Klíšťovou encefalitidou se můžete nakazit i z mléka. Jak se klíšťat zbavit?

Olej, krém či vazelína

Zapomeňte na radu našich babiček, že klíště je nejlepší zakápnout olejem, krémem či vazelínou. Jediné, čeho tímto způsobem dosáhnete, je že se klíště začne „dusit“ a rychleji vyloučí potenciálně nakažené sliny do vašeho krevního oběhu. Následky mohou být fatální. Klíště je přenašečem několika závažných onemocnění, například lymeské boreliózy či klíšťové encefalitidy.

Použít repelent stačí

Odcházíte do lesa či na procházku s klidným svědomím, jelikož jste před odchodem použili repelent? Jedinou účinnou prevencí, proti napadení infikovaným klíštětem je očkování. Ani dlouhé kalhoty, pevné poty či použití repelentu vám nezaručí 100 % ochranu. Jedná se pouze o krátkodobá řešení. Pokud chcete být vy i vaši blízcí opravdu chráněni proti onemocnění, jež můžete od klíštěte chytit, nechte se očkovat.

Klíště je nejlepší vykroutit

Pokud na sobě naleznete zakousnuté klíště, rozhodně s ním nekruťte. Tento dříve vžitý postup, že ho lze tzn. vyšroubovat, je naprosto mylný. Nejlepší způsob, jak klíště z kůže odstranit, je použít speciální kartu s průřezem, nebo ho vyviklat lehkým kýváním ze strany na stranu. Můžeme si vzít na pomoc žínku, či froté textilii a lehce s nimi po kůži pohybovat do té doby, než se klíště pustí. Pohyb může být podobný, jako když chceme z kůže setřít špínu.

Riziko nám hrozí pouze v létě

Klíšťata mají nejraději vlhko, což při vysokých teplotách ve vzduchu chybí. Proto během horkých měsíců zalézají pod zem, kde přežívají přisátá na hlodavcích. Období, kdy je nejpravděpodobnější, že chytíte klíště, je jaro a podzim. Možná vás překvapí, že klíště začíná být aktivní již při teplotě nad 5°C.

Klíšťata skáčou ze stromu

Další z informací, jež se slepě předává z generace na generaci, je že klíšťata skáčou ze stromu. Omyl. Klíšťata žijí ve vysoké trávě či nízkých křovinách. Pokud objevíte přisáté klíště například na krku či na hlavě, znamená to, že hledalo na celém těle ideální místo, kde se zakousnout a našlo ho právě tam. Klíště si ve většině případů vybere takovou část pokožky, kde je kůže jemná a má trochu zvýšenou vlhkost – podpaží, třísla, přední stranu břišní, podkolení jamky či místo za ušima.

Co jste o klíšťatech nevěděli

Většina z nás se před rizikem chycení klíštěte chrání převážně v období letních prázdnin. Hlavní sezóna výskytu klíšťat je ale na jaře a na podzim. Při vysokých teplotách zalézají klíšťata pod zem, naopak nejraději mají vlhko. Málo kdo ví, že začínají být aktivní již při 5° C.

Mezi lidmi koluje mýtus, že si klíšťata vybírají svou oběť podle krevních skupin. Klíště v prvé řadě reaguje na zápachy, které každý tvor, včetně člověka vydává. V těsné blízko pak už jen vyčkává, kdy se člověk nebo zvíře dotkne vegetace, aby se na něj mohlo hbitě chytit.

Klíště může na těle člověka kolovat celé hodiny, než najde vhodné místo k přisátí. Nejčastěji si vybírá části pokožky, které jsou jemné a mají trochu zvýšenou vlhkost – třísla, podpaží, přední stranu břišní, podkolení jamky či místo za ušima. Objevily se i případy, kdy se klíště přichytilo na oční spojivku, či zevní genitálie. U dětí je zapotřebí zkontrolovat okolí hlavy a mezi vlasy.

Jedno z onemocnění, jež můžeme od infikovaného klíštěte chytit, je onemocnění klíšťovou encefalitidou. Standartními příznaky jsou bolest hlavy, únava, bolest svalů či kloubů. Ve druhé fázi se přidává také zvracení či horečka. Jasným, a ne zcela známým příznakem je také ztuhnutí šíjových svalů, kdy člověk není schopen dát bradu na prsa. S takovými obtížemi je vhodné se okamžitě odebrat do nemocnice, kde neurolog, případně infektolog potvrdí nebo vyvrátí diagnózu. Jedinou prevencí, proti nákaze klíšťovou encefalitidou je očkování.

Další způsob, jak se můžeme nakazit klíšťovou encefalitidou, je potrava. Virus klíšťové encefalitidy je vylučován i mlékem. Nakazit se můžeme z mléka, které nebylo tepelně zpracováno – pasterizováno. První velká epidemie, dodnes největší v Evropě, byla v roce 1951 na Slovensku. V průběhu epidemie tam onemocnělo až 600 lidí.

Život klíštěte je složen ze třech vývojových stupňů – larva, nymfa a dospělé klíště. Larva je velice drobná a většinou se přisává na drobné savce nebo ptáky. Nymfa je o trochu větší a oproti larvě si vybírá k přisátí o něco větší zvířata – psi, kočky či lišky. Nasátá nymfa odpadne a projde metamorfózou v dospělé klíště – imago. Je pozoruhodné, že proto, aby klíště dopělo, potřebuje tři různé hostitele z odlišných ekologických skupin. Je proto možné, že se klíště může nakazit například od zvířete, se kterým vy vůbec nemusíte přijít do kontaktu. Vývojový cyklus klíštěte může trvat 2 až 3 roky.

Zajímavostí také je, že krev saje jen samička a bez potravy vydrží i rok. Samec žije ze „zásob“, které sál v době, kdy byl nymfou. Jiná klíšťata, např. africká, jsou schopna nesát i deset let.

Dospělá samička klíštěte vydrží sát 10-12 dnů. Týká se to samozřejmě jen zvířecích hostitelů, člověk by si něčeho podobného jistě všiml. Klíště může nasátím krve zvětšit svůj objem až 200x.