Ženy pociťují bolest více než muži. Proč tomu tak je?

Je údělem žen pociťovat více bolest než muži? Nasvědčují tomu četné údaje: prakticky všechny hlavní podmínky odpovědné za chronickou bolest jsou častější u žen než u mužů. Vědci studovali mechanismy přenosu pocitů a dospěli k závěru, že tento rozdíl lze vysvětlit evolucí: muž nesměl cítit bolest, aby mohl pokračovat v boji, zatímco žena ji cítila, aby pochopila, že je ohrožena, píše italský deník Corriere della Sera.

Například fibromyalgie (stav charakterizovaný bolestmi svalů, šlach a kloubů celého těla, zejména však podél páteře) je u žen šestkrát častější než u mužů, bolest hlavy postihuje ženy čtyřikrát více než muže, hemikranie (bolest jedné poloviny hlavy) je u žen třikrát častější. A k tomu je třeba připočítat bolesti specifické pro ženy, jako jsou menstruační bolesti a gynekologické onemocnění endometrióza.

Žena tedy více pociťuje bolest: Je možné, že má jiný práh bolesti než muž? "Ano, je tomu tak a tyto rozdíly byly identifikovány na biologické úrovni," říká Diego Fornasari z Milánské univerzity. Jde o rozdíly v mechanismech zapojených do regulace přenosu bolesti, zvláště na úrovni synapse, spojení dvou neuronů nebo smyslové buňky a neuronu, které umožňuje předávání impulsů od periferních nervů do těch, které nesou impuls do centrálního nervového systému.

"Tato synapse je zásadní, protože bolestivý stimul může zásadně modifikovat, například při chronické bolesti. Synapse se chovají jako semafory, které nechávají impulsy procházet. Z tisíce impulsů jich mohou nechat projít dvě stovky, nebo všech tisíc, a při chronickém stavu může být tisíc impulsů pociťováno jako deset tisíc," říká vědec.

Tento kontrolní mechanismus je ovlivňován informacemi, které přicházejí do té části mozku, která je spojena s emotivním životem. "Když říkáme, že bolest má rovněž významnou emotivní složku, máme na mysli právě toto. Existují přesná nervová spojení mezi oblastí našeho emotivního života a bolestí," vysvětluje Fornasari.

Kromě emotivních aspektů byl prokázán hluboký rozdíl mezi oběma pohlavími v kontrolních mechanismech přenášení bolesti v případě zvláštního typu analgezie, stresového snižování bolesti, které vstupuje do hry, když se nalézáme v nebezpečných situacích a nesmíme pociťovat bolest. Typickým příkladem je voják v boji.

"Ve stresových podmínkách nesmíme moc cítit bolest a hodně bojovat: zraněný voják si uvědomí, že byl raněn, teprve tehdy, když se vrátí z pole," říká expert. A jak je tomu u ženy? Zde vstupují do hry faktory spojené se zachováním rodu. "Muž nesmí pociťovat bolest, protože musí bojovat, zatímco žena musí bolest cítit více, aby si uvědomila, že je v nebezpečí. Ukázalo se také, že systém ovlivňující stresovou analgezii funguje u ženy v období plodnosti, avšak nefunguje v případě, že jí je podáván estrogen. Tedy každý měsíc prožívá žena bolest v závislosti na menstruačním cyklu," uvádí Fornasari.

Další rozdíly mezi oběma pohlavími se týkají reakce na léky, Již sama skutečnost, že jde o ženu, je považována za rizikový faktor pokud jde o nesnášenlivost léků. "Například ženy mají menší množství enzymů užitečných při metabolismu některých léků, jako jsou antidepresiva. Studie a dlouhodobé zkušenosti ukázaly, že některé molekuly jsou pro ženu zvláště bezpečné. Jednou z nich je paracetamol, který lze užívat i v těhotenství nebo po menopauze. Kromě toho je zajímavé, že žena v produktivním věku má tendenci snižovat produkci endogenních kanabinoidů, látek působících jako přírodní analgetikum, v určitých fázích ovulačního cyklu a tím se zvyšuje její citlivost k bolesti. Paracetamol pozitivně působí na endokanabinoidní systém, a proto lze předpokládat, že tato molekula ženě pomáhá tím, že přispívá ke zvyšování prahu tolerance k pocitu bolesti," uvádí Fornasari.

Související

Věda, ilustrační fotografie

První slavné vědkyně. Které ženy se zapsaly do historie?

Na 11. února připadá Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Zatímco dnes je již poměrně běžnou záležitostí, že se ženy na poli vědy pohybují, ještě v nedávné minulosti byly vědkyně spíše výjimkou. Které ženy se zapsaly do historie svým prvenstvím ve vědních oborech?

Více souvisejících

ženy Muži bolest nemoci

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 14 minutami

Rafal Trzaskowski

Trzaskowski se na druhý pokus stane polským prezidentem, naznačují odhady

Poláci si vybrali muže, který na prezidentském postu nahradí po vypršení dvou funkčních období Andrzeje Dudu. V nedělním druhém kole voleb podle prvních odhadů po uzavření volebních místností zvítězil varšavský starosta Rafał Trzaskowski, jenž na post hlavy státu kandidoval již před pěti lety.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Pavel Novotný (ODS) na 29. kongresu strany

Pavel Novotný měl nehodu na dálnici u Prahy

Končící starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný měl v neděli odpoledne nehodu na dálnici D4. Informoval o tom web novinky.cz. Údajně se mu převrátil na bok přívěs. Na místě zasahovali policisté a hasiči. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Kim Čong-un se setkal s Vladimirem Putinem na kosmodromu Vostočnyj

Není spojenec jako spojenec. Máme věřit přátelství mezi Putinovým Ruskem a Kimovou KLDR?

Severní Korea během posledního roku poskytla Rusku značnou vojenskou pomoc – vojáky, balistické rakety a miliony kusů munice. Na oplátku získala moderní ruské zbraně a technologie. Tato skutečnost dokazuje, že autoritářské režimy sice spolupracují proti Západu, jejich spojenectví ale zůstává křehké a postavené na pragmatických zájmech, nikoli na hlubší důvěře. Historie již v řadě případů ukázala, že podobná partnerství často končí rozpadem a konfliktem.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brambory za sebou mají bohatou historii

Brambory mají svůj mezinárodní den. Co z nich vařili naši předci?

Věděli jste, že obyčejné brambory mají svůj mezinárodní den? Ten připadá každoročně na 30. května. Brambory v našich zemích tvořily od 18. století základní součást jídelníčku všech společenských vrstev a dokonce mnohokrát zabránily hladomorům či epidemiím. Brambory se nejedly pouze jako příloha, ale vařily se z nich i speciální pokrmy. 

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 15 hodinami

včera

včera

Bude mít fotbalová Sparta brzy nového trenéra? Spekuluje se o Belgičanu Clementovi

Již v nejbližších dnech se fanoušci fotbalové pražské Sparty mohou dozvědět jméno nového hlavního trenéra. Opět by se mělo jednat o zahraniční jméno, nemělo by se však v tomto případě jednat o dánskou cestu. Podle nejnovějších zákulisních informací, citovaných serverem Ruik.cz, je na cestě do české metropole belgický stratég Philipp Clement, jenž v minulosti prošel Monakem, Clubem Bruggy nebo Genkem.

Zdroj: David Holub

Další zprávy