RECENZE: Annaudův Totem vlka má režisérovy klasické atributy, ale i něco navíc

Jestliže vyslovíte jméno režiséra Jean-Jacques Annauda, bez ohlednu na žánr jeho filmů vás napadne jako první preciznost, se kterou k dané látce přistupuje. Například je známá jeho posledlost při realizaci Jména růže (Il Nome de la rosa, 1986), kdy si zjišťoval, zda františkáni v 15. století nosili vousy a jaké používali nádobí. Velká skupina ale spojuje režiséra s jiným opusem, "neandrtálským" příběhem Boj o oheň (Fight For Fire, 1981) nebo zvárněním knihy Jamese Olivera Curwooda Král šedých medvědů, které dostalo lakonický název Medvěd (případně Medvědi - L'Ours, 1988).

Ke zvířecí tématice se Annaud vrátil po sedmadvaceti letech, i když tentokrát změnil jak živočišný druh, tak i prostředí. A dá se říci, že mu to v určitých směrech přineslo nemálo potíží, protože s Čínou si to kdysi nepříjemně rozházel. Ale k tomu se dostaneme.

Bajar, Vlček a Chen - jejich osudy se ve filmu protnou (zdroj: Bohemia MP)

Student Chen Zhen se svým přítelem Yang Keem přijíždějí v roce 1967, tedy v době nechvalně známé Maovy kulturní revoluce, do oblasti na hranicích Číny, výstižně zvané Vnitřní Mongolsko. Jejich záměrem je poznat život kočovných Nomádů, jejich zvyky, práci a neustálý boj o přežití. Horlivých mladíků se ujme patriarcha skupiny, kterému se říká Děd Bilig, a seznamuje je s nástrahami stepi, v níž je jedním z nejobávanějších tvorů vlk. Mladíkům je vysvětleno nejen jeho chování, ale i zvyklosti a důvody zdánlivě nelogických činů, které nejsou projevem změkčilosti nebo nedostatku sil, nýbrž rozvážného jednání, které má zachovat v přírodě rovnováhu. Zhen je vlky stále více fascinován, zvláště když jen zázrakem unikne po vlastní chybě z jejich obklíčení. Pojme odvážný plán chytit živé mládě vlka a pozorovat jeho vývoj. To však naráží na odpor Nomádů, kteří by podobnou eventualitu vůbec nepřipustili, navíc velice specifickým, až brutálním způsobem všechna lapená vlčata zabíjejí a obětují všemocnému Tangrimu. Zhenovi se však jeho záměr podaří, což pro něj představuje obrovské potíže a nebezpečí. Když je nakonec prozrazen, vypomůže si ideologickou lstí, že chce zkoumáním a následným křížením získat plemeno vhodné k ochraně ovčích stád. Vše však pracuje proti němu, nejen blížící se civilizace, ale i kočovníci, kterým se spolky s jejich úhlavním zvířecím nepřítelem vůbec nelíbí.

(zdroj: youtube.com)

Annaud se ve svém filmu nesoustředil jen na život vlků a nádherné přírodní scenérie. Pokouší se i zachytit rozpor mezi jednotlivými vrstvami obyvatel a polemizuje o tom, kdo je v čem lepší. Staletími nabyté zkušenosti Nomádů jsou pošlapávány moderním myšlením a ukvapenými direktivními příkazy, aby se později zjistilo, jak fatální to může mít následky. Naproti tomu se Zhen, Ke a jejich politický nadřízený snaží překonat zpátečnické myšlení a názory, mezi něž patří i nomádská legenda, že vlci mají jedovaté zuby a vybraní jedinci umějí létat. Někdy mají tyto střety tragické dohry, jindy je chápeme jako nevyhnutelný vývoj, asi v tom duchu, jako kdybychom se chtěli mermomocí bránit nástupu digitalizace. Co však Annaud peskuje bez jakýchkoli zábran, je lidská hloupost a rabování přírody, i když v tomto směru nechává poněkud pootevřený konec.

Producent Alan Wang původně oslovil několik významných čínských režisérů, ale ti jeho záměr odmítli s tím, že natáčení s vlky (bez záplavy digitálních triků) je příliš obtížné. Do hry nakrátko vstoupil režisér Peter Jackson, ale nakonec padla volba na Annauda. Nebylo to však vůbec jednoduché, protože Francouz měl od roku 1997, kdy natočil pro Číňany kontroverzní snímek Sedm let v Tibetu (Seven Years in Tibet), pojednávající o životě Dalajlámy, "navěky zakázaný přístup na území Číny". Když na to Wanga upozornil a vyslovil obavy, že nebude v Číně vítán, Wang mu odpověděl: "Čína se od té doby změnila... potřebujeme vás a tak to také bude." A jak Annaud podotkl, od toho dne opravdu neslyšel jediné slůvko protestu. Odrazilo se to třeba i v takové věci, že v zemi nesmírně přísné cenzury měl pouze rámcový scénář, což je pro místní režiséry naprosto nemyslitelné - jemu to prošlo. Tento trend nakonec podtrhuje i fakt, že knižní předloha autora Jiamina Lü (píšícího pod pseudonymem Jiang Rong), vydaná v roce 2004, se nijak lichotivě nevyjadřuje o daném období Číny, a přesto film vznikl za podpory státem řízeného filmového studia China Film Group. Ostatně kniha je historicky druhou nejprodávanější v Číně.

