Tajemná Oblast 51. Co se ukrývá na základně, kterou chtějí obsadit statisíce lidí?

Oblast 51, v angličtině Area 51, je jedním z nejzáhadnějších míst na světě. Řada lidí se totiž domnívá, že právě zde, hluboko v nevadské poušti, americká armáda ukrývá důkazy o existenci mimozemských bytostí či dokonce jejich lodě. Více než milion lidí je nyní odhodláno se do základny dostat a její tajemství odhalit. Co by ale mohli případně nalézt?

Na začátku 50. let, když byla studená válka v plném proudu, měli Američané smělý plán - chtěli pomocí letounů prozkoumat území Sovětského svazu, ale vážně hrozilo, že letouny někdo spatří a sestřelí. A tak v roce 1954 schválil tehdejší prezident Eisenhower tajný plán na vývoj špičkových letounů. Kvůli tomu museli najít odlehlou testovací oblast, která bude nepřístupná špionům i civilistům - a Area 51 byla jednoduše ideálním místem.

Dodnes veřejnost přesně neví, proč se oblasti říká Area 51. Teorie napovídají tomu, že místo získalo svůj název díky Komisi pro atomovou energii, která v okolí hledala vhodná místa pro jaderné zkoušky. Místo tak bylo armádě známé po spoustu let, ještě předtím, než zde vznikla vojenská základna.

V roce 1955 bylo veřejností nahlášeno první UFO, neboli neidentifikovatelný létající objekt. To proto, že armáda se konečně pustila do testů letounu U-2, který letěl v maximální nadmořské výšce 60 tisíc stop (kolem 18 200 metrů), což bylo alespoň třikrát výš, než co doposud zvládaly známé stroje.

Z toho důvodu nový typ letounu zamotal hlavu i pilotům, kteří byli povolaní na místo, protože se nikdy tak vysoko nevznesli. Z toho pak pravděpodobná vznikla teorie o mimozemšťanech, jelikož supertajný vojenský projekt se nesměl dostat na veřejnost. Air Force proto vydalo prohlášení, že světla na obloze byly "přírodní úkaz".

Testovací lety nového stroje skončily o pár let později, armáda však základnu využívala i nadále k vývoji dalších typů letounů podle nejnovější techniky. K čemu Area 51 dnes slouží, nikdo neví, protože ještě do roku 2013 se americká vláda oficiálně nepřiznala k tomu, že by v oblasti měla mít základnu. Teprve zveřejněné dokumenty CIA potvrdily to, co lidé věděli již dávno.

Nejpravděpodobnější variantou je, že v oblasti armáda testuje nové zbraně, především stíhačky a další leteckou techniku. Byť by byl scénář podobný filmu Den nezávislosti, kde armáda ukrývala na základně mimozemšťana, skutečně revoluční, historie ukazuje, že důvod existence základny je mnohem prozaičtější.

Nedávno odtajněné dokumenty amerického letectva částečně odhalují, co probíhalo na základně. Američané zde například jiné testovali letové schopnosti sovětské stíhačky MiG-21, které se zmocnili v roce 1968.

Letectvo Spojených států si sovětskou stíhačku půjčilo v lednu 1968 od Izraele. Následně ji po tři měsíce testovalo právě v nevadské poušti na přísně tajné základně Oblast 51. MiG-21 předtím Izraeli poskytl egyptský pilot, který dezertoval i se svým letounem.

Američtí experti v režimu maximálního utajení zjišťovali letové schopnosti tehdy klíčového stroje letectva států Varšavské smlouvy a jeho silné a slabé stránky ve vzdušných soubojích s americkými stíhačkami.

Předpokládá se, že právě tento typ akcí na základně probíhá dodnes. Varianta, že by se hluboko pod základnou nacházely ukryté vesmírné lodě a uvězněné mimozemské bytosti, zní oproti tomu přece jen přitaženě za vlasy.

