mezi dvěma bloky bipolárně rozděleného světa. Jaderné odstrašení pak funguje dodnes.   

Jaderné zbraně hrály v úvahách o válce a míru velmi důležitou roli od chvíle, kdy v amerických laboratořích tajného projektu Manhattan spatřily světlo světa a na sklonku druhé světové války byl na dvou japonských městech v praxi demonstrován jejich devastující potenciál. Promítaly se také do strategie Spojených států vůči Sovětskému svazu. Aspekt amerického jaderného monopolu sílil spolu s tím, jak se v poválečných letech rychle hroutila vize další spolupráce někdejších spojenců z protihitlerovské koalice. 

Přinejmenším část americké administrativy prezidenta Harryho Trumana věřila, že právě ničivá síla jaderných zbraní přesvědčí sovětského komunistického diktátora Josifa Stalina, aby se snažil vyhnout nové velké válce, tentokrát proti Západu. Sovětští vojenští představitelé ostatně byli za tímto účelem přizváni k inspekci zničené Hirošimy a k následným testům dalších amerických atomových bomb v Pacifiku. 

S ohledem na růst antagonismu mezi Moskvou a Západem v prvních poválečných letech rychle padla myšlenka, že Spojené státy by se měly v rámci gesta dobré vůle podělit o jadernou technologii se svým někdejším spojencem, případně ji předat do výsadní správy nově vzniklé OSN. Americký nukleární arzenál byl stále více vnímán jako protiváha značné početní převahy sovětských pozemních sil, jako pojistka, která může zastavit případný sovětský pokus o obsazení západní Evropy. 

Naopak Stalin jaderným zbraním nepřikládal zásadní význam. I s ohledem na jejich stále omezenou sílu a omezené možnosti dopravy k cíli pomocí zranitelných dálkových bombardérů až do konce života víceméně soudil, že do případného budoucího světového konfliktu promluví jen omezeně. Přesto nařídil vývoj sovětské jaderné zbraně, která byla i díky úspěšné špionáži prvně otestována již v srpnu 1949, tedy výrazně dříve, než se ve Spojených státech očekávalo. 

První sovětský jaderný roznět podnítil za Atlantikem vývoj ještě ničivější, termonukleární zbraně. Spojené státy ji úspěšně otestovaly v listopadu 1952. Výbuch bomby označené jako Ivy Mike se i s více než sedmdesátiletým odstupem řadí mezi desítku nejsilnějších v dosavadní historii. Sovětský svaz nezůstal dlouho pozadu. O pouhých devět měsíců později, v srpnu 1953, odpálil vlastní nálož RDS-6s. Na Západě získala tato zkouška kódové označení Joe 4. 

Můžete zastřelit každého a nakonec i sebe 

Nálože založené na fúzní reakci izotopů vodíku přinášely možnost naprosté zkázy a dosavadní úvahy o jaderné válce posouvaly na zcela jinou úroveň. To byl koneckonců jeden z motivů jejich vývoje. Již první americké i sovětské testy svou silou doslova šokovaly pozorovatele. Přestože v následujících letech a desetiletích na obou stranách železné opony existovali vojenští velitelé a teoretici, kteří kalkulovali s možností vítězství v totální termonukleární válce, celkově však ničivá síla nových zbraní a zvyšující se schopnosti jejich nosičů rychle zpevňovaly psychologickou bariéru proti jejich nasazení, především mezi politiky. 

Pokud v prvních deseti letech existence jaderných zbraní dominovala diskuzi o jejich možném použití obava z enormních ztrát na životech civilistů, stupňující se síla vodíkových bomb přinášela zcela nové otázky. Výrazným momentem byl v tomto směru americký test s označením Castle Bravo z března 1954. Výbuch předčil původní odhady, byl tisíckrát silnější než v případě hirošimské pumy a jaderný spad šlo detekovat po celém světě. Ve světle toho, co dokázala jediná nálož, nešlo ignorovat ekologický faktor a netázat se, jaký vliv by měl odpal většího počtu termonukleárních zbraní na globální ekosystém. 

Posun v uvažování výstižně ukazují slova tehdejšího sovětského premiéra Georgije Malenkova, že jaderná válka by patrně na Zemi vytvořila podmínky neslučitelné se životem. Podobně reagovali i západní politické špičky, ať už britský premiér Winston Churchill či americký prezident Dwight Eisenhower. Jeho znepokojivý výrok, že pokud by mělo dojít k jaderné válce, můžete se sebrat, zastřelit každého, koho potkáte a nakonec i sebe, se zapsal do historie. Byla to až síla termonukleárních zbraní, co přimělo tehdejší protivníky k názoru, že k nové velké válce nesmí nikdy dojít. 

