Depresí trpí více než 300 milionů lidí na světě. Tato psychická porucha je zákeřná a ne vždycky ji lze snadno objevit. Navíc kolem ní – jako okolo většiny mentálních chorob – panuje množství mýtů a stigmat.
Jako jedna z nejčastějších poruch mentálního zdraví se deprese liší od běžných změn nálad a krátkodobých emocionálních odpovědí. Deprese se může stát závažným zdravotním problémem, zvláště ve chvílích, kdy trvá delší dobu.
Lidé trpící touto nemocí se často dostávají do špatných stavů, často upadá jejich výkon v práci či ve škole a porucha komplikuje i jejich rodinné vztahy. Pokud se nemocným nedostane pomoci, může deprese vést až k sebevraždě. Podle statistik Světové zdravotnické organizace (WHO) ročně spáchá sebevraždu téměř 800 000 lidí.
Ačkoliv se deprese dá léčit a zlepšit její příznaky, léčbu dostává necelá polovina nemocných, v některých zemích dokonce méně než 10 % z nich. Důvodem může být nedostatek zdrojů, nedostatek profesionálních psychologů či společenské stigma. Někdy se stane, že lidé s depresí nedostanou pomoc, zatímco zdraví lidé skončí s antidepresivy.
Jak se pozná deprese?
Deprese se projevuje v takzvaných epizodách. Ty mohou být mírné, střední či závažné. Pacient s mírnou epizodou s bude cítit špatně a bude mít trochu problém s pokračováním běžného života, ovšem pravděpodobně to překoná. Lidé se závažnou epizodou pravděpodobně nedokážou pokračovat v práci, socializaci i zábavných aktivitách, kromě výjimek.
Během depresivních epizod se člověk cítí deprimovaný, ztrácí zájem o svoje okolí i o věci, které ho obvykle baví. Pravděpodobně nebude mít energii prakticky na nic, proto se téměř veškerá aktivita zastaví. Často lidé s depresí trpí také úzkostí, v tom případě se přidá špatný spánek, nechuť k jídlu, neschopnost koncentrace a pocity bezcennosti.
Zatímco na povrchu může epizoda deprese připomínat lenost, jedná se o něco zcela jiného. Za lenost lze předpokládat nechuť k aktivitám, které jsou nutné, avšak nemusí být příjemné. Líný člověk nechce vynést odpadky nebo umýt nádobí. A zatímco člověk trpící depresivní epizodou pravděpodobně také nebude mít chuť vynést odpadky, jejich problémy sahají dál.
Kromě věcí, které jsou nutné a nepříjemné, člověk totiž nedokáže dělat ani ty věci, které ho jindy baví nebo zajímají. Pacienti často nedokážou opustit postel. Mohou chtít jít ven s přáteli, těšit se, ale pak nedokážou vstát a vyjít z domu. Zatímco líného člověka nechuť vynést koš příliš neovlivní, člověk s depresí může mít pocit, že selhal. A dostat se ještě více do psychického problému.
Léčba
Existují efektivní způsoby boje s depresí. Psychologové a psychiatři mohou předepsat antidepresiva, ale také terapii či psychoterapii. Okolo antidepresiv panuje určité stigma, ovšem není ostudou používat medicínu, která pomáhá. Antidepresiva mohou být stejně důležitá či užitečná jako léky na vysoký tlak. Není důvod dělat mezi tím rozdíly.
Léčba deprese, stejně jako jakákoliv psychologická léčba, hodně záleží na jedinci. Někomu pomůže psychoterapie, pro někoho je výhodnější medicína. Pomoc je však důležitá pro všechny. A zaslouží si ji každý.
Nutné je, aby si společnost uvědomila závažnost deprese a zapomněla na fámy, které ji obklopují. Člověk, který depresí trpí, se nemůže prostě „probrat a přestat se litovat“, což po něm někdo může chtít. Nelze říct: „Nemysli na to“ a čekat, že se nemocný zázračně uzdraví.
Rozhodně taky nelze předpokládat, že depresi vyléčí cvičení, což někteří lidé (včetně Toma Cruise) stále tvrdí. Ačkoliv pohyb může pomoci, není samospásný a určitě se nedá považovat za plnohodnotnou léčbu. Tvrdit něco takového člověku trpícímu depresí mu může spíš přihoršit. Stejně jako osočování z lenosti.
Související
Na poplach bijeme pozdě. Mladí jsou vlastní psychikou ohroženi na životech
V Česku roste počet lidí se syndromem vyhoření a depresemi
deprese , zdraví , psychologie
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 6 minutami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 29 minutami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 1 hodinou
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 2 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 2 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 3 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 4 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 5 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 7 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 8 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 8 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 9 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 10 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 11 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 12 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
včera
Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie
včera
Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci
Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.
Zdroj: Libor Novák