K čemu je dobrý vitamín D a měli bychom ho uměle doplňovat?

Vitamín D může odvrátit únavu, deprese a dokonce i rakovinu. V podzimních a zimních měsících bychom jej tedy měli doplňovat, říkají někteří vědci. Jiní experti však tvrdí, že pro zcela zdravého člověka nejsou zvýšené dávky vitamínu D potřebné, píše BBC.

Hlavním zdrojem vitaminu D je sluneční záření. V zimním období se však zkracují dny a lidé tak nemusí mít dostatek slunečních paprsků. V takovém případě připadají v úvahu doplňky stravy simulující přirozený zdroj vitaminu D.

Doplňky stravy obsahující vitamin D2 a D3 bývají někdy vnímány jako zázrak. Jsou dostupné bez předpisu a jsou spojeny s posilováním imunity, potlačením únavy, svalové slabosti, bolesti kostí či deprese. Tvrdí se, že jsou také schopny odvrátit rakovinu a následky stárnutí.

V průzkumu prováděném společností Mintel se ukázalo, že až jedna třetina dospělých Britů požívá vitamín D v potravinových doplňcích. Experti však nyní diskutují o tom, jestli je u zdravého člověka nutné vitamin D doplňovat. Přitom paradoxně jiná studie odhaduje, že až 20% britské populace má hluboký deficit vitaminu D. Kde je tedy pravda?

Vitamin D se za normálních okolností tvoří v kůži působením slunečního záření. Chemickou reakcí pak vzniká vitamin D3. Dalším zdrojem vitaminu D jsou některé druhy potravin jako ryby, mléko, vaječný žloutek nebo houby. Z potravin ho však získáváme jen malé množství.

Zdravotníci tak doporučují, abychom především v zimním a podzimním období doplňovali vitamin D prostřednictvím potravinových doplňků. U lidí, kteří jsou ohroženi nižším přirozeným příjmem vitaminu D, což jsou například i lidé s tmavou pletí, se doporučuje doplňky konzumovat po celý rok.

Tato doporučení jsou vydávána především kvůli tomu, aby se zabránilo potížím, které nedostatek vitaminu D způsobuje. Nízká hladina vitaminu může způsobit řídnutí kostí či být příčinou křivice u dětí. Způsobuje také svalovou slabost a únavu.

Experti se však stále nemohou shodnout na tom, co skutečně vitamin D dokáže. Někteří tvrdí, že jsou schopnosti tohoto vitamínu přeceňovány a tudíž není nutné, aby jej lidé doplňovali potravinovými doplňky. Podle nich stačí jeho příjem ze slunečního záření a potravin i v zimním období. Jiní jsou však o jeho blahodárných účincích přesvědčeni, a proto nabádají, aby ho lidé v zimě doplňovali.

Jeden z expertů tvrdí, že denně stačí přijmout asi 25 nanomolů vitaminu D. Ale s doplňkovými přípravky přijímáme dávku vyšší než 62,5 mikrogramů, což v některých případech může vést k předávkování se vitamine D - nevolnostem a zvracení. Dlouhodobé přijímaní nadměrné dávky vitaminu by pak dle jedné studie mohlo vést ke zvýšení rizika kardiovaskulárních chorob.

Vědci a lékaři doufají, že spory ohledně vitaminu D a jeho účinků jim pomohou vyřešit další výzkumy. Jedna velká studie zabývající se tímto tématem by měla být vydána příští rok.

Související

Více souvisejících

vitamíny vitamín D zdraví prevence

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 9 hodinami

před 11 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy