Ženy pociťují bolest více než muži. Proč tomu tak je?

Je údělem žen pociťovat více bolest než muži? Nasvědčují tomu četné údaje: prakticky všechny hlavní podmínky odpovědné za chronickou bolest jsou častější u žen než u mužů. Vědci studovali mechanismy přenosu pocitů a dospěli k závěru, že tento rozdíl lze vysvětlit evolucí: muž nesměl cítit bolest, aby mohl pokračovat v boji, zatímco žena ji cítila, aby pochopila, že je ohrožena, píše italský deník Corriere della Sera.

Například fibromyalgie (stav charakterizovaný bolestmi svalů, šlach a kloubů celého těla, zejména však podél páteře) je u žen šestkrát častější než u mužů, bolest hlavy postihuje ženy čtyřikrát více než muže, hemikranie (bolest jedné poloviny hlavy) je u žen třikrát častější. A k tomu je třeba připočítat bolesti specifické pro ženy, jako jsou menstruační bolesti a gynekologické onemocnění endometrióza.

Žena tedy více pociťuje bolest: Je možné, že má jiný práh bolesti než muž? "Ano, je tomu tak a tyto rozdíly byly identifikovány na biologické úrovni," říká Diego Fornasari z Milánské univerzity. Jde o rozdíly v mechanismech zapojených do regulace přenosu bolesti, zvláště na úrovni synapse, spojení dvou neuronů nebo smyslové buňky a neuronu, které umožňuje předávání impulsů od periferních nervů do těch, které nesou impuls do centrálního nervového systému.

"Tato synapse je zásadní, protože bolestivý stimul může zásadně modifikovat, například při chronické bolesti. Synapse se chovají jako semafory, které nechávají impulsy procházet. Z tisíce impulsů jich mohou nechat projít dvě stovky, nebo všech tisíc, a při chronickém stavu může být tisíc impulsů pociťováno jako deset tisíc," říká vědec.

Tento kontrolní mechanismus je ovlivňován informacemi, které přicházejí do té části mozku, která je spojena s emotivním životem. "Když říkáme, že bolest má rovněž významnou emotivní složku, máme na mysli právě toto. Existují přesná nervová spojení mezi oblastí našeho emotivního života a bolestí," vysvětluje Fornasari.

Kromě emotivních aspektů byl prokázán hluboký rozdíl mezi oběma pohlavími v kontrolních mechanismech přenášení bolesti v případě zvláštního typu analgezie, stresového snižování bolesti, které vstupuje do hry, když se nalézáme v nebezpečných situacích a nesmíme pociťovat bolest. Typickým příkladem je voják v boji.

"Ve stresových podmínkách nesmíme moc cítit bolest a hodně bojovat: zraněný voják si uvědomí, že byl raněn, teprve tehdy, když se vrátí z pole," říká expert. A jak je tomu u ženy? Zde vstupují do hry faktory spojené se zachováním rodu. "Muž nesmí pociťovat bolest, protože musí bojovat, zatímco žena musí bolest cítit více, aby si uvědomila, že je v nebezpečí. Ukázalo se také, že systém ovlivňující stresovou analgezii funguje u ženy v období plodnosti, avšak nefunguje v případě, že jí je podáván estrogen. Tedy každý měsíc prožívá žena bolest v závislosti na menstruačním cyklu," uvádí Fornasari.

Další rozdíly mezi oběma pohlavími se týkají reakce na léky, Již sama skutečnost, že jde o ženu, je považována za rizikový faktor pokud jde o nesnášenlivost léků. "Například ženy mají menší množství enzymů užitečných při metabolismu některých léků, jako jsou antidepresiva. Studie a dlouhodobé zkušenosti ukázaly, že některé molekuly jsou pro ženu zvláště bezpečné. Jednou z nich je paracetamol, který lze užívat i v těhotenství nebo po menopauze. Kromě toho je zajímavé, že žena v produktivním věku má tendenci snižovat produkci endogenních kanabinoidů, látek působících jako přírodní analgetikum, v určitých fázích ovulačního cyklu a tím se zvyšuje její citlivost k bolesti. Paracetamol pozitivně působí na endokanabinoidní systém, a proto lze předpokládat, že tato molekula ženě pomáhá tím, že přispívá ke zvyšování prahu tolerance k pocitu bolesti," uvádí Fornasari.

Související

Stanislav Křeček

Ombudsman se zastal ženy, které na výdaje zbývalo 2500 korun měsíčně

Česko rozčaroval případ, o kterém informovala kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí. Mladá matka musela po přechodu na superdávku a zaplacení nájmu sama měsíčně hospodařit s pouhými 2500 korunami. Zažádala si sice o mimořádnou dávku, ale byla odmítnuta. Úřad práce uznal chybu až po zásahu ombudsmana. 
Věda, ilustrační fotografie

Zapsaly se do historie. Ženy, které obětovaly život pro vědu

Jedenáctý únorový den je Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Osoby něžného pohlaví se v minulosti velmi obtížně prosazovaly na poli vědy. Musely se potýkat s předsudky či urážkami. A některé pro milovanou vědu dokonce obětovaly svůj život.

Více souvisejících

ženy Muži bolest nemoci

Aktuálně se děje

před 34 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

Aleš Juchelka

Superdávku čekají úpravy. Do výše dávky se promítnou na podzim

Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje upravit parametry dávky státní sociální pomoci (DSSP) na základě prvních zkušeností z jejího fungování. Vyšší podporu mají nově získat samoživitelé se staršími dětmi do 15 let i domácnosti v regionech, kde dosavadní nastavení neodpovídalo skutečným cenám bydlení. Změny ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka předložil formou pozměňovacího návrhu, aby se mohly co nejrychleji promítnout do výše vyplácených dávek.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Začala výluka na hlavním železničním koridoru. Cestující musí počítat se zpožděním

Provoz vlaků na hlavním železničním koridoru mezi Prahou a východními Čechami a Moravou v červenci ovlivní stavební práce Správy železnic. Cestující musí počítat s dvěma fázemi omezení, z nichž první už začala, a také se zpožděními. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy