Posloucháte rádi hudbu ze sluchátek? Dávejte si pozor, můžete dopadnout velmi špatně

Více než pět procent světového obyvatelstva, tedy asi 466 milionů lidí, má zhoršený sluch, který ovlivňuje kvalitu života. Odhaduje se, že do roku 2050 přijde o sluch více než 900 milionů lidí, tedy každý desátý člověk. Polovině všech případů se však může zabránit různými opatřeními. Proto je nezbytné vybavit poslechová zařízení takovými vlastnostmi, které by je učinila bezpečnými. Nový standard WHO a ITU doporučuje, aby obsahovaly funkci Sound allowance, software, který sleduje úroveň a dobu, po níž je uživatel zvuku vystaven; profil, který bude informovat uživatele, jak dlouho poslouchal bezpečným způsobem; volby pro omezení zvuku, k nimž bude patřit automatická redukce a možnost kontroly ze strany rodičů.

Sluch ohrožují rovněž prostředky veřejné dopravy, jsou-li příliš hlučné. Zvuky uvnitř a vně metra a autobusů často dosahují takové intenzity, jako pneumatické kladivo. Jsou tak silné, že mohou v některých případech ohrozit lidský sluch.

Brzdění vlaků, sirény, skřípot metra: to jsou některé zvuky, jimž jsme každý den vystaveni. Je to městská kakofonie, která někdy dosahuje intenzity, jež může sluch poškodit a v některých případech vést k jeho ztrátě. Ukazuje to kanadská studie, kterou provedla Torontská univerzita. Vědci analyzovali úroveň hlučnosti uvnitř a vně dopravních prostředků, veřejných i soukromých, jako je metro, autobus, tramvaj či automobily, které je vystaven chodec či cyklista. V některých případech hlučnost dosahovala úrovně kolem 115 decibelů, a to je srovnatelné s pneumatickým kladivem.

"Síla 115 až 120 decibelů představuje velmi silný hluk, který, trvá-li několik sekund, může významně poškodit sluch," uvádí profesor Elio De Seta z univerzity Sapienza v Římě.

Přílišný hluk může poškodit nejen sluch. Autoři kanadské studie zdůrazňují, že dlouhodobé vystavení intenzivnímu hluku může přispět ke zdravotním problémům a chorobám, jako jsou deprese, úzkosti, zvýšené riziko některých chronických nemocí, a může přispět i k nehodám. "Škody způsobené organismu jsou spojeny s fyzickým stresem vyvolaným nadměrným hlukem. Již hluk o síle 60 až 70 decibelů vede k zásahu do každodenní činnosti člověka. A pokud trvá déle nebo se opakuje, může z dlouhodobého hlediska vést ke stresu, který přispívá ke zhoršení zdravotního stavu, jako je například nedostatečná schopnost soustředění, poruchy spánku či vysoký krevní tlak," uvádí profesor De Seta.

Ocitneme-li se tedy ve velmi hlučném prostředí, především ve městě, kde je hlučná doprava, může být rozumné zakrýt si uši. Ale také jízda na kole nemusí být tou nejzdravější volbou, přinejmenším z hlediska vystavení hluku z okolního prostředí.