Legendární americká silnice Route 66 nesla ve své historii mnoho přízvisek. Ať už šlo o "hlavní ulici Ameriky" nebo "dálnici Willa Rogerse", silnice dodnes poutá pozornost. Dnes už pouze turistů, jelikož byla jako dopravní tepna vyřazena z provozu v roce 1985. I přes to jsou některé její části otevřené i v současnosti.
Silniční trasa Route 66 byla uvedena do provozu v roce 1926. Původně se měla jmenovat „U.S. 60“, ale jelikož nespojovala východní a západní pobřeží, dostala pojmenování Route 66. Cesta vedla přes osm států – z Kalifornie přes Arizonu, Nové Mexiko, Texas, Oklahomu, Kansas, Missouri a Illinois. Nejdelší část trasy vedla přes stát Nové Mexiko. Trasa byla dlouhá celkem 2 448 mil (3 940 kilometrů).
Cesta překonávala několik velkých řek: Mississippi, Arkansas nebo Colorado v arizonské Topece. Při cestě byste narazili na dvě městečka Springfield, které ve známém animovaném seriálu obývá rodinka Simpsonových. Dnes lze stále projet část původní dálnice – například mezi městy Afton a Miami ve státě Oklahoma.
Původním záměrem stavitelů této dopravní tepny bylo propojení vesměs zemědělských komunit ve státech Illinois, Missouri a Kansas s městem Chicago. Měla umožnit přepravu zrna a produktů pro přerozdělování. Sloužit měla také těm, kteří se kvůli vlně prachových bouří (Dust Bowl) ve třicátých letech stěhovali z východní části Států na západní. Kdo stál za projektem dálnice?
Byl to podnikatel Cyrus Avery, jemuž se později říkalo „otec trasy 66“. Ten byl původně členem hnutí, které s zasazovalo o zlepšení dopravní situace ve Spojených státech a prosazovalo výstavbu dálkových silničních tras. Avery se podílel i na přípravě systému číslování dálnic a byl to právě on, kdo prosadil celkové vydláždění dálnice ve třicátých letech, plán celé trasy dálnice představil v roce 1925.
V roce 1928 byla část silnice svědkem velkého maratonského běhu. Asi 2 400 kilometrů po slavné Route 66 museli účastníci maratonu uběhnout při svém závodě z Los Angeles do New Yorku. Závodu se účastnilo 199 mužů. 84-denní závod dokončilo jenom 55 běžců, vyhrál běžec z Oklahomy.
Část cesty, z města Rolla do Springfieldu v Missouri, vedla po „Stezce slz“, po které v roce 1838 táhli Indiáni kmene Cherokee během jejich nuceného vystěhování z jejich tradičních osad na jihu Apalačských hor. Kmen Cherokee nejprve odmítl nucené přestěhování, následně byl donucen americkým vojskem. Při pouti Stezkou slz jich mnoho zahynulo hlady.
Po většinu období, kdy byla trasa v provozu, platil pro Afroameričany zákaz návštěvy podniků v okolí dálnice. Černoši tak nemohli do motelů, restaurací a dalších zařízení podél trasy. Afroameričan Victor H. Green proto v roce 1936 vydal průvodce, který ilustroval místa a podniky opodál od dálnice, kam už černoši směli, průvodce se jmenoval „Zelená kniha“. Až velká ekonomická krize na konci dvacátých let minulého století umožnila „vydláždit“ tuto cestu. Mezi roky 1933 a 1938 tisíce nezaměstnaných, zejména mladých Američanů, se do výstavby zapojilo. V konečném důsledku tak byla celá dálnice v úseku Chicago – Los Angeles betonová do roku 1938.
Dnes už bohužel legendární dálnici na mapách Spojených států nenaleznete. Celá trasa byla vyřazena z provozu v roce 1985. Stala se tak jedinou vnitrostátní dálnicí od roku 1926, která byla vyřazena z provozu. Bylo rozhodnuto o tom, že trasa už není perspektivní a relevantní.
Historický zlom pro dálnici a fakticky její konec, znamenal podpis prezidenta Eisenhowera pod Federal-Aid Highway Act, tedy zákon, který zaváděl Mezistátní dálniční systém, do kterého však Route 66 nespadala, byla zastaralá. Sám Eisenhower se nechal inspirovat Německem, kde se octl za druhé světové války. Uvědomil si tam výhody tamní dálniční sítě.
Ačkoliv byla Route 66 definitivně vyřazena z provozu v roce 1985, dodnes se zachovaly některé její části a jsou velmi atraktivní pro turisty z celého světa – zachovalé části lze nalézt pod názvem „Historic Route 66“. Větší část dálnice však byla rozebrána a použita na výstavbu nových mezistátních dálnic. Ve městě Kingman v Arizoně, v „srdci Route 66“, lze nalézt muzeum této trasy, můžete zde nakoupit spousty tematických suvenýrů.
Slavná silnice má také vlastní píseň „Get Your Kicks on Route 66“. Složila ji písničkářka Cynthia Troup s Natem King Colem. Podle dopravní tepny se také jmenoval seriál. V něm vystupovali dva muži - motorkáři, kteří projíždějí Spojenými státy a zažívají různá dobrodružství. Seriál se vysílal od roku 1960 do roku 1964 a vystoupil v něm i známý herec Robert Redford. Seriál „Route 66“ se nenatáčel pouze v prostředí samotné dálnice, ale také v Kanadě.
Dálnice Route 66 byla inspirací pro román amerického spisovatele Johna Steinbecka „Hrozny hněvu“. V románu označil silnici za „mateřskou cestu“ a „dlouhou betonovou cestu“. Dálnice měla i další přídomky. Říkalo se ji také Hlavní ulice Ameriky nebo Cesta snů, ale také nesla označení „Dálnice Willa Rogerse“, což byl americký herec, novinář a humorista, který zemřel v roce 1935.
Související
Vyhráli jsme, tvrdil Trump o Íránu minulý týden. Proč nyní potřebuje pomoc s Hormuzským průlivem?
Trump vyzval k vytvoření koalice, která bude chránit lodě v Hormuzském průlivu
USA (Spojené státy americké) , Silnice
Aktuálně se děje
před 34 minutami
Válka se dnes vede s iPady, AI bude brzy operovat rychleji než jakýkoli člověk, prohlásil Zelenskyj v Londýně
před 1 hodinou
Výbušné téma v USA: Američanům se představa vojáků na půdě Íránu ani trochu nelíbí
před 2 hodinami
Pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny k Íránu, prohlásil Starmer na setkání se Zelenským
před 4 hodinami
Macron končí, Starmer mě zklamal, jsme nejmocnější a o pomoc od NATO nestojíme, zuří Trump
před 5 hodinami
Ceny ropy na světových trzích dnes opět letí vzhůru. Situaci v regionu vyhrotily nové incidenty
před 6 hodinami
Babiš s prezidentem řešil rozpočet. Pavel jej podepíše v pátek
před 7 hodinami
Na Blízký východ míří vrtulníková loď USS Tripoli, na palubě má tisíce mariňáků
před 8 hodinami
Židlochovice se staly terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Hackeři požadují výkupné
před 8 hodinami
S Izraelci původně spolupracovat nechtěl, Evropu poslal hlídat Arktidu. Trumpovy požadavky se mění každý týden
před 9 hodinami
My válku nezačali, on nemá plán. Proč se státy NATO nechtějí připojit k Trumpovu tažení proti Íránu?
před 10 hodinami
Faktický vládce Íránu a mozek represí. Kdo byl Alí Larídžání?
před 11 hodinami
Izraelská armáda zabila pravou ruku Chameneího, šéfa bezpečnostní rady, a velitele jednotek Basídž
před 12 hodinami
EU důrazně varovala Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu
před 12 hodinami
Trump si našel další cíl. Pokouší se převzít Kubu
před 13 hodinami
Trump u spojenců tvrdě narazil. Rozpoutal válku, se kterou nechce nikdo nic mít.
před 15 hodinami
Výhled počasí na měsíc. Meteorologové tuší, jak bude o Velikonocích
včera
Policie vyšetřuje týrání zvířat na Teplicku. U ženy se našla i mrtvá koťata
včera
Gudas si znepřátelil v NHL fanoušky. Tvrdým hitem ukončil sezónu Matthewsovi
včera
Nový most v Praze bude otevřen za měsíc, oznámil náměstek primátora
včera
Bubeníčková si ve dvacetikilometrovém závodě doběhla pro svoji čtvrtou medaili z paralympiády
Je jednoznačnou českou hvězdou letošní paralympiády v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Právě ona se postarala o nejvíce cenných kovů pro českou výpravu. A v závěrečný soutěžní den této paralympiády tomu nemohlo být jinak. Po stříbrech z biatlonového individuálního závodu a běžeckého desetikilometrového závodu a bronzu z biatlonové stíhačky přidala v neděli teprve sedmnáctiletá zcela nevidomá paralympionička kombinující biatlon a běžecké lyžování Simona Bubeníčková další stříbro, tentokrát z běžeckého dvacetikilometrového závodu. Nestačila jen na ruskou reprezentantku Anastasiji Bagijanovou.
Zdroj: David Holub