Muž, který prolomil omertu? Podsvětí se po odhalení mafie otřáslo v přímém přenosu

Joseph Michael Valachi přišel na svět dne 22. září roku 1903 jako dítě neapolských imigrantů Marie a Dominika Valachi v New Yorku. Malý Joseph měl tehdy šest sourozenců, i když se manželskému páru narodilo celkem 17 dětí. Jenom některé však přežily.

Od svých patnácti let začal Joseph pomáhat svému otci v zaměstnání – pracoval na skládce odpadu. O tři roky později se mladík zapletl do skupiny, která se živila krádežemi. Tak začala pomalu Josephova cesta do newyorského podsvětí. V říjnu roku 1923 byl odsouzen k devítiměsíčnímu pobytu ve vězení. Po odpykání trestu se však Joseph Valachi nenapravil – založil si svůj vlastní gang!

Není tedy divu, že už v roce 1925 putoval za mříže znovu, kde pobýval do roku 1928. Ani tentokrát však nezpytoval své svědomí, ale rozhodl se využít pobyt ve vězení ve svůj prospěch – sehnal si zde důležité kontakty, které později zúročil jako mafián. Po opuštění věznice, v roce 1929, se připojil ke gangu Salvatora Maranzany. Ten tehdy patřil k předním osobnostem mafie v New Yorku. Joseph Valachi byl v organizaci přezdívaný jako Joe Cago či Cargo, a obdržel hodnost vojáka, tedy nižší hodnost v hierarchickém žebříčku americké mafie. Měl na starosti vydírání a zastrašování, krádeže, lichvu, obchodování s drogami, ale také nájemné vraždy. Spolupráci s tímto gangem Josephovi přerušila až násilná smrt bosse Maranzany v roce 1931.

Od roku 1931 Joseph Valachi působil ve skupině jiného mafiána – Vita Genovese. O rok později se paradoxně oženil s dcerou Toma Reiny, s Mildred, kterého nechal Vito Genovese zavraždit. Manželskému páru se později narodil syn Donald.

Roku 1959 nastoupil Joseph Valachi opět do vězení, tentokrát kvůli prodeji heroinu. Ve vězení v Atlantě měl strávit dlouhých 15 let. Ve stejné věznici si odpykával stejný trest, rovněž za prodej heroinu, i Vito Genovese. V roce 1962 byl Josephovi připsán další kšeft s drogami, za což vyfasoval odnětí svobody na 20 let. Tehdy měl Valachi ve vězení strach, že ho budou chtít někteří mafiáni umlčet, a proto například odmítal jíst z obavy před otrávením.

V červnu roku 1962 jeho strach, že ho chce někdo zabít, vygradoval. Kovovou tyčí umlátil k smrti svého spoluvězně Johna Josepha Sauppa. Byl totiž přesvědčený o tom, že by ho ohrozil na životě – spletl si ho s Joe Beckem. O rok později si Valachi za tuto vraždu vyslechl rozsudek – trest smrti. Protože chtěl mírnější trest, rozhodl se s policií spolupracovat. Jak? Měl odhalit tajemství newyorského podsvětí.

A to Joseph Valachi také udělal. Prolomil tzv. omertu, tedy zákon mafie, podle kterého nesměl žádný mafián promluvit o činnosti a členech podsvětí. Pokud některý člen mafie toto pravidlo porušil, zpravidla byl zavražděn. Valachi byl však naštěstí pod policejní ochranou.

Díky výpovědi Valachiho tak mohli policisté vůbec poprvé proniknout do organizovaného světa newyorské mafie. Dosavadní názor, že mafie představuje několik vzájemně si konkurujících skupin, byl zbořen. Do roku 1963, kdy Valachi o mafii poprvé promluvil, byl samotný šéf FBI jménem J. Edgar Hoover přesvědčený o tom, že něco jako organizovaný zločin nemůže existovat.

Joseph Valachi podával své svědectví před americkým kongresem, vysílala ho televize i rozhlas. Prozradil tehdy vše, co věděl – hovořil o struktuře podsvětí, o praktikách i zákonech, udal bosse. Nikdo do té doby netušil, jak velký rozsah mafie má.

Svědectví Valachiho nevedlo sice k žádnému zatčení mafiánských bossů, ovšem díky tomu, že policie pronikla do světa mafie, mohla lépe nahlédnout do jiných zločinů s mafií spojených.

Joseph Valachi si měl následně odpykat trest ve vězení ve Washingtonu. Zde se věnoval psaní svých pamětí, které vyšly knižně v roce 1968 (u nás v českém překladu až v roce 1987). V roce 1966 se pokusil oběsit ve sprše, ovšem neúspěšně. Dne 3. dubna 1971 zemřel ve věznici v Texasu na infarkt.