Tajemná Oblast 51. Co se ukrývá na základně, kterou chtějí obsadit statisíce lidí?

Oblast 51, v angličtině Area 51, je jedním z nejzáhadnějších míst na světě. Řada lidí se totiž domnívá, že právě zde, hluboko v nevadské poušti, americká armáda ukrývá důkazy o existenci mimozemských bytostí či dokonce jejich lodě. Více než milion lidí je nyní odhodláno se do základny dostat a její tajemství odhalit. Co by ale mohli případně nalézt?

Na začátku 50. let, když byla studená válka v plném proudu, měli Američané smělý plán - chtěli pomocí letounů prozkoumat území Sovětského svazu, ale vážně hrozilo, že letouny někdo spatří a sestřelí. A tak v roce 1954 schválil tehdejší prezident Eisenhower tajný plán na vývoj špičkových letounů. Kvůli tomu museli najít odlehlou testovací oblast, která bude nepřístupná špionům i civilistům - a Area 51 byla jednoduše ideálním místem.

Dodnes veřejnost přesně neví, proč se oblasti říká Area 51. Teorie napovídají tomu, že místo získalo svůj název díky Komisi pro atomovou energii, která v okolí hledala vhodná místa pro jaderné zkoušky. Místo tak bylo armádě známé po spoustu let, ještě předtím, než zde vznikla vojenská základna.

V roce 1955 bylo veřejností nahlášeno první UFO, neboli neidentifikovatelný létající objekt. To proto, že armáda se konečně pustila do testů letounu U-2, který letěl v maximální nadmořské výšce 60 tisíc stop (kolem 18 200 metrů), což bylo alespoň třikrát výš, než co doposud zvládaly známé stroje.

Z toho důvodu nový typ letounu zamotal hlavu i pilotům, kteří byli povolaní na místo, protože se nikdy tak vysoko nevznesli. Z toho pak pravděpodobná vznikla teorie o mimozemšťanech, jelikož supertajný vojenský projekt se nesměl dostat na veřejnost. Air Force proto vydalo prohlášení, že světla na obloze byly "přírodní úkaz".

Testovací lety nového stroje skončily o pár let později, armáda však základnu využívala i nadále k vývoji dalších typů letounů podle nejnovější techniky. K čemu Area 51 dnes slouží, nikdo neví, protože ještě do roku 2013 se americká vláda oficiálně nepřiznala k tomu, že by v oblasti měla mít základnu. Teprve zveřejněné dokumenty CIA potvrdily to, co lidé věděli již dávno.

Nejpravděpodobnější variantou je, že v oblasti armáda testuje nové zbraně, především stíhačky a další leteckou techniku. Byť by byl scénář podobný filmu Den nezávislosti, kde armáda ukrývala na základně mimozemšťana, skutečně revoluční, historie ukazuje, že důvod existence základny je mnohem prozaičtější.

Nedávno odtajněné dokumenty amerického letectva částečně odhalují, co probíhalo na základně. Američané zde například jiné testovali letové schopnosti sovětské stíhačky MiG-21, které se zmocnili v roce 1968.

Letectvo Spojených států si sovětskou stíhačku půjčilo v lednu 1968 od Izraele. Následně ji po tři měsíce testovalo právě v nevadské poušti na přísně tajné základně Oblast 51. MiG-21 předtím Izraeli poskytl egyptský pilot, který dezertoval i se svým letounem.

Američtí experti v režimu maximálního utajení zjišťovali letové schopnosti tehdy klíčového stroje letectva států Varšavské smlouvy a jeho silné a slabé stránky ve vzdušných soubojích s americkými stíhačkami.

Předpokládá se, že právě tento typ akcí na základně probíhá dodnes. Varianta, že by se hluboko pod základnou nacházely ukryté vesmírné lodě a uvězněné mimozemské bytosti, zní oproti tomu přece jen přitaženě za vlasy.

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Oblast 51

Aktuálně se děje

před 16 minutami

před 42 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 5 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 6 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 7 hodinami

Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí

Severoatlantická aliance zůstane jednotná, bez ohledu na to, zda v nadcházejících amerických prezidentských volbách zvítězí Kamala Harrisová nebo Donald Trump. Tuto jistotu vyjádřil generální tajemník NATO Mark Rutte během své pondělní návštěvy v Berlíně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy