Král Artuš skutečně žil? Mnichové z Glastonbury učinili převratný objev

Jedním z nejslibnějších míst jsou bažiny kolem Sommersetu ve kterých se našly pozůstatky staré pevnosti South Cadbury. Vykopávky prokázaly jejich vznik v 6. století. Z té doby se zachovalo velmi málo záznamů a na základě různých indicií bývá považována za nejpravděpodobnější pro vládu mýtického krále Artuše. Navíc ale už dlouho před těmito objevy byla pevnost South Cadbury označována za místo bájného Camelotu, sídla krále Artuše.

Nedaleko pevnosti se nachází opatství v Glastonbury, které má také k Artušovi velmi blízko, a to přinejmenším od 12. století. Tehdy zdejší mniši prohlásili, že objevili hrob krále Artuše, ve kterém spočíval i se svou manželkou Guinivere. Podle všeho během oprav budov opatství narazili na hrob, který byl označen nápisem „zde leží král Artuš“ a pod ním našli kosterní pozůstatky velkého muže a drobnější ženy. Mniši nezaváhali a oba dva pohřbili znovu na posvěcené půdě. Od těch dob pozůstatky přilákaly do opatství samozřejmě mnoho poutníků a v dnešní době stále lákají mnoho turistů z celého světa.

Tím ale stopy po králi Artušovi v okolí Glastonbury nekončí. Nedaleko je záhadný kopec zvláštního kónického tvaru – Glastonbury Tor. Ten bývá často spojován s ostrovem Avalon, kde měl být Artuš pohřbený. Samozřejmě tehdy ale Glastonbury Tor nebyl kopec, ale ostrov, protože hladina vody byly před tisícem let mnohem výše než dnes. Další stopou by mohlo být částé označování Avalonu v příbězích jako „ostrovu ze skla“. Na základě toho je možné uvažovat o spojitosti se současným pojmenováním Glastonbury (Glass znamená v angličtině sklo a to bury je sloveso znamenající pohřbít, takže by se to dalo volně přeložit jako pohřbený ve skle).

Konečně v okolí lze nalézt i odkaz na polohu slavného svatého grálu, legendárního kalichu s Kristovou krví, po kterém Artušovi rytíři tak usilovně pátrali. Občas bývá grál spojován s Chalice well („studnou kalicha“) na úpatí kopce Glastonbury tor.

Jak to že vůbec víme, že mniši v nějakém polozapomenutém opatství tvrdili, že našli Artušovou hrobku? Může za to Gerald z Walesu, autor spisu, který měl anglické krále poučit o tom, jak správně vládnout. Ve svém díle mimo jiné také představoval příklady ideálních panovníků, kteří měli posloužit jako vzory hodné následování. Ve 12. století velmi populární král Artuš mezi těmito vzory samozřejmě nechyběl. Na konci výčtu Artušových slavných činů Gerald jakoby mezi řečí uvedl, že jeho ostatky našli mniši v Glastonbury. Mnohem komplikovanější je otázka, zdali tomuto zázračnému nálezu mnichů věřit. Jako velmi pravděpodobná varianta se nabízí snaha mnichů vydělat na středověké popularitě krále Artuše a nálezem jeho hrobu nahradit absenci relikvií křesťanských svatých. Mnichům by se příliv poutníků velice hodil.

Roku 1184 klášter postihl velký požár, který zničil několik budov. Gerald ale ve své knize tvrdí, že exkavaci podivných pyramid v okolí kláštera nařídil sám král Jindřich II. na radu starých minstrelů. Navíc tyto zprávy potvrzuje i několik pozdějších kronikářů. Je tedy jisté že mnichové něco opravdu našli, ale jestli to byl opravdu Artuš se už asi nikdy nedozvíme. Pozůstatky totiž byly zničeny během rušení klášterů Jindřichem VIII., který v Anglii začal prosazovat reformaci. Jindřich VIII. měl neustále hluboko do kapsy, a proto mu návrh na zrušení klášterů a zabavení jejich majetku přišel velmi vhod. Jenomže fanatičtí reformátoři zničili všechny uchované ostatky, a tak se nikdy nedozvíme, jestli v Glastonbury opravdu našli krále Artuše.