Vlna násilností a rabování zasáhla o víkendu celou Francii. Vláda svolává krizové zasedání

Přes půl milionu lidí vyšlo v sobotu do ulic, aby vyjádřilo nespokojenost se situací v zemi, avšak protestní akce rychle ovládly skupiny maskovaných vandalů. V mnoha velkých městech včetně Paříže, Marseille či Lyonu došlo k vykradení a zničení zhruba patnácti stovek obchodů a podniků. Výtržníci dokonce zapálili historickou radnici ve městě Limoges a poškodili řadu dalších veřejných budov.

Policie byla nucena zasáhnout slzným plynem, vodními děly i obušky, přičemž v průběhu ostrých střetů utrpělo zranění zhruba tisíc policistů. Ministr vnitra Laurent Nuñez se v reakci na události pokusil nabídnout svoji rezignaci kvůli údajné nepřipravenosti bezpečnostních složek. Prezident Emmanuel Macron však jeho demisi odmítl a pověřil ho úkolem posílit bezpečnost v ulicích a postavit pachatele před spravedlnost.

V nedělním televizním projevu k národu označil prezident Macron vzniklou situaci za šokující a důrazně odsoudil počínání těch, kteří se pokusili podlomit základy republiky. Hlava státu ujistila veřejnost, že všichni viníci ponesou odpovědnost za napáchané škody. Média a političtí oponenti však projev kritizovali za to, že postrádal konkrétní řešení a odpovědi na aktuální krizi.

Sociální a ekonomické napětí v zemi navíc silně vyostřuje blížící se prezidentská kampaň a hluboká rozštěpenost francouzského parlamentu. Vláda čelí ostré kritice ze strany opozice, která využívá situace k politickému soupeření. Investoři mezitím tlačí na kabinet, aby urychleně dostal pod kontrolu rostoucí státní dluh, aniž by vyvolal další vlnu sociálních nepokojů.

Obyvatelé napříč Francií jsou hluboce zaskočeni rozsahem ničivých nepokojů a obávají se o budoucí bezpečnost a stabilitu země. Zástupci odborů a hnutí nespokojených občanů mezitím ohlásili na začátek listopadu další masové protesty.