Související

Donald Trump

Trump nařídil změnit název jezera Ontario na Americké jezero. Zvažuje přejmenování Atlantského či Tichého oceánu

Americký prezident Donald Trump podepsal v Oválné pracovně Bílého domu výkonné nařízení, kterým se název Hořejšího jezera Ontario v rámci Spojených států mění na „Lake America“, tedy Americké jezero. Tento krok přichází v době vyostřující se obchodní války mezi Washingtonem a Ottawou. Trump prohlásil, že změna názvu vstupuje v platnost okamžitě, a naznačil, že by do budoucna se svými administrativními úpravami mohl přistoupit i k přejmenování Atlantského nebo Tichého oceánu.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Oblast 51

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu už má přes 600 mrtvých. Tisíce lidí se dál pohřešují

Záchranné práce na hranicích mezi Nepálem a Tibetem vstoupily do čtvrtého dne po pustošivé bleskové povodni, která region zasáhla ve středu. Podle nejnovějších údajů nepálského Národního úřadu pro snižování rizika katastrof a jejich řízení si přírodní pohroma v Nepálu vyžádala již nejméně 626 lidských životů. Dalších více než 2 400 osob se nadále pohřešuje, přičemž bilance obětí i pohřešovaných v posledních hodinách výrazně vzrostla.

před 4 hodinami

včera

včera

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Ministerstvo reaguje na útoky na pracovníky OSPOD. Podává trestní oznámení

Ministerstvo práce a sociálních věcí se rozhodlo podat trestní oznámení kvůli příspěvkům, v nichž se kritika systému sociálně-právní ochrany dětí mění v osobní útoky, veřejné dehonestování nebo výroky, které mohou u konkrétních pracovníků vyvolat obavy o jejich bezpečnost. Ministerstvo o tom informovalo v tiskové zprávě. 

včera

Alena Schillerová, Andrej Babiš

Lepší penzijko. Vláda schválila změny ve spoření na důchod

Vláda schválila novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření. Oproti červnovému návrhu Ministerstva financí novela doznala pouze legislativně-technických úprav. Lepší penzijko řádně prošlo meziresortním připomínkovým řízením a posouzením Legislativní radou vlády. Po jednomyslném schválení jej nyní dostane k projednání Poslanecká sněmovna. Platnost změn je navrhována k 1. lednu 2027.

včera

včera

Himaláje

Jak se ledovec promění ve smrtící vlnu z bahna a vody? Odborník vysvětlil, co se stalo v Nepálu

Zřícení ledovce v Tibetu vyvolalo ničení v údolí v Nepálu, kde masa vody a suti připravila o život stovky lidí a další stovky se stále pohřešují. Odborník na aplikovanou geomorfologii Stuart Dunning pro The Conversation vysvětluje, že přesná posloupnost událostí je předmětem zkoumání. Mezi možné příčiny patří masivní sesuv horninového podloží, který strhl ledovec, nebo naopak prvotní selhání ledovce s následným sesuvem skály.

včera

včera

Bouřka, ilustrační foto

Počasí: Na Česko se ženou silné bouřky. V jednom kraji mohou být podle meteorologů extrémní

Do České republiky postupuje od západu zvlněná studená fronta, která s sebou přináší dešťové srážky, přeháňky a místy i silné až velmi silné bouřky. Nejpravděpodobnější výskyt intenzivních bouřkových jevů meteorologové očekávají v jižních a jihozápadních Čechách. Naopak nejnižší riziko bouřek i výraznějších srážek platí pro jihovýchodní polovinu Moravy a Slezska. 

včera

včera

včera

himaláje

Co způsobilo tragické záplavy v Nepálu? Vyšetřovatelé mají první teorii

Předběžné výsledky vyšetřování tragických záplav na hranici mezi Nepálem a Tibetem podle BBC ukazují, že katastrofu s největší pravděpodobností způsobil rozsáhlý kolaps ledovce. Prvotní zprávy přitom hovořily o zemětřesení a následném sesuvu půdy. Americká geologická služba však tyto informace upřesnila s tím, že příčinou bleskové povodně byl vlnový dopad hroutícího se ledovce, který vyvolal otřesy o sile 5,2 stupně. Tragédie si podle dosavadních bilancí vyžádala nejméně 469 lidských životů.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Počty mrtvých po katastrofálních záplavách dál rostou. Čína kvůli obavám z provalení jezera zastavuje záchranné práce

