Britská královna Viktorie a její manžel Albert často bývají dáváni za vzor jako ideální královský pár a německého prince mnozí historici vykreslují jako milujícího chotě, který svou ženu během její dlouholeté vlády podporoval. Britská historička Lucy Worsleyová ale tvrdí, že Albert Sasko-Kobursko-Gothajský svůj pozitivní obraz nezískal zcela zaslouženě. Podle ní postrádal emoční inteligenci a manželkou manipuloval, aby dosáhl svého. Píše o tom britský deník The Guardian.
Hlavní kurátorka nadace spravující historické královské paláce má také za to, že Albertovy ambice byly částečně důvodem, proč jeho manželka porodila tolik dětí.
Panovnice, jež vládla v letech 1837 až 1901, měla se svým chotěm, který byl jejím bratrancem, rychle po sobě devět potomků. Trpěla kvůli tomu stavy, které by se dnes označily za poporodní depresi - byla plačtivá, cítila se mizerně a měla vidiny.
Oh golly oh golly, my apologies to Prince Albert fans. I know there a lot of you!https://t.co/fQjW2XAvdM
— Lucy Worsley (@Lucy_Worsley) 31. května 2019
Po sedmém dítěti si uvědomila, že už další nechce. "Ale kvůli Albertovi přicházeli na svět další potomci," řekla Worsleyová. Bylo to podle ní proto, že když Viktorii zaměstnávalo rození dětí, mohl Albert dělat krále a převzít část jejích povinností a pravomocí.
Hlavní rolí Alberta přitom měla být opora manželce, to se ale nedělo, soudí historička. Je však podle ní nutno přiznat, že v 19. století se očekávalo od muže, že bude šéfem. "Myslím, že Alberta po většinu času dobře hodnotí hlavně historici. Je to částečně dáno tím, že měl množství kvalit, které sami historici obdivují," uvedla Worsleyová.
Albert byl podle ní myslitel a vysoce inteligentní muž, ale na rozdíl od manželky mu chyběla emoční inteligence.
Když se královští manželé pohádali, odešel Albert do jiné místnosti a napsal své ženě dopis, v němž Viktorii sdělil, v čem se mýlí. V jednom obzvlášť tvrdém psaní z roku 1853 své choti napsal, že mluvit s ní bylo "příšernou ztrátou vzácného času a energie, které mohly být využity ku prospěchu dalších".
Panování královny Viktorie dalo vzniknout celé jedné éře dějin, která se podle ní nazývá viktoriánská. Británie tehdy zažívala největší územní expanzi, kdy si podrobila bezmála pětinu zemského povrchu.
Viktorie stála v čele impéria dlouhých 63 let a sedm měsíců, teprve v roce 2015 ji v délce vládnutí překonala Alžběta II. Praprababička současné královny - a také císařovna Indie - se narodila před 200 lety, 24. května 1819. V témže roce se narodil také princ Albert a Británie si výročí připomíná řadou výstav a publikací.
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat
včera
Pohřešovanou ženu našli mrtvou. Policie obvinila muže z vraždy
včera
Babiš oznámil Čechům změny v plánu repatriačních letů z Blízkého východu
včera
Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump
včera
MHD v Praze se dnes vrátila ke kratším intervalům
včera
Írán se na poslední chvíli snaží zachránit zbytky jaderného programu
včera
Svět si připomíná důležitý milník. Je to 130 let, co byla objevena radioaktivita
včera
Začalo meteorologické jaro. Předpověď slibuje stabilní počasí po celý týden
včera
Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina
včera
EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu
včera
Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného
včera
Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi
včera
Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?
včera
Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15
včera
Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán
včera
Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou
včera
Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu
včera
Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země
včera
Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky
včera
Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla
V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.
Zdroj: Libor Novák