Poznat vlky je jako poznat život, zní Biligovo krédo (zdroj: Bohemia MP)

Nejzajímavější na celém filmu jsou samozřejmě vlci. Producent Wang si dal tu práci, že po dobu tří let pečlivě studoval a vychovával tři generace mongolských vlků (film se natáčel na území Číny a Mongolska) a z 35 zvířat nakonec vybral finální šestnáctku, která byla speciálně vycvičena pro film. Na tomto procesu se podílel zvířecí trenér Andrew Simpson, ale také cvičební pes Rusty, který se velice spřátelil s vlkem jménem King Cloudy, představujícího vůdce smečky. 

Jednoduché to neměli ani oba hlavní představitelé. Jedním z předpokladů pro roli byl požadavek dobré jízdy na koni. Feng i Dou věnovali nácviku této činnosti několik měsíců před natáčením, aby pak po příjezdu do Vnitřního Mongolska zjistili, že jejich snaha byla k ničemu. Jejich výcvik probíhal u západoevropských trenérů a mongolský styl jízdy na koni byl naprosto odlišný. Oba se naštěstí pro film i sebe vpravili do této role rychleji než kolik času jim zabrala předchozí příprava, ale Feng hned první den spadl s koně a jen zázrakem se nezranil. Odnesl si však nemálo škrábanců od vlčích drápů a zubů, protože on i Dou byli často v kontaktu se zvířaty. Mimochodem - představitel Zhena, kterému je ve filmu 21 let, oslavil před natáčením pětatřicátiny. Dou byl své roli podstatně blíž, protože je o deset let mladší než Feng. 

Oříškem byly i zimní scény, protože v lokalitě natáčení je sníh poměrně vzácným jevem. Štáb to řešil tak, že ho na "plac" vozil z 1600 kilometrů vzdálených horských masivů Paektu. Když to později produkce sečetla a zdokumentovala, vyšlo jí, že kamiony přepravily na místo natáčení 40 000 tun sněhu.

S koňmi byly určité potíže, tedy ze strany herců (zdroj: Bohemia MP)

Pro Evropana bude snímek do jisté míry obtížně posouditelný - o Nomádech toho běžný obyvatel nejstaršího kontinentu tolik neví a Annaudův film rozhodně není "jen o vlcích", i když je jim věnován značný prostor - určitě ale podstatně menší než v legendárním Medvědovi. Bude rovněž obtížné posoudit herecké výkony, protože obsazení filmu, neboť jeho dalším vedlejším tématem je i prolínání národnostní otázky Číny a Mongolska, je ryze asijské. A ruku na srdce, kolik čínských (nebo mongolských) filmů jste v posledních deseti letech viděli? Proto nelze příliš srovnávat a musíme představitelům prostě věřit, že odvádějí maximum. Obrovským plusem celého filmu jsou okouzlující přírodní záběry a přiblížení, pro našince možná necitlivého jednání kočovníků; také zvířata jsou místy digitálně dopracovaná, ale až na pár vysloveně okatých scén takový zásah nepůsobí rušivě. Na druhou stranu podobně jako v jiných Annaudových opusech si nelze nevšimnout, že některé logické vývojové kroky překračuje a ohýbá si čas podle své potřeby. 

Jistým úskalím je i název filmu, ačkoliv vychází z původního překladu Lüovy předlohy. Odkaz na Totem vlka je zmíněn někde v první osmině filmu, daleko výstižnější je pro Annaudův snímek původní francouzský titul Le Dernier Loup. A co lze říci závěrem? Snad jen to, že k nám film dorazil s ročním zpožděním. Pro milovníky zvířat dodejme, že Rusty a King Cloudy po natáčení zamířili do Kanady, kde si užívají zaslouženého hereckého důchodu v přítomnosti jejich trenéra Simpsona. 

Totem vlka rozhodně není filmem "zvířecím", svým záběrem přesahuje pouhé vymezení na jeden žánr. Má do jisté míry snahu hodnotit a poukazovat na rozpory doby, hlavní směr ale míří k pochopení obou stran přírody a připomenutí výroku slavného zoologa Gerarda Durrella: "Člověk si myslí, že může od přírody pořád jenom brát a nic za to nedávat. Kdyby i ten nejhloupější sedlák hospodařil jako lidé s přírodou, byl by dávno na huntě!"

Celkové hodnocení: 75 %

LE DERNIER LOUP / WOLF TOTEM

Hrají: Shaofeng Feng (Chen Zhen), Shawn Dou (Yang Ke), Ankhnyam Ragchaa (Gasma), Yin Zhusheng (Bao Shunghi), Ba Sen Zha Bu (děd Bilig), Baoyingexige (Batu), Tumenbayaer (Shartseren), Xilindule (chlapec Bajar), Hai-Long Bao (Lamjav).

Scénář: Jean-Jacques Annaud, John Collee, Alain Godard, Wei LuKamera: Jean-Marie DreujouHudba: James HornerRežie: Jean-Jacques Annaud

Francie/Čína, 2015, 121 min., thriller, přístupnýPremiéra: 17. března 2016 (ČR)