Čínské úřady pozastavily záchranné práce v epicentru katastrofálních záplav v Tibetu kvůli obavám z provalení nově vzniklého jezera. Nahromaděné obrovské množství sutin a bahna přehradilo tok a vzniklá vodní plocha se začala přelévat směrem k místům, kde zasahovaly záchranné týmy. Všechny složky dostaly rozkaz zůstat na místě a týmy zasažené v přední linii se musely stáhnout o jeden kilometr do bezpečí. V sousedním Nepálu mezitím celkový počet obětí vzrostl na 469 a více než 1 300 lidí zůstává nezvěstných.

včera

Norský král Harald V.

Norský král Harald V. zemřel

Ve věku 89 let zemřel norský král Harald V., který byl hospitalizován v národní nemocnici v Oslu kvůli léčbě vzácného krevního onemocnění. Královský palác potvrdil, že panovník odešel pokojně v pátek v brzkých ranních hodinách. V reakci na tuto zprávu byla vlajka na střeše královského paláce spuštěna na půl žerdi. V posledních hodinách jeho života jej v nemocnici navštívili členové rodiny a před palácem se shromáždili lidé, aby položili květiny.

včera

Donald Trump

Trump nařídil změnit název jezera Ontario na Americké jezero. Zvažuje přejmenování Atlantského či Tichého oceánu

Americký prezident Donald Trump podepsal v Oválné pracovně Bílého domu výkonné nařízení, kterým se název Hořejšího jezera Ontario v rámci Spojených států mění na „Lake America“, tedy Americké jezero. Tento krok přichází v době vyostřující se obchodní války mezi Washingtonem a Ottawou. Trump prohlásil, že změna názvu vstupuje v platnost okamžitě, a naznačil, že by do budoucna se svými administrativními úpravami mohl přistoupit i k přejmenování Atlantského nebo Tichého oceánu.

včera

Bouřka, ilustrační foto

Počasí dnes: V Česku hrozí velmi intenzivní bouřky

Páteční bouřky mohou být v Čechách i velmi intenzivní, varovali meteorologové s tím, že vydaná výstraha se bude s velkou pravděpodobností upřesňovat. Možné je i zvýšení stupně výstrahy. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

27. srpna 2026 22:03

Ilustrační fotografie.

Korunovační klenoty na Pražském hradě. Výstava doznala termínové změny

Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následně si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od soboty 19. do pondělí 28. září. Exhibice měla původně začít o den dříve. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma.

27. srpna 2026 20:36

Andrej Babiš

Babiš jednal s předsedou Evropské rady Costou. Řešili spolu peníze

Premiér Andrej Babiš (ANO) přijal ve čtvrtek v Kramářově vile předsedu Evropské rady Antónia Costu. Diskutovali spolu především o podobě nového víceletého finančního rámce Evropské unie a o prioritách, které Česká republika při vyjednávání o novém unijním rozpočtu prosazuje, nebo o dalším rozšiřování EU o země západního Balkánu.

27. srpna 2026 18:36

U paprik či citrusů se skrývá nebezpečí. Kontroly odhalily i obávaného škůdce

Za prvních šest měsíců letošního roku zaznamenali inspektoři Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) 21 případů výskytu živých škůdců v zásilkách dovezených ze zemí mimo Evropskou unii. Nejčastěji se jednalo o zásilky ovoce a zeleniny, například manga, citrusů, papáji nebo paprik, zjištěny byly rovněž zásilky s nevyhovujícím osivem, dřeviny napadené hmyzem a nevyhovující dřevo. Opět mezi nimi nechyběl v Evropě obávaný invazní škůdce Bactrocera dorsalis.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy