Jíte nazdravě? O vašem životě to vypovídá víc, než si zřejmě myslíte

Vědci rozlišují dva modely stravování: jeden je založen na upřednostňování masa, druhý, zdravější, na konzumaci ovoce a zeleniny. První model byl charakterizován kromě větší spotřeby masa také méně častou konzumací polévek, čerstvé zeleniny a ovoce, ryb, mléčných výrobků, ale také menším počtem jídel během týdne a menší spotřebou vody.

Když vědci analyzovali další aspekty životního stylu osob zahrnutých do první skupiny, pozorovali, že ti, kdo mají méně zdravé stravovací návyky, jsou zároveň náchylnější k dalším špatným zvykům, jako je kouření, konzumace alkoholu a malá fyzická aktivita. Ukázalo se rovněž, že model charakterizovaný vysokou spotřebou masa souvisí s nižší sociálně ekonomickou úrovní, s nižším věkem a převažují v něm muži.

"Někdy je obtížné dosáhnout zlepšení pokud jde o vlastní výživu, protože máme dojem, že to je příliš těžký úkol. A tak to ani nezkusíme. Z tohoto důvodu je velmi užitečná strategie malých cílů. Například můžeme začít tím, že z našeho jídelníčku vyřadíme některé produkty a nahradíme je jinými, aniž bychom měli pocit, že musíme změnit stravovací návyky v jediném kroku," vysvětluje Margherita Guidettiová z Modenské univerzity.

Jaký je nejvhodnější čas k tomu, abychom začali měnit svůj životní styl? "Nepochybně je třeba vybrat správný čas," říká profesorka sociální psychologie Nicoletta Cavazzová z Modenské univerzity. "Například může být obtížné klást si omezení, jestliže obědváme nebo večeříme mimo domov, ve společnosti. V takových případech se jídla vybírají takříkajíc veřejně, je to součástí toho, jak se ve společnosti prezentujeme, a je to ovlivněno i volbami spolustolovníků.

Pro toho, kdo chce například snížit spotřebu masa, je jednodušší nekupovat si ho domů a omezit se na to, aby ho jedl pouze tehdy, když jde se společností do restaurace nebo když má hosty. Dietní režim je účinný, jestliže jej dodržujeme každodenně. "A správným prvním krokem kupředu je nakupování zdravějších potravin, a to v době, kdy nemáme hlad a jsme tedy méně náchylní propadat chuti na nezdravé potraviny," uzavírá Cavazzová.