Nedaleko Marseille, slavného města na jihofrancouzském pobřeží, se nachází ostrovní pevnost If. Takovýchto staveb bychom našli celou řadu, ovšem pevnost If má nejen zajímavou historii, ale navíc se stala důležitým protagonistou v díle snad nejznámějšího francouzského autora historických románů Alexandra Dumase. Zakládají se však autorovy fantazie na historických skutečnostech?
Pevnost If byla vystavěna na začátku 16. století a měla chránit pobřeží města Marseille, významného námořního přístavu. Francouzský král František I. nechal pevnost vybudovat po bojích s nejmocnějším panovníkem své doby španělským králem Karlem V. Habsburským. Ten měl totiž na jihu Francie kořistnické zájmy a Marseille se pokoušel dobýt.
Místním se sice pevnost s královy vojáky příliš nelíbila, protože místním pirátům bylo poněkud více vidět pod prsty. Reálné vojenské využití takovýchto pevností bylo značně limitované, protože ve výsledku se jim nepřátelské vojska především vyhýbala. Rozsáhlá stavba na ostrově však nabízela další možnosti využití a záhy začala dobře sloužit jako věznice.
Trestanci ve smrtících celách
Provoz vězení v pevnosti byl velice ekonomický. V bídných podmínkách, především v chladu, který neustále panoval ve vězeňských kobkách, se totiž ve skutečnosti nedalo přežít dlouho. Průměrná délka pobytu vězně trvala devět měsíců a končila zpravidla smrtí. Pokud by chtěl smrtící chlad někdo vyzkoušet na vlastní kůži nemusí až na vzdálený ostrov. Stačí navštívit Špilberk uprostřed Brna, kde věznění mělo stejné účinky, jako na pevnosti If.
Případ hrabě Monte Christo
Nejslavnější vězeň, hrdina románu Alexandra Dumase Edmond Dantes nebo-li hrabě Monte Christo, měl strávit v pevnosti If dlouhých 14 let. Rekordní dobu v kobce zvládl především díky tomu, že se jednalo o smyšlenou románovou zápletku. Titulní postava slavného románu, stejně jako jeho vězeňský mentor Abbé Fária nikdy na ostrově uvěznění nebyli. Přesto je možné v rámci turistické návštěvy ostrovní pevnosti navštívit kobky obou protagonistů spojené tunelem.
Nicméně tentokrát se skutečně jedná jen o zajímavou atrakci pro návštěvníky. Obě postavy jsou totiž pouze smyšlené a nemají žádný inspirační základ v reálných historických osobnostech na rozdíl od neméně slavných šermířů z románu Tři mušketýři. Athos, Porthos, Aramis i d’Artagnan byli skutečně žijící lidé, byť jejich životy neobsahovaly tolik dobrodružného napětí, které jim přisuzovala románová zápletka.
Kdo skutečně pobýval na ostrově If?
Ovšem děj samotného románu Hrabě Monte Christo obsahuje celou řadu historických skutečností, jelikož na něm Dumas spolupracoval s historikem Augustem Maquetem. Jeden z důležitých hrdinů Domasovy tvorby však v pevnosti skutečně žil! Byl to tzv. Muž se železnou maskou, ústřední postava románu Tři mušketýři ještě po deseti letech. Pod touto přezdívkou se ukrýval zvláštní státní vězeň, jehož nakázal věznit sám král Ludvík XIV. Skutečná totožnost tohoto muže je dodnes neznámá. Voltaire stejně jako Dumas uvedli, že se jednalo o příslušníka královské rodiny respektive královo dvojče.
Americký historik Paul Sonnino na základě studia historických pramenů tvrdí, že vězněm byl Eustache Dauger spolupracovník kardinála Mazarina. Měl být obeznámen s problematickými finančními machinacemi na králově dvoře. Podle amerického historika nesměl nikomu prozradit své jméno, jinak by ho čekala okamžitá smrt. A železná maska? Ve skutečnosti byla z tmavé látky a vězeň ji nosil jen příležitostně.
Aktuálně se děje
před 17 minutami
Trump už se nahlas hlásí ke královské rodině. Mohou za to britští novináři
před 1 hodinou
Babiš je na první cestě mimo EU. V Ázerbájdžánu jednal o dodávkách ropy a plynu
před 1 hodinou
Ledecká půjde do další zimní sezóny bez lyžařských koučů Gampera a Banka
před 2 hodinami
Obchody nemají na vybranou. V květnu se jednou musí řídit zákonem
před 3 hodinami
Policisté hledají výtržníka. Odjíždějícímu autobusu pražské MHD rozbil dveře
před 3 hodinami
Zemřel Oskar Petr, autor legendárních hitů Lucie či Davida Kollera
před 4 hodinami
Ostravský Baník hledá marně cestu z krize. Pomoci má už čtvrtý trenér za sezónu
před 4 hodinami
Letní počasí dorazí už o víkendu. Meteorologové řekli, co není vyloučeno
před 5 hodinami
Evropský parlament se postavil proti Orbánovu muži. Maďarského eurokomisaře vyzval k rezignaci
před 6 hodinami
Von der Leyenová: Rusové mají pocit, že se opět nacházejí za železnou oponou. Tentokrát je digitální
před 7 hodinami
Ceny ropy po oznámení o blokádě přístavů prudce vzrostly
před 7 hodinami
Nový rozsudek v Cimického kauze. Psychiatr má skončit za mřížemi
před 8 hodinami
Evropská komise podá žalobu na Česko a Maďarsko
před 8 hodinami
Cintula si za atentát na Fica odsedí 21 let, potvrdil NS
před 9 hodinami
Už nebudu hodný, vzkázal Trump za doprovodu bizarní fotomontáže
před 10 hodinami
Svět zasáhne silné El Niño, varuje WMO. Počasí může letos lámat rekordy
před 11 hodinami
Odchod Spojených arabských emirátů z OPEC otřásl světem. Proč je tak významný?
před 12 hodinami
Estonsko chce, aby Evropská unie zakázala vstup ruským vojákům
před 13 hodinami
Ruská přehlídka ke Dni vítězství bude poprvé po 20 letech bez vojenské techniky. Důvod ministerstvo tají
před 13 hodinami
Řítí se svět do další ekonomické krize? Tentokrát by se neodehrála stejně, jako ta předchozí
Vzpomínky na pád banky Lehman Brothers v září 2008 jsou pro mnohé stále živé. Bobby Seagull tehdy pracoval jako obchodník v londýnském Canary Wharf a do kanceláře dorazil před šestou ráno naposledy. Ačkoliv zprávy z Ameriky věštily bankrot, zaměstnanci v Británii netušili, co to pro ně znamená. V kancelářích zavládl chaos a někteří lidé si začali brát obrazy ze stěn jako náhradu za dlužné akcie.
Zdroj: Libor Novák