Vodíkové zbraně představují nástroj absolutní zkázy. Výmluvný je v tomto směru zatím nejsilnější výbuch sovětské bomby Car z října 1961, jehož šoková vlna třikrát obletěla planetu. Zaznívají hlasy, které tvrdí, že taková technologie neměla nikdy přijít na svět. Přesto se zdá, že hrála zásadní úlohu v zachování míru mezi velmocemi ve druhé polovině dvacátého století. Potenciálně tak zachránila obrovské množství životů. A momentálně to nevypadá, že by existoval funkčnější apel ke zdrženlivosti než právě hrozba termonukleárního konfliktu. Názorným příkladem je i současné dění na Ukrajině, kde právě obavy z jaderného střetu Ruska a NATO brání zásadní eskalaci. 

I z tohoto důvodu zůstává 12. srpen 1953 důležitým datem. Právě skutečnost, že obě hlavní světové mocnosti získaly prakticky souběžně tu nejničivější technologii, umožnila plné uplatnění jaderného odstrašení a principu vzájemně zaručené destrukce. Zároveň zůstává znepokojivým faktem, že celých 70 let je hlavní pojistkou před krvavou válkou s miliony mrtvých nástroj, který má paradoxně potenciál způsobit zánik civilizace. Souběžně však před naplněním takového scénáře sám o sobě nedává žádné záruky. 

Autor je historik.  

Související

Ilustrační foto

Existuje riziko jaderné války mezi Indií a Páksistánem?

Napětí mezi Indií a Pákistánem se znovu dostalo na titulní stránky, tentokrát bez výhrůžek jadernými zbraněmi či varovných tlačítek. Přesto byl poslední střet těchto dvou jaderných mocností opět připomínkou toho, jak snadno může i omezený konflikt sklouznout do katastrofální eskalace.

Více souvisejících

Jaderné zbraně komentář

Aktuálně se děje

před 42 minutami

Oneplay

Past na zákazníky? Oneplay nelze jednoduše zrušit, varuje dTest

Společnost O2 Czech Republic se dostala pod palbu kritiky poté, co bez aktivního souhlasu svých zákazníků převedla uživatele stávající služby O2 TV na novou streamovací platformu Oneplay, vytvořenou ve spolupráci s Voyo. Mnozí spotřebitelé se proti tomuto kroku ohradili, zejména kvůli výraznému navýšení ceny a složitému postupu při pokusu o výpověď smlouvy, uvedl dTest.

před 43 minutami

Hledá se Nemo

Čtvrt století poté: Hledá se Nemo a příběh generace, která může všechno změnit

Uplynulo neuvěřitelných dvaadvacet let od okamžiku, kdy studio Pixar uvedlo na svět kultovní animovaný snímek Hledá se Nemo. Tento film zasáhl srdce několika generací diváků – rodičů i jejich dětí. Pro ty z nás, kteří se narodili kolem roku 2000, toto výročí představuje nejen vzpomínku na dětství, ale i jemné připomenutí toho, že už nejsme tak docela mladí.

před 1 hodinou

Evropská unie

EU má nový cíl pro boj s extrémním počasím. Jenže vůbec neví, jak ho dosáhnout

Evropská komise plánuje navrhnout nový klimatický cíl: do roku 2040 snížit emise skleníkových plynů o 90 % oproti úrovním z roku 1990. Cíl by měl být nejen ambiciózní, ale i realistický z hlediska politických možností. Jak uvedla místopředsedkyně Komise pro klima Teresa Ribera v rozhovoru pro Politico, klíčové bude najít cestu, jak tohoto cíle dosáhnout bez ohrožení jednoty Evropské unie.

před 2 hodinami

Pavel Novotný (ODS) na 29. kongresu strany

Starosta Řeporyjí Novotný se chystá do vězení, plánuje rezignaci

Pavel Novotný, kontroverzní starosta pražské městské části Řeporyje, oznámil, že se chystá dobrovolně nastoupit do vězení a následně rezignovat na svou funkci. Ve čtvrtek odpoledne to řekl deníku Blesk s tím, že chce stáhnout svou stížnost proti nepravomocnému rozsudku, který mu na začátku května přeměnil podmíněný trest na tři měsíce nepodmíněného odnětí svobody.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

