Je údělem žen pociťovat více bolest než muži? Nasvědčují tomu četné údaje: prakticky všechny hlavní podmínky odpovědné za chronickou bolest jsou častější u žen než u mužů. Vědci studovali mechanismy přenosu pocitů a dospěli k závěru, že tento rozdíl lze vysvětlit evolucí: muž nesměl cítit bolest, aby mohl pokračovat v boji, zatímco žena ji cítila, aby pochopila, že je ohrožena, píše italský deník Corriere della Sera.
Například fibromyalgie (stav charakterizovaný bolestmi svalů, šlach a kloubů celého těla, zejména však podél páteře) je u žen šestkrát častější než u mužů, bolest hlavy postihuje ženy čtyřikrát více než muže, hemikranie (bolest jedné poloviny hlavy) je u žen třikrát častější. A k tomu je třeba připočítat bolesti specifické pro ženy, jako jsou menstruační bolesti a gynekologické onemocnění endometrióza.
Žena tedy více pociťuje bolest: Je možné, že má jiný práh bolesti než muž? "Ano, je tomu tak a tyto rozdíly byly identifikovány na biologické úrovni," říká Diego Fornasari z Milánské univerzity. Jde o rozdíly v mechanismech zapojených do regulace přenosu bolesti, zvláště na úrovni synapse, spojení dvou neuronů nebo smyslové buňky a neuronu, které umožňuje předávání impulsů od periferních nervů do těch, které nesou impuls do centrálního nervového systému.
"Tato synapse je zásadní, protože bolestivý stimul může zásadně modifikovat, například při chronické bolesti. Synapse se chovají jako semafory, které nechávají impulsy procházet. Z tisíce impulsů jich mohou nechat projít dvě stovky, nebo všech tisíc, a při chronickém stavu může být tisíc impulsů pociťováno jako deset tisíc," říká vědec.
Tento kontrolní mechanismus je ovlivňován informacemi, které přicházejí do té části mozku, která je spojena s emotivním životem. "Když říkáme, že bolest má rovněž významnou emotivní složku, máme na mysli právě toto. Existují přesná nervová spojení mezi oblastí našeho emotivního života a bolestí," vysvětluje Fornasari.
Kromě emotivních aspektů byl prokázán hluboký rozdíl mezi oběma pohlavími v kontrolních mechanismech přenášení bolesti v případě zvláštního typu analgezie, stresového snižování bolesti, které vstupuje do hry, když se nalézáme v nebezpečných situacích a nesmíme pociťovat bolest. Typickým příkladem je voják v boji.
"Ve stresových podmínkách nesmíme moc cítit bolest a hodně bojovat: zraněný voják si uvědomí, že byl raněn, teprve tehdy, když se vrátí z pole," říká expert. A jak je tomu u ženy? Zde vstupují do hry faktory spojené se zachováním rodu. "Muž nesmí pociťovat bolest, protože musí bojovat, zatímco žena musí bolest cítit více, aby si uvědomila, že je v nebezpečí. Ukázalo se také, že systém ovlivňující stresovou analgezii funguje u ženy v období plodnosti, avšak nefunguje v případě, že jí je podáván estrogen. Tedy každý měsíc prožívá žena bolest v závislosti na menstruačním cyklu," uvádí Fornasari.
Další rozdíly mezi oběma pohlavími se týkají reakce na léky, Již sama skutečnost, že jde o ženu, je považována za rizikový faktor pokud jde o nesnášenlivost léků. "Například ženy mají menší množství enzymů užitečných při metabolismu některých léků, jako jsou antidepresiva. Studie a dlouhodobé zkušenosti ukázaly, že některé molekuly jsou pro ženu zvláště bezpečné. Jednou z nich je paracetamol, který lze užívat i v těhotenství nebo po menopauze. Kromě toho je zajímavé, že žena v produktivním věku má tendenci snižovat produkci endogenních kanabinoidů, látek působících jako přírodní analgetikum, v určitých fázích ovulačního cyklu a tím se zvyšuje její citlivost k bolesti. Paracetamol pozitivně působí na endokanabinoidní systém, a proto lze předpokládat, že tato molekula ženě pomáhá tím, že přispívá ke zvyšování prahu tolerance k pocitu bolesti," uvádí Fornasari.
Související
Dlouhý boj žen za volební právo. Dodnes není samozřejmostí
Heydricha měla za hrdinu. Manželka protektora byla věrná nacismu až do smrti
Aktuálně se děje
před 25 minutami
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
před 1 hodinou
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
před 2 hodinami
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
před 3 hodinami
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno před 3 hodinami
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
před 4 hodinami
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
před 5 hodinami
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
před 6 hodinami
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
před 7 hodinami
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
před 7 hodinami
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
před 7 hodinami
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
před 8 hodinami
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
před 9 hodinami
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
před 10 hodinami
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
před 10 hodinami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 11 hodinami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 11 hodinami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 12 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 13 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 13 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák