Konec mýtu o hradu Kašperk - aneb jaké hrady u nás skutečně patří k nejvýše položeným?

Především historickým a politicko-společenským vývojem bylo dáno, že se značný počet nejvýše položených hradů nalézá v jižních Čechách, respektive na vrcholcích dominant zalesněné Šumavy. Zdejší husté hvozdy sloužily ve středověku jako přirozená přírodní hranice, prostupná jen po vyznačených a dobře schůdných cestách. Ty bylo potřeba kontrolovat a chránit. Nebyl to ale jen bohabojný úmysl chránit obchodníky a karavany, ale též snaha střežit své zájmy a bohatnout na pulzujícím obchodě, který se tudy linul.

Nejvýše položeným hradem v Čechách a též v České republice je hrad Vítkův kámen, který se vypíná v nadmořské výšce 1053 m. Zakladatelem hradu byl na počátku 14. století jeden z členů rodu Vítkovců, pravděpodobně z rožmberské větve. Hrad nebyl rezidenčním objektem, ale plnil úlohu mocenského opěrného a kontrolního bodu, o čemž svědčí i jeho situování. Hlavní a jedinou obytnou složkou zde byl tzv. donjon, tedy obytná věž. V tomto případě značných rozměrů, což z ní dělá jednu z největších u nás. Mezi další zajímavosti patří fakt, že zde byl v roce 1394 vězněn král Václav IV. V 16. století byl hrad doplněn o moderní dělostřelecké opevnění v podobě pěti bastionů. K opuštění hradu došlo během 18. století. Dnešní zřícenina hradu, opravená a opět zpřístupněná v roce 2005, skýtá nejen středověkou atmosféru, ale také krásné výhledy na Lipno.  

O něco níže, ovšem nedaleko, stojí hrad Kunžvart. Byl vystavěn na skalním masivu v nadmořské výšce 1032 m. Jeho zakladatelem byl během první poloviny 14. století král, o čemž také svědčí jeho název Kunžvart odvozený od Königswarte, tedy Královská stráž. Hrad založený na skalním výběžku kontroloval důležitou obchodní trasu tzv. Zlatou stezku. Poprvé se připomíná v roce 1359 a svou strážní funkci plnil nejspíše až do 16. století, kdy je uváděn jako pustý. Nevyřešenou otázkou zde zůstává opevnění hradu, jelikož na místě neexistují žádné viditelné doklady kamenné hradby. Možností je dřevěné ohrazení. Jedinou dochovanou stavbou je čtverhranná věž, která byla nejspíše jedinou obytnou budovou malého strážního hrádku.

Třetím nevýše položeným hradem u nás je málo známý hrad na Stožecké skále v nadmořské výšce 974 m, který též kdysi vévodil Šumavě. Dnes po něm zůstaly pouze reliéfní pozůstatky na výrazné skále s dalekým výhledem do okolí. Jednalo se o další ze strážných horských hrádků v pohraničí, v tomto případě hrad střežil prachatickou větev Zlaté stezky. Doba jeho založení ani stavitel nejsou známy, k hradu neexistují žádné písemné zprávy. Dle archeologických nálezů však hrad existoval nejspíše od 14. do 15. století.

Nejvýše položeným hradem Slezska a Moravy je hrad Quinburg, který leží 950 m n. m. v Jeseníkách. Nachází se na špatně přístupném místě na svahu Medvědího vrchu. Hrad byl nejspíše založený na přelomu 13. a 14. století a plnil opět strážní a pozorovací funkci. Kvůli své extrémní poloze nejspíše nemohl fungovat dlouho a již ve 14. století byl opuštěn. Dodnes se dochovaly skromné zbytky zdiva.

Hrad Hausberk leží opět v pohoří Šumavy v nadmořské výšce 940 m. V písemných pramenech se neobjevuje, ale podle archeologických nálezů existoval ve 13. a 14. století. Jeho výrazná poloha umožňovala široký rozhled, což svědčí o jeho strážním charakteru. Doba výstavby a stavitel nejsou známy. Dodnes se dochovaly jen terénní náznaky v podobě příkopu a valu.

Dalším nejvýše položeným hradem je Koberštejn, který se vypíná v Jeseníkách v nadmořské výšce 912 m. Jedná se pravděpodobně o nejvýše položený biskupský hrad. Jeho zakladatelem byl jeden z vratislavských biskupů na přelomu 13. a 14. století. Hrad zaujal skalnatý výběžek, který vybíhá ze Zámeckého vrchu, a opět plnil funkci strážní a celní stanice na zemské stezce mezi Zlatými Horami a Vrbnem. Jeho pád přišel nejspíše během 16., nejpozději v 17. století, kdy se uvádí jako pustý. Dodnes se zachovalo zdivo věže a hradní příkopy.

Až v pořadí 7. mezi nejvýše položenými hrady je hrad Kašperk se svými 886 m n. m., který opět dominuje zelené Šumavě. Drží ovšem jiná privilegia. Jedná se o jeden z hradů založených králem Karlem IV. a to konkrétně v roce 1356 k ochraně šumavského pohraničí i nedalekých zlatých dolů. Jedná se o nejzachovalejší z nejvýše položených hradů a dodnes je ukázkou tehdy módní dvouvěžové hradní dispozice. Jedná se o druhý nejvýše položený hrad, který je prokazatelně dílem krále, výše leží pouze Kunžvart.