OSN

OSN obvinila Izrael z cíleného vyvolávání hladomoru v Gaze

Gaza čelí podle vysokého představitele OSN „nucenému hladovění“ ze strany Izraele. V rozhovoru pro BBC to prohlásil šéf humanitární pomoci OSN Tom Fletcher, podle něhož tato situace vedla ke změně v mezinárodní reakci na konflikt v oblasti.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump rozdává milosti: Od politiků až po zakladatele gangu

Prezident Donald Trump během uplynulého týdne nejednou využil své pravomoci udělovat milosti osobám odsouzeným za nejrůznější delikty – od veřejné korupce a nelegální držení zbraní až po trestné činy spojené s organizovaným zločinem nebo finančními podvody.

před 5 hodinami

Zpracování plynu

Británie čelí vážné hrozbě ruské sabotáže, varují experti

Britské podmořské infrastruktury jsou podle odborníků na obranu a energetiku extrémně zranitelné vůči ruské sabotáži. Před blížícím se strategickým obranným přezkumem země varují, že klíčové plynovody, elektrické kabely a datová spojení tvoří „měkké podhoubí britské bezpečnosti“ a jejich ohrožení by mohlo mít „katastrofální“ následky.

před 6 hodinami

Teroristé Hamásu

Hamas odmítnul americký návrh příměří přijatý Izraelem

Izrael podle Bílého domu přijal návrh příměří zprostředkovaný Spojenými státy, který má zastavit boje v Pásmu Gazy. Palestinské hnutí Hamas však oznámilo, že návrh zatím studuje, ale podmínky, které obsahuje, neodpovídají jeho požadavkům na ukončení války.

před 6 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Odvolací soud v USA obnovil Trumpova cla

Federální odvolací soud ve čtvrtek večer dočasně zablokoval rozhodnutí Obchodního soudu Spojených států (USCIT), které ve středu zrušilo celní opatření prezidenta Donalda Trumpa. Tím byla částečně obnovena Trumpova pravomoc uvalovat cla v rámci výjimečných pravomocí, které vyhlásil začátkem letošního roku.

před 8 hodinami

včera

Zaur Gurtsiev

V Rusku vyletěl do vzduchu armádní důstojník, ikona dobývání Mariupolu

V ruském městě Stavropol došlo k explozi, při které ve čtvrtek zahynul Zaur Alexandrovich Gurtsijev – místní místostarosta a známý veterán ruské války na Ukrajině. Podle ruských státních médií bylo Gurtsijevovi 34 let. Při výbuchu zemřel také další muž, jehož totožnost zatím nebyla oficiálně potvrzena.

včera

Mark Rutte

Česko podporuje Rutteho vizi 5% výdajů na obranu. Někteří spojenci stále nezvládají ani 2 % HDP

Generální tajemník NATO Mark Rutte vyvíjí tlak na členské státy, aby v nadcházejících letech dosáhly cílové hranice pěti procent HDP na obranu. České ministerstvo obrany pro EuroZprávy.cz potvrdilo, že tento cíl podporuje a hodlá jej následovat. Výzva přichází v situaci, kdy některé státy stále nedosahují ani původní dvouprocentní hranice, a na přímé cestě k pěti procentům je zatím jen několik málo spojenců.

včera

Pavel Blažek

Blažkovo ministerstvo přijalo bitcoin za miliardu od provozovatele drogového tržiště

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že přijal dar v kryptoměně bitcoin v hodnotě jedné miliardy korun – peníze však podle zjištění Seznam Zpráv pocházejí přímo z peněženky, kterou experti spojují s bývalým nelegálním online tržištěm Nucleus, kde se obchodovalo se zbraněmi, drogami či kradenými identitami. Blažek se brání s tím, že původ bitcoinu nezkoumal a neviděl důvod se po něm pídit.

včera

Vražda, ilustrační foto

Evropa v číslech: Kde je nejbezpečněji a kde nejvíc hrozí, že vás zastřelí?

Evropa je dnes považována za jeden z nejbezpečnějších regionů světa — a to i navzdory občasným zprávám o tragických útocích a násilnostech. Statistiky ale mluví jasně: míra vražd na tomto kontinentu dlouhodobě klesá a mnohé evropské státy, včetně České republiky, se mohou pochlubit extrémně nízkou kriminalitou v oblasti násilných úmrtí. 

včera

včera

Trump chystá další kroky proti Harvardu. Soud je dopředu zablokuje

Administrativa Donalda Trumpa naznačila, že zřejmě ustoupí od okamžitého odebrání certifikace Harvardově univerzitě, která jí umožňuje přijímat zahraniční studenty. Místo toho by se mohla uchýlit k delšímu administrativnímu procesu, a to kvůli obavám mimo jiné z údajného selhání školy v boji proti antisemitismu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy