Ženy pociťují bolest více než muži. Proč tomu tak je?

Je údělem žen pociťovat více bolest než muži? Nasvědčují tomu četné údaje: prakticky všechny hlavní podmínky odpovědné za chronickou bolest jsou častější u žen než u mužů. Vědci studovali mechanismy přenosu pocitů a dospěli k závěru, že tento rozdíl lze vysvětlit evolucí: muž nesměl cítit bolest, aby mohl pokračovat v boji, zatímco žena ji cítila, aby pochopila, že je ohrožena, píše italský deník Corriere della Sera.

Například fibromyalgie (stav charakterizovaný bolestmi svalů, šlach a kloubů celého těla, zejména však podél páteře) je u žen šestkrát častější než u mužů, bolest hlavy postihuje ženy čtyřikrát více než muže, hemikranie (bolest jedné poloviny hlavy) je u žen třikrát častější. A k tomu je třeba připočítat bolesti specifické pro ženy, jako jsou menstruační bolesti a gynekologické onemocnění endometrióza.

Žena tedy více pociťuje bolest: Je možné, že má jiný práh bolesti než muž? "Ano, je tomu tak a tyto rozdíly byly identifikovány na biologické úrovni," říká Diego Fornasari z Milánské univerzity. Jde o rozdíly v mechanismech zapojených do regulace přenosu bolesti, zvláště na úrovni synapse, spojení dvou neuronů nebo smyslové buňky a neuronu, které umožňuje předávání impulsů od periferních nervů do těch, které nesou impuls do centrálního nervového systému.

"Tato synapse je zásadní, protože bolestivý stimul může zásadně modifikovat, například při chronické bolesti. Synapse se chovají jako semafory, které nechávají impulsy procházet. Z tisíce impulsů jich mohou nechat projít dvě stovky, nebo všech tisíc, a při chronickém stavu může být tisíc impulsů pociťováno jako deset tisíc," říká vědec.

Tento kontrolní mechanismus je ovlivňován informacemi, které přicházejí do té části mozku, která je spojena s emotivním životem. "Když říkáme, že bolest má rovněž významnou emotivní složku, máme na mysli právě toto. Existují přesná nervová spojení mezi oblastí našeho emotivního života a bolestí," vysvětluje Fornasari.

Kromě emotivních aspektů byl prokázán hluboký rozdíl mezi oběma pohlavími v kontrolních mechanismech přenášení bolesti v případě zvláštního typu analgezie, stresového snižování bolesti, které vstupuje do hry, když se nalézáme v nebezpečných situacích a nesmíme pociťovat bolest. Typickým příkladem je voják v boji.

"Ve stresových podmínkách nesmíme moc cítit bolest a hodně bojovat: zraněný voják si uvědomí, že byl raněn, teprve tehdy, když se vrátí z pole," říká expert. A jak je tomu u ženy? Zde vstupují do hry faktory spojené se zachováním rodu. "Muž nesmí pociťovat bolest, protože musí bojovat, zatímco žena musí bolest cítit více, aby si uvědomila, že je v nebezpečí. Ukázalo se také, že systém ovlivňující stresovou analgezii funguje u ženy v období plodnosti, avšak nefunguje v případě, že jí je podáván estrogen. Tedy každý měsíc prožívá žena bolest v závislosti na menstruačním cyklu," uvádí Fornasari.

Další rozdíly mezi oběma pohlavími se týkají reakce na léky, Již sama skutečnost, že jde o ženu, je považována za rizikový faktor pokud jde o nesnášenlivost léků. "Například ženy mají menší množství enzymů užitečných při metabolismu některých léků, jako jsou antidepresiva. Studie a dlouhodobé zkušenosti ukázaly, že některé molekuly jsou pro ženu zvláště bezpečné. Jednou z nich je paracetamol, který lze užívat i v těhotenství nebo po menopauze. Kromě toho je zajímavé, že žena v produktivním věku má tendenci snižovat produkci endogenních kanabinoidů, látek působících jako přírodní analgetikum, v určitých fázích ovulačního cyklu a tím se zvyšuje její citlivost k bolesti. Paracetamol pozitivně působí na endokanabinoidní systém, a proto lze předpokládat, že tato molekula ženě pomáhá tím, že přispívá ke zvyšování prahu tolerance k pocitu bolesti," uvádí Fornasari.

Související

Volby, ilustrační fotografie.

Dlouhý boj žen za volební právo. Dodnes není samozřejmostí

Po dlouhou dobu v dějinách neměly ženy stejná práva jako muži. O volební právo ženy bojovaly od poloviny 19. století a trvalo značnou dobu, než jim bylo uznáno. U nás mohou ženy volit přesně 105 let, oproti tomu třeba v Saúdské Arábii pouhých 10 let. 

Více souvisejících

ženy Muži bolest nemoci

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy