Jedním z tradičních symbolů českých Vánoc je Ježíšek, který o Štědrém dnu nosí dárky všem hodným dětem. Kdy je však začal obdarovávat?
Ježíšek začal nosit dárky v 16. století. Dříve měl vánoční nadílku na starosti svatý Mikuláš, který ji roznášel už 6. prosince. V některých oblastech se dárky rozdávaly až 28. prosince, v Den neviňátek. Tradice obdarovávání o Štědrém dnu, tedy 24. prosince, úzce souvisí s reformací církve právě v 16. století. Poprvé se tento zvyk objevil na území Německa. Tehdy svatého Mikuláše nahradil Christkind, tedy Ježíšek. „Zavedením“ Ježíška coby nositele dárků chtěli němečtí protestanté snížit oblibu svatého Mikuláše. Protestanté se totiž stavěli proti uctívání svatých, jako tomu bylo v římskokatolické církvi.
Někteří historikové se domnívají, že s Ježíškem jako první přišel Martin Luther (1483-1546). Podle pověsti se prý však jeho děti odmítaly smířit s představou, že už by jim dárky nenaděloval svatý Mikuláš. Maminka Katharina celou situaci prý vyřešila vcelku jednoduchým způsobem – děti dostaly dárečky na svatého Mikuláše i o Štědrém dnu. Ať už se tento příběh stal nebo ne, protestanté udělali z 24. prosince den, na který se těší všechny děti.
Začátky Ježíška nebyly lehké. Zvláště katolíci, ale také protestanté si na nového dárkonoše těžko zvykali. Obdarovávání na Štědrý den či na Boží hod se sice ve většině západoevropských zemích rychle rozšířilo, ovšem dárky nenosil vždy Ježíšek. Například v protestantské Anglii dárky naděloval stále svatý Mikuláš, kterému se zde říkalo Santa Claus. Také v Nizozemí byl dárkonošem Mikuláš – zde se jmenoval Sinter Klaas. V jižní části Německa si lidé brzy zvykli na Ježíška, ovšem na severu země dárky přinášel Weihnachtsmann, tedy jakýsi Vánoční muž.
Ježíšek v Čechách
Jisté indicie o Ježíškovi s dárky pochází z našeho prostředí z období 17. století. Jedná se o krátkou zmínku z kalendáře Šimona Partlice, kde se píše, že děti dostávají od svých rodičů o Štědrém dnu dárky. Plně se však tato tradice ujala až v 19. století. Ježíška si tehdy lidé představovali buď jako jakousi andělskou postavu, nebo neviditelné Jezulátko.
Těžké období nastalo českému Ježíškovi v době komunistického režimu. Tradiční české Vánoce měly vystřídat Vánoce „rudé“, tedy podle vzoru Sovětského svazu. Církev byla od počátku velkým nepřítelem komunistů – byly rušeny církevní svátky, kláštery či výuka náboženství. A bylo tedy také potřeba, aby zmizel Ježíšek. Dárky tak měl dětem nadělovat Děda Mráz, stejně jako v Sovětském svazu. Známý je například projev v rozhlase předsedy Antonína Zápotockého o Vánocích 1952, ve kterém až fanaticky propagoval postavu Dědy Mráze a s ním i Sovětský svaz. I přes všechnu komunistickou propagandu však české děti stále adresovaly své dopisy Ježíškovi.
Tradičně dnes Ježíšek nosí o Štědrém večeru dárky poté, co se na obloze objeví první hvězda. Vánoční dárky umístí pod ozdobený stromeček, aniž by ho někdo zahlédl.
Kde všude nosí dárky Ježíšek?
Ačkoli s Ježíškem přišli protestanté, nosí dnes dárky spíše v katolických oblastech. Ježíšek tak přináší vánoční nadílku u nás, v jižním Německu, v Rakousku, Maďarsku, Lichtenštejnsku, Chorvatsku, Polsku, Slovinsku, ve Švýcarsku nebo na Slovensku. Z mimoevropských států pak naděluje třeba v jižní Brazílii.
Související
Počasí jako v létě. Na Islandu zažili velmi neobvyklé Vánoce
Konečně zimní počasí. Letošní Vánoce budou jiné, potvrdili meteorologové
Aktuálně se děje
včera
Orbán a Magyar rozdělili Maďarsko. Za oba tábory vyrazily do ulic statisíce lidí
včera
Rusko a Čína poskytují Íránu v probíhající válce vojenskou podporu, tvrdí Teherán
včera
Jak Íránci obcházejí informační blackout? Hitem je „spojovací překupník“
včera
Modžtaba Chámeneí byl ruským letadlem převezen na operaci do Moskvy, píše blízkovýchodní tisk
včera
Ceny paliv jen tak neklesnou. Izrael neukončí nálety na Írán ještě několik týdnů
včera
Útok na ostrov Charg může pohřbít poslední naděje na zlevnění pohonných hmot
včera
Izraelská armáda zabila vysoké představitele Hamásu
včera
Hádka kvůli ropě: Okamura prosazuje nákupy z Ruska, Schillerová připustila zásah do cen pohonných hmot
včera
Írán má zájem o jednání, tvrdí Trump. Dohodu s Teheránem ale odmítá
včera
Izraelská armáda oznámila, že zahájila vlnu rozsáhlých úderů napříč západním Íránem
včera
Írán hrozí po Trumpově prohlášení další eskalací války
včera
Íránský lídr Modžtaba Chameneí podle Trumpa možná vůbec nežije
včera
Počasí příští týden: Mírně se ochladí, v noci bude nadále mrznout
Aktualizováno 14. března 2026 22:21
OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem
14. března 2026 22:05
Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán
14. března 2026 20:52
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
14. března 2026 19:04
„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?
14. března 2026 17:47
Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit
14. března 2026 16:31
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
14. března 2026 16:12
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
Mezinárodní politickou scénou otřásla v pátek nečekaná roztržka mezi Washingtonem a jeho klíčovými spojenci v NATO. Kanadský premiér Mark Carney, německý kancléř Friedrich Merz a norský předseda vlády Jonas Gahr Støre podrobili ostré kritice rozhodnutí administrativy Donalda Trumpa dočasně zmírnit sankce na ruskou ropu.
Zdroj: Libor Novák