Mžitky v očích má někdy každý. Člověk vidí světýlka nebo má pocit, že vidí hvězdičky a podobně. Co však mžitky způsobuje? Nejsou nebezpečné?
Mžitky před očima bývají odborně nazývány fosfény, což pochází z kombinace řeckých slov phos – světlo – a phaien – objevovat se. Jedná se o krátké záblesky světla v zorném poli. Jsou poměrně běžné a většinou nejsou nebezpečné. I tak však mohou být nepříjemné.
Fosfény bývají vyvolány mechanickou, elektrickou či magnetickou simulací sítnice nebo náhodným zapalováním buněk ve zrakové soustavě. Fosfény bývají časté mezi lidmi, kterým dlouho chybí vizuální stimulace, nebo mezi uživateli psychedelických drog.
Nejobvyklejšími jsou fosfény z tlaku, které jsou způsobeny třením či tlačením na zavřené oko nebo jeho blízkém okolí. Popisovali je už antičtí Řekové. Tlak stimuluje buňky sítnice, což vyvolává mžitky. Lidé pak zažívají ztmavení zorného pole, v němž se pohybuje světlejší skvrna, neustále se měnící a probleskující světelná síť s tmavými fleky nebo pole jasně modrých bodů. Tlakové fosfény mohou trvat chvilku po tom, co tlak přestane a oči se otevřou.
Dalšími fosfény jsou pak „hvězdičky“, které mohou být způsobeny kýchnutím, smíchem, prudkým kašlem, ránou do hlavy nebo nízkým tlakem. Je možné, že dochází k mechanické stimulaci retiny, ovšem pravděpodobně tam zasahují mechanické a metabolické stimulace neuronů do zrakového systému.
Fosfény mohou být také způsobeny nemocemi sítnice či nervů, jako je například roztroušená skleróza.
Mžitky může vytvářet také elektrická stimulace mozku, na což první neurologové přišli již okolo roku 1929. Neurologové Brindley a Lewin zkoušeli v roce 1968 vložit matrici stimulujících elektrod přímo do zadní části mozku zodpovědné za zrak dvaapadesátiletého slepce. Využívali drobné elektrické pulsy, aby vytvořili mžitky.
Fosfény mohou také vzniknout intenzivními a měnícími se magnetickými poli, jako je transkraniální stimulace stejnoměrným proudem, což je metoda, která má zvýšit kognitivní schopnosti u lidí po mozkové příhodě. Tato pole mohou být umístěna v různých částech mozku, aby stimulovala různé části.
Astronauti vystaveni vesmírné radiaci tvrdí, že z ní měli mžitky.
Související
Rady na extrémně teplý víkend. Víme, kteří lidé by vůbec neměli chodit na slunce
Odmítnutí švýcarského populačního stropu je mírně pozitivní zprávou i pro Česko
Aktuálně se děje
před 13 minutami
USA tlačí na Netanjahua, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy
před 1 hodinou
Trump omezil rozsah vojenských cvičení. Vyvolal pochybnosti o spolehlivosti USA
před 2 hodinami
Trump pohrozil vojenským úderem Ománu
před 3 hodinami
Krev nemá prázdniny. Ministerstvo nabádá k darování krve, zásoby se tenčí
před 4 hodinami
Sbohem velké hvězdě. Ve Walesu se konečně rozloučili s Bonnie Tyler
před 5 hodinami
Muzea a galerie budou jednou měsíčně přístupné zdarma, oznámilo ministerstvo
před 5 hodinami
Alžběta II. přála Česku prosperitu, ukazuje znovuobjevené psaní od královny
před 6 hodinami
Čísla nelžou. Kongo zažívá nejhorší epidemii eboly ve své historii
před 7 hodinami
Policie varuje majitele konkrétního typu auta. Za tři dny zmizelo devět vozidel
před 8 hodinami
Počasí aktuálně: Pondělní bouřky budou i velmi silné, varují meteorologové
před 8 hodinami
Noční útoky zasáhly Rusko i Ukrajinu. Oběti jsou hlášeny z obou zemí
před 9 hodinami
Exministr Blažek si stěžoval u Ústavního soudu. Narazili i další obvinění
před 10 hodinami
Nečekaná smrt slavné herečky. Zemřela Hayden Panettiere
před 11 hodinami
Trump hodlá omezit americkou účast na cvičení s Jihokorejci
před 11 hodinami
Vražda ženy v Českých Budějovicích. Policie dopadla podezřelého
před 13 hodinami
Počasí přineslo do Česka v uplynulém týdnu rekordní tropy i mrazy
včera
Írán vypsal odměnu na hlavy amerických vojáků. Ženám vyplatí dvojnásobek
včera
Kyjev poslal drony na Rusko, Moskva zaútočila balistickými raketami. Počet mrtvých na obou stranách roste
včera
AI bude řídit, lidé rozhodovat. NATO vybuduje na východě rozsáhlou dronovou síť
včera
Počty rekrutů jsou výrazně nižší, než ztráty na Ukrajině. Náborové příspěvky už nefungují, Rusko se bojí mobilizace
V ruských domácnostech i na sociálních sítích stále častěji rezonuje otázka, zda prezident Vladimir Putin vyhlásí další vlnu mobilizace. Ruská armáda čelí značným ztrátám na ukrajinské frontě, zatímco zájem o dobrovolný vstup do vojska výrazně opadá. Vzhledem k tomu, že Kreml trvá na svých územních nárocích a letní ofenzíva stagnuje, potýká se vedení země se závažným nedostatkem lidských sil. Podle aktivisty Alexeje Tabalova je čím dál těžší sehnat lidi ochotné bojovat, a to i za astronomické finanční částky.
Zdroj: Libor Novák