Matka chtěla pomoc psycholožky, ta jí ale udala za týraní dítěte. Jak rozhodl soud?

"Určitě jsme rádi, že to takhle dopadlo. Po dvou letech," řekla po skončení jednání novinářům za celou rodinu obžalovaná žena. Podle svých slov má doma dvě problematické děti, což je velmi náročné. S jejich výchovou jí zatím nikdo nepomohl. "Jdete do poradny a skončíte u soudu," uvedla. Se svými problémy se totiž obrátila na psycholožku, která na ní vzápětí podala trestní oznámení.

Rozsudek není pravomocný, státní zástupkyně se na místě odvolala.

Chlapec je podle znalců hyperaktivní. Matka mu v dubnu 2011 dvakrát nabila vařečkou, prý mu tím způsobila podlitiny na hýždích. Soudy pak matku potrestaly navzdory tomu, že v její prospěch vypovídaly dětská lékařka, třídní učitelka i družinářka jejího syna.

Nejvyšší soud ve svém říjnovém usnesení napsal, že poranění hocha sice jistě byla bolestivá, dítě však docházelo do školy a účastnilo se tam všech aktivit včetně tělesné výchovy.

V otázce tělesných trestů u dětí se odborníci neshodnou.

"Já osobně příznivcem výrazně volné výchovy nejsem. V dětské duši to totiž dělá lidově řečeno paseku. Každé dítě potřebuje mantinely. A i když zkouší, kam až může zajít, musí být jistá mez, po jejímž překročení následuje trest. Děti, které nejsou nikdy trestané, samy tápají, nemají ujasněnou svou pozici a v podstatě nevědí, kým jsou. Hlavním problémem ovšem je fakt, že necítí respekt ani k rodičům, a tak vlastně ani samy k sobě," vysvětluje v rozhovoru pro Mladou frontu úskalí přespříliš tolerantní výchovy psycholog Opatrný.

Oproti tomu ale nedávná studie tvrdí, že děti, které jsou trvale pohlavkovány, se stále snaží dělat to, co je zakázané, zatímco děti rodičů, kteří je pohlavkují jen občas anebo vůbec, nejsou tolik tvrdohlavé a snadněji respektují stanovená pravidla.

Rodinný poradce Jan Uwe-Rogge, který je zároveň odborníkem na komunikaci, ve své knize "Děti potřebují hranice" uvádí: „Pravidelné tělesné tresty dítěti nepomáhají změnit chování. Rány nebo odepření lásky nepředstavují alternativní pedagogickou metodu a nejsou zárukou zlepšení. Jediným důsledkem může být jen posílení nepřátelských citů a vzájemné neúcty. Navíc tímto způsobem jednání odhalujeme, že nedokážeme řešit konfliktní situace. Tyto tělesné tresty jsou jakousi formou msty, která vyvolává další kolo odplaty."