Příznivci teorie o placaté Zemi bizarním způsobem vysvětlili, proč nespadneme z okraje

Zastáncům placatosti země se v poslední době věnují média celkem živě. Může za to třeba americký rapper B.o.B, který se snažil vyzvat lidi k tomu, aby mu přispěli na satelit, který by jednou provždy dokázal, že astronauti z vesmírné stanice si vymýšlejí.

Svým názorem zaujal i basketbalový hráč Shaquille O’Neal. Ten se domnívá, že planeta musí být placatá, protože když řídí auto, tak přece nejede nahoru a zase dolů.

Dalším zastáncem této teorie je Mike Hughes, řidič limuzíny, který se placatost dokonce chystá dokázat. Vytvořil proto vlastní vesmírný program, sestrojil raketu a chce vyfotit okraj Země. 

Všichni tito lidé mají jedno společné. Zastávají myšlenku, které věřili lidé ve středověku. Tem se totiž teorie o placatosti Země jevila jako jediná možná ve chvíli, kdy viděli zakřivení mořské hladiny. Nevěděli, co je za ní, a proto si mysleli, že konec světa. To ale v 16. století vyvrátil Fernão de Magalhães, který jako první obeplul svět.

Byl to sice na dnešní poměry složitý a těžkopádný důkaz, ale lidé tehdy neznali ani gravitaci, natož jiné fyzikální zákony. Domněnka, že celý náš svět, od Ameriky po Japonsko, je jednou stranou velké placky, tehdy vzala za své, a dnes to lze poměrně jednoduše dokázat.

Země je ve skutečnosti jedna velká, mírně šišatá koule, s tekutým jádrem uprostřed. Proto působí na vše živé na povrchu gravitace, která je prakticky vzato na každém místě na Zemi úplně totožná. Pokud by ale Země byla placatá, gravitace by vás nakláněla.

Jednoduše řečeno, uprostřed oné "placky" by sice byla stejná jako na Zemi, zhruba v polovině mezi středem a okrajem byste už ale nestáli vzpřímeně, nýbrž nakloněni o 45 stupňů. Na okraji placky byste poté byli kolmo k lidem, kteří stojí uprostřed.

Co by se ale stalo, kdybyste okraj překročili? Logicky se nabízí odpověď, že byste spadli do neznáma, či přesněji někam do hlubin vesmíru. K této otázce se příznivci teorie o placatosti Země dlouho odmítali vyjádřit, až doteď.

Connor Murphy, jeden z předních zastánců teorie o placatosti Země, britskému serveru Unilad vysvětlil, co by se ve skutečnosti stalo. Podle něj vůbec nic. "Není žádný okraj. Je to nesmysl. Jde o uzavřený systém, něco jako dóm, nad i pod kterým je voda," uvedl.

Prakticky vzato tak podle tohoto vysvětlení žijeme ve velkém sněžítku. To ostatně potvrzuje sám Murphy, který dodal, že kolem okraje se rozprostírá Antarktida, velká ledová zeď.

Serveru rovněž řekl, že nejde o nic nového a o tom všem už NASA dávno ví. Nepřizná to ale jen proto, aby mohla vydělávat